sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tajemný Mars studují lidé už stovky let. Čtvrtá planeta od Slunce připomíná sytě rudou poušť a má členitý povrch, který je náročný na průchod. Ačkoliv na Marsu už přistálo několik robotických misí, NASA zatím prozkoumala sotva 1 % jeho povrchu. Před budoucími lidskými a robotickými misemi na Rudou planetu agentura NASA nedávno dokončila důkladné testování vozítek v marťanském simulovaném terénu s revoluční technologií pružinových pneumatik ze slitiny s tvarovou pamětí, která byla vyvinuta v Glennově výzkumném středisku v Clevelandu ve spolupráci se společností Goodyear Tire & Rubber.
Výprava k Marsu a zpět nebude pro slabé povahy. Její délka se totiž nebude počítat na dny, týdny, či měsíce. Ovšem existují technologie, které by jednou mohly pomoci s transportem posádky k Marsu a zpět za relativně rychlé dva roky. Jednou z možností, které agentura NASA v tomto směru zvažuje, je jaderný elektrický pohon, který využívá jaderného reaktoru k výrobě elektřiny, která pak ionizuje (pozitivně nabíjí) a elektricky urychluje plynné pohonné médium, které tak poskytuje kosmické lodi tah. Výzkumníci z Langleyho střediska v Hamptonu (stát Virginia) pracují na systému, který by mohl přiblížit koncept jaderného elektrického pohonu o významný kus blíže k realizaci.
Kapacita navýšena o téměř 80 %! Koncem července 2024 byl na komunikační stanici Malargüe pro hluboký vesmír dokončen důležitý proces modernizace, který umožní kosmickým misím odesílat na Zemi mnohem více dat. S tím, jak roste počet kosmických sond v hlubokém vesmíru, stoupá počet mezinárodních žádostí, objevují se nové a intenzivnější datové proudy, můžeme říct, že poptávka po službách pozemních stanic určených ke komunikaci s hlubokým vesmírem, nebyla nikdy větší. A přitom nabídka dosahuje téměř své plné kapacity. Evropská kosmická agentura proto zahájila rozsáhlou modernizaci svých stanic, včetně využití nové kryogenní technologie, aby dodala dech třem anténám ve své globální síti pozemních stanic (Estrack).
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Odpočiňte si od předvánočního shonu a přijďte si opět užít přednášky o kosmonautice na tradiční Kosmoschůzku. Ta prosincová tentokrát přichází již 18. 12. 2024. Hostit ji bude opět Ústav letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, který přinese čerstvé aktuality z kosmonautiky a Jiřího Teichmana s přednáškou s názvem Simulace z kosmického prostředí. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná o půl hodiny později než jste zvyklí a sice v 18:00. středa 18. prosince 2024 od 18:00 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Aktuality kosmonautiky – Jiří Myška Simulace z kosmického prostředí – Jiří Teichman Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png https://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202412.png
Kabelové svazky pro kosmické mise – to je doména brněnské firmy G. L. Electronic. Jejich kabely tak létají kosmickým prostorem už na několika evropských sondách. Aktuálně zdejší experti pracují na kabelových svazcích pro evropskou družici ROSE-L, která bude vybavena skládací radarovou anténou. Bude ji tvořit pět panelů o celkové ploše 40 metrů čtverečních a brněnská firma má na starost kabeláž na těchto panelech – včetně kabelů mezi jednotlivými panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v listopadu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 27. 11. 2024. Tentokrát opět do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, který přinese čerstvé aktuality z kosmonautiky a Michala Poláka s přednáškou o Starship Flight 6. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 27. listopadu 2024 od 17:30 do 19:30 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Aktuality kosmonautiky – Jiří Myška Starship Flight 6 – Michal Polák Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png https://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202411.png
7. října nastal z vědeckého hlediska nejvýznamnější start evropské mise roku 2024. Sonda Hera se totiž vydala na cestu k dvojplanetce Didymos. Tato mise ovšem není zajímavá jen svými úkoly, ale i tím, že na ní má Česká republika nemalý podíl. A hádáte správně – Brno nezůstalo pozadu. Firma OHB Czechspace zajistila modelování struktury sondy. Společnost G. L. Electronic zase dodala okolo 80 % všech kabelových svazků. Na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém (společně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld) vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě CubeSatu Milani, který s sebou Hera veze. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, je největším a také nejschopnějším teleskopem, jaký byl kdy vypuštěn do kosmického prostoru. Jeho primární zrcadlo tvoří 18 šestiúhelníkových segmentů, které byly vůči sobě zarovnány tak přesně, že fungují jako jeden obrovský odražeč o průměru 6,5 metru. Proces nastavení každého z těchto samostatně fungujících šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyžaduje i dnes neustálý dohled specializovaného týmu inženýrů a optiků. Marcio B. Meléndez, hlavní optik Webbova teleskopu ze Space Telescope Science Institute se před pár dny na webu NASA podělil o to, jaké výzvy obnášelo zarovnání segmentů po startu teleskopu a co je zapotřebí k tomu, aby bylo vše optimální i pro vědecký provoz. Tento článek je překladem zmíněného originálu ze webu NASA.
Není kontejner jako kontejner. Ve třetím díle Kosmického Brna vás vezmeme do firmy SAB Aerospace, která má na svém kontě 33 speciálních přepravních kontejnerů pro kamery nové evropské kosmické observatoře PLATO. Ta má odstartovat v roce 2026 a předmětem jejího zájmu budou exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
