Věda a výzkum

  • Kosmické Brno | 21 – OHB Czechspace / Comet Interceptor

    Kosmické Brno | 21 – OHB Czechspace / Comet Interceptor

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Ujistit se, že kosmická sonda odolá působení vnějších sil v každé fázi své mise, je velmi náročný a zodpovědný úkol. Experti z brněnské firmy OHB Czechspace se však velkých výzev nezaleknou a svými výpočty proto ověřovali odolnost návrhu evropské sondy Comet Interceptor, která bude zkoumat kometu. Jejich podíl na misi se ale netýkal pouze matematických modelů, zajistili například také výrobu testovacího exempláře prachového štítu. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, […]

  • Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

    Vítězslav Škorpík7 komentářů

    Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy […]

  • „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    Dušan Majer1 komentář

    Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO (Trans-Neptunian Objects). Některé z nich patří k nejmenším a nejméně jasným tělesům tohoto typu, jaká kdy byla přímo pozorována. Výzkumníci objevili méně malých TNO, než očekávali. Překvapivé bylo i to, že barvy těchto těles vykazovaly stejné zákonitosti jako u jejich větších příbuzných. Tyto objekty bývají malá, slabě viditelná ledová tělesa obíhající kolem Slunce za oběžnou dráhou Neptunu. Většina z nich je více než stomilionkrát méně jasná než objekty viditelné pouhým okem. Ve dvou vzájemně se doplňujících článcích, které byly 8. září publikovány v časopise The Astronomical Journal, vědci popisují, jak jejich týmy analyzovaly barvy, složení a rozložení velikostí 27 nově objevených drobných a slabě viditelných TNO.

  • Vesmírné výzvy – Srpen 2026

    Vesmírné výzvy – Srpen 2026

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Srpnové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než zahájením mise teleskopu Nancy Grace Roman, který vynesla raketa Falcon Heavy. Dále nás čeká start meteodružice MTG-I2. Kromě bočních stupňů Falconu Heavy, se podařilo přistát i čínskému prvnímu stupni rakety ZhuQue-3. Následující reportáž ukáže přípravy hardwaru na 14. integrovaný let Starship a potom se podíváme na tři výstupy do volného prostoru z ISS. Finále Vesmírných výzev bude patřit startům misí BlueBird 11-13, Globalstar-2 L1 a USSF-366. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě […]

  • Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Vítězslav Škorpík6 komentářů

    Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, […]

  • Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Dušan Majer1 komentář

    Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.

  • Kolik známe exoplanet?

    Kolik známe exoplanet?

    Vítězslav Škorpík5 komentářů

    Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na […]

  • Webbův teleskop odhalil náznaky dávného a vzdáleného původu mezihvězdné komety

    Webbův teleskop odhalil náznaky dávného a vzdáleného původu mezihvězdné komety

    Dušan Majer2 komentáře

    Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasnou plynnou komu ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.

  • New Horizons dokázala, že na Plutu byla ještě „nedávno“ kapalina

    New Horizons dokázala, že na Plutu byla ještě „nedávno“ kapalina

    Dušan Majer1 komentář

    Nová analýza snímků pořízených americkou sondou New Horizons v roce 2015 během jejího setkání s trpasličí planetou Pluto poskytuje důkazy, že kapalný dusík stoupá na povrch Pluta prasklinami na severním okraji oblasti Sputnik Planitia, která je součástí masivního „ledovce“ ve tvaru srdce. Jedná se historicky o vůbec první důkaz, že na Plutu byla přítomna tekoucí kapalina, a to navíc v geologicky nedávné minulosti.

  • Webbův teleskop odhalil jemné detaily interferometrickou pozorovací metodou

    Webbův teleskop odhalil jemné detaily interferometrickou pozorovací metodou

    Dušan Majer2 komentáře

    Jedním z nejtypičtějších rysů teleskopu Jamese Webba je jeho velké, segmentované pozlacené zrcadlo, které dodává snímky dvakrát ostřejší, než jaké byly předstartovní odhady. Interferometrie maskováním apertury je pozorovací metoda, která umožňuje snímkování kosmických objektů ve vysokém úhlovém rozlišení. Základní princip vychází z umístění speciálně navržené masky s několika malými dírkami do cesty světla teleskopem. Maska vlastně z primárního zrcadla udělá několik menších teleskopů.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗