ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak se v průběhu času formují a rostou černé díry v centrech galaxií? K zodpovězení této otázky vědci potřebují objevit a studovat supermasivní černé díry ve značných vzdálenostech, které existovaly mnohem dříve v historii vesmíru. Nový výzkum naznačuje, že by chystaný teleskop Nancy Grace Roman od NASA, který má startovat nejdříve 30. srpna letošního roku, bude schopen detekovat tyto vzdálené a dávné černé díry, které existovaly až před 11 miliardami let.
Vůbec poprvé se kosmické observatoři TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) podařilo identifikovat planetu obíhající kolem vzdálené hvězdy vlivem gravitace. Na rozdíl od tranzitujících exoplanet v těsné blízkosti svých hvězd, které TESS pravidelně odhaluje, je nově objevený svět super-Jupiterem, který kolem své hvězdy obíhá ve větší vzdálenosti. „Když TESS startoval, nikdo nečekal, že bude schopen objevit tento druh planety,“ připomíná Diana Dragomir, profesorka z University of New Mexico v Albuquerque a spoluautorka vědeckého článku popisujícího výsledky. Při hmotnosti 1,6 hmotností Jupiteru a podobné vzdálenosti oběžné dráhy, by bylo extrémně nepravděpodobné, že by byla taková planeta objevena primární detekční metodou, pro kterou byl TESS navržen. „Tato událost naznačuje, že se v datech z TESS skrývají další takzvané mikročočkovací planety, o kterých jsme dříve při hledání vůbec nepřemýšleli,“ dodala Dragomir.
Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Na jediný den evropský detektiv zaměřený na temné složky vesmíru, kosmický teleskop Euclid, zaměřil svůj zrak na něco světlého – extrémně jasnou vnitřní oblast Mléčné dráhy, které se říká galaktická výduť. Tento speciální požadavek vzešel od astronomů, kteří stáli o to, co umí Euclid nejlépe: zachytit obrovské plochy oblohy v jasných detailech. Tento kosmický teleskop byl navržen, aby pozoroval miliardy galaxií. Jeho kamera pro viditelné světlo je dostatečně citlivá na to, aby rozlišila jednotlivé hvězdy ve velmi silně zaplněné galaktické výduti, aniž by splývaly do sebe. Tato vzácná schopnost je nezbytná pro účel, k němuž chtějí vědci tento snímek využít: ke studiu planet obíhajících kolem jiných hvězd pomocí speciální techniky zvané mikročočkování (microlensing). Ale než se do něj ponoříme, musíme se nejprve podrobněji podívat na tento samotný úchvatný snímek.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 24. 06. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška dokončí vyprávění o nedávno proběhlé misi Artemis II a Jan Jakůbek nám osvětlí jak funguje particle tracking ve vesmíru. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 24. června 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Particle tracking ve vesmíru – Jan Jakůbek Artemis II, 2. část – Jiří Myška Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202606.png
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice aktivovali nově vylepšené zařízení Cold Atom Lab, jedinečný systém určený k tomu, aby mohli výzkumníci lépe studovat základy fungování hmoty a vyvinuli nové kvantové technologie. Využitím jedinečného prostředí mikrogravitace v kosmickém prostoru může tato laboratoř provádět špičkové vědecké aktivity, které by se jinde dělat nedaly. Kvantový výzkum patří do oboru výzkumu hmoty v nejmenších měřítcích, jako jsou atomy, elektrony, či fotony. Je sice jednoduché si představit atomy jako kulečníkové koule, které se od sebe navzájem odrážejí, ale mohou se tako chovat jako vlny a dokonce existovat souběžně na dvou místech, či skrz sebe procházet.
Vědci z fyzikálního ústavu PRL z indického Ahmedabádu provedli podrobný průzkum podpovrchového ledu v okolí jižního pólu Měsíce a využili k tomu pozorování provedení dvoufrekvenčním radarem se syntetickou aperturou DFSAR z mise Chandrayaan-2. Jedná se o první plně polarimetrický přístroj pro studium Měsíce a využívá frekvenčních pásem L- a S-. Studie se zaměřila na dvojitě zastíněné krátery, což je speciální kategorie kráterů, které se nacházejí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. Díky trvalému odclonění slunečního světla a tepelného záření jsou tyto oblasti extrémně chladné (jen okolo 25 K) a považují se za vhodné k zachování vodního ledu po dlouhá geologická období. Jejich studie nyní vyšla v časopise Nature.
Na Glennově středisku v Clevelandu nedávno objevili materiál, díky kterému by si budoucí astronauti mířící na mise k Měsíci mohli zabalit méně nákladu. NASA momentálně prozkoumává způsoby, kterými by průzkumníci mohli využívat místní zdroje, což obnáší také tavení lunárních hornin, aby z nich mohli extrahovat kovy pro stavbu infastruktury, ale také kyslík pro podporu života i pohon raketových motorů. V rámci postgraduálního stipendijního programu „Space Technology Graduate Research Opportunities“ agentury NASA se Kevin Yu, který v současné době působí jako technolog v Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, spojil s Jamesou Stokes, inženýrkou zabývajícím se výzkumem materiálů v Glennově středisku, aby společně zkoumali, jak různé látky reagují se roztaveným měsíčním prachem.
V prosinci roku 2023 se vědci analyzující data od Marsu setkali s něčím úplně nečekaným. Pozorovali totiž atmosférický jev, jaký nebyl nikdy u Marsu zaznamenán. S použitím přístrojů na sondě MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA mohli odborníci tento jev identifikovat jako fenomén, který se odehrává v zemské magnetosféře a nabité částice jsou podél magnetických struktur (flux tubes) stlačovány jako když z tuby vymačkáváme zubní pastu. Tento tzv. Zwan-Wolf efekt se podílí na odklánění slunečního větru kolem Země a u naší planety jej vědci pozorují a studují desítky let. Nyní však nové studie publikovaná v Nature Communications poskytla první zevrubná pozorování stejného efektu v atmosféře Marsu.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 27. 05. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška povypráví o nedávno proběhlé misi Artemis II a Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 27. května 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Artemis II – Jiří Myška Stručná historie fotografického průzkumu Měsíce – Vladimír Kováč Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202605.png
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.