sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

NASA

Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

Starfish Space

Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

SpaceX

Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

Falcon 9

Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

Quindar

Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

FAA

Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

Tomorrow.io

Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

FireSat

Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ostatní, Věda a výzkum

Potřebujeme pozemskou astronomii? – 1. díl

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Tuto otázku by si mohl položit každý průměrný fanoušek kosmonautiky, když vidí spory kolem projektů typu Starlink a když vidí, jak si astronomové stěžují na zhoršující se stav noční oblohy. Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat.

Jenže takový pohled je při bližším prozkoumání naivní, a především dosti nepřesný, opomíjí totiž důležité skutečnosti. Ano, je pravda, že kosmická astronomie je důležitá. Ale neméně důležitá je i astronomie pozemská. Možná jednou bude fungovat jen astronomie vesmírná. Ale v tuto chvíli nemohou jedna bez druhé fungovat. Tedy ano, potřebujeme i pozemskou astronomii, a to dost zásadně. Ve zbytku se vám pokusím ukázat proč a také to, proč kosmická astronomie sama o sobě nestačí. Myslet si, že

Krize NASA z pohledu vědy

O současné situaci v americké agentuře NASA se toho napsalo již dost. Skoro by se dalo říci, že každý, kdo umí psát a aspoň trochu zavadil o kosmonautiku už vyjádřil svůj názor. Tyto názory se přitom často pohybují v extrémech, ať už na jednu či druhou stranu. Můžeme se setkat s tvrzeními, že NASA končí, je zbytečná, měla by být zrušena a stejně všechno převálcuje Čína, ale naopak i s názory, že se vůbec nic neděje, všechno je v pořádku a šlape tak, jak má. Je asi jasné, že pravda není ani u jednoho z těchto extrémů. Pojďme se dnes společně podívat na krizi NASA trochu více do hloubky.

Zdůrazňuji ovšem, že dnes nebudeme až tak rozebírat pilotovaný program Artemis, stanici Gateway, Mezinárodní kosmickou stanici a spolupráci s Ruskem či další podobné projekty. Od toho tu jsou jiní kolegové, ať už Dušan Majer, Jiří Hošek či Lukáš Houška. Jak dobře víte, já se věnuji vědě, a proto bych si dovolil se v dnešním článku zaměřit převážně právě na tuto část činnosti NASA. Část, kterou někteří považují za postradatelnou

kosmoschůzka

Prosincová Kosmoschůzka 2025

Prosincová Kosmoschůzka tentokrát nebude čekat na poslední středu v měsíci, jelikož je zrovna Štědrý den. Bude tedy o týden dříve, konkrétně 17. 12. 2025. Místo zůstává nezměněno. Zavítat můžete opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže), kde jsou očekáváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška se podívá na misi Escapade a dále Jakub Kapuš povypráví o českých a slovenských cubesatech. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 17. prosince 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Mise Escapade – Jiří Myška Příběhy cubesatů v Čechách a na Slovensku – Jakub Kapuš     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202512.png

Americko-japonská observatoř XRISM objevila bohatství prvků v pozůstatcích supernovy

Vůbec poprvé se vědcům podařilo získat čistou rentgenovou detekci chloru a draslíku v troskách bývalé hvězdy. Využili k tomu data z observatoře XRISM, kterou provozuje japonská agentura JAXA s pomocí americké NASA. Přístroj Resolve na palubě teleskopu XRISM detekoval stopy zmíněných prvků v pozůstatku supernovy označované jako Cassiopeia A, či krátce Cas A. Expandující oblak trosek se nachází zhruba 11 000 světelných let od nás v souhvězdí Kasiopeji na severní obloze. „Tento objev nám pomáhá ilustrovat, jak jsou spolu do základů provázaná smrt hvězd a život na Zemi,“ vysvětluje Tošiki Sato, astrofyzik z univerzity Meiji v Tokyu a dodává: „Na noční obloze hvězdy vypadají, jako kdyby se tiše leskly, ovšem ve skutečnosti aktivně vytvářejí materiály, ze kterých se tvoří planety a které umožňují život, jak jej známe. Nyní, díky XRISM, máme lepší představu o tom, kdy a jak hvězdy vytvářejí důležité, ale těžko zjistitelné prvky.“

Astronomové mají první přímý důkaz extrémně hmotných hvězd první generace

Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry (jedny z nejjasnějších objektů ve vesmíru) mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Běžné hvězdy jednoduše nemohly vytvořit tak masivní černé díry dostatečně rychle. Nyní tým mezinárodních vědců využil data z Teleskopu Jamese Webba a našel v nich první přesvědčivý důkaz, který řeší tuhle kosmickou záhadu: obří hvězdy, které dostaly v angličtině přezdívku „monster stars“, protože vážily jako 1 000 až 10 000 Sluncí (M⊙), existovaly v mladém vesmíru.

První rentgenové snímky 3I/ATLAS naznačují chování nezvyklé pro mezihvězdné objekty

Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.

Ve vzorcích z Bennu se našly třeba také cukry

Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.

Baryonové akustické oscilace a kosmický výzkum

Kosmologie, dříve vysmívaná věda, dnes zažívá bouřlivý rozvoj a má k dispozici již poměrně dlouhou řadu způsobů, kterými můžeme zkoumat náš vesmír, jeho vznik a vývoj. Drtivá většina těchto metod nějakým způsobem souvisí s vlnami. Elektromagnetické vlny nám přináší možnost zkoumat reliktní záření, fotony zbylé po fázi raného horkého vesmíru, ale také díky nim vidíme proměnné hvězdy cefeidy a supernovy, které dovolují určovat vzdálenosti v kosmu. Nyní hodně zkoumané gravitační vlny fyzikům v principu umožňují nahlédnout až těsně k počátku vesmíru. A i když to někoho možná překvapí, můžeme využít i vlny akustické, díky nimž zkoumáme baryonové akustické oscilace.

Obrovské datové sady teleskopu Euclid odhalují tajemství galaxií

Vědci už dlouho diskutovali o roli slučujících se galaxií při dodávání energie aktivním supermasivním černým dírám. Nyní bezkonkurenční datový soubor milionů galaxií od evropského teleskopu Euclid poskytl důkazy, že spojování galaxií hraje dominantní úlohu a je dokonce prvotním spouštěčem většiny zářících černých děr. Téměř všechny masivní galaxie ukrývají ve svých středech supermasivní černou díru (SMBH = supermassive black hole). Většina z nich se prostě jen ukrývá v temnotě a tiše pohlcuje plyn, prach a hvězdy ze svého okolí. Tyto materiály se shromažďují v akrečním disku černé díry, než se nevratně ponoří do její propasti, a přitom vyzařují jen nepatrné množství záření, které prozrazuje polohu černé díry.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 2. díl

Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického.

Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.