Latitude
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera přistál evropský modul Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Moment, který nemá v historii lidstva obdoby, sledovaly u internetu miliony lidí. Samotné přistání bylo nakonec komplikovanější, než se původně čekalo. Proto se mu budeme věnovat až ve velkém článku, který pro Vás připravujeme na zítřek. Už nyní se ale můžete podívat na první fotografie, které nám na Zemi dorazily z modulu Philae. Pohled na snímky oblastí, které lidské oko nikdy předtím nevidělo, jsou fascinující. Vždyť první fotky jádra se začaly objevovat sotva před půl rokem – a teď máme snímky přímo z povrchu.
Mise evropské sondy Rosetta je na našem portálu velmi často skloňována, jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí současnosti. Přistání jejího modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je pak bezesporu vrcholem kosmonautiky pro letošní rok. Tuto historickou událost dnes můžete sledovat krok za krokem díky našemu mimořádnému článku, který je během celého dne postupně aktualizován a doplňován o všechny důležité informace. Najdete zde mnoho informací o průběhu přistání, podrobnou časovou osu celé události či doplňková videa. Kdykoli se během dne k tomuto článku vrátíte, narazíte na další aktualizace. Náš redaktorský tým se bude celý den starat o to, abychom Vám přinesli co nejčerstvější informace a vy tak díky našemu portálu budete mít všechno přehledně na jednom místě a navíc ihned. Celý den také budeme připraveni odpovídat na Vaše otázky v komentářích.
Evropská sonda Rosetta posílá na Zemi doslova tuny fotek z nichž doslova přechází zrak. Když si vzpomeneme, jak jsme ještě před pár měsíci byli u vytržení z fotek jádra, které mělo rozměry v řádu jednotek obrazových bodů, musíme se pousmát. Rosetta na začátku srpna zaparkovala na oběžné dráze kolem komety a od té doby pomalu snižovala svou oběžnou dráhu. Evropská kosmická agentura dnes, tedy den před historickým přistáním pouzdra Philae na povrchu, zveřejnila galerii deseti nejpovedenějších fotek, které Rosetta pořídila ze vzdálenosti 10 kilometrů.
Vezměte si hodně výrazný fix a v kalendáři si zakroužkujte středu 12. listopadu. V tento den by mělo dojít nejen ke kosmonautické události roku, ale dokonce k něčemu, co nemá v historii lidstva obdoby. Řeč je samozřejmě o přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Na našem portálu jsme si plně vědomi unikátnosti celé situace a proto připravujeme speciální formu článku. Na dalších řádcích si můžete přečíst další detaily.
Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.
Kolem sondy Rosetta se toho za poslední měsíce stalo tolik, že se v tom člověk může začít snadno ztrácet. Vždyť ještě na začátku roku spala tato evropská sonda hlubokým spánkem, ze kterého se probudila až v průběhu ledna. Následovala série brzdících zážehů, historický vstup na oběžnou dráhu kolem jádra komety, snižování oběžné dráhy, detailní snímkování povrchu a výběr přistávacího místa, kam už 12. listopadu dosedne pouzdro Philae. Všechny tyto klíčové události nám rekapituluje desetiminutové video z dílny německé kosmické agentury DLR, které Vám přinášíme v našem dnešním krátkém článku.
Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako „oblast J“, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.
Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.
Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.
Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
