sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V současnosti létají lidé na oběžnou dráhu okolo Země několikrát ročně, ale ještě před sto lety to byla vyložená sci-fi. Historický moment, který nastal 12. dubna 1961, otevřel cestu lidem na oběžnou dráhu. Než však Jurij Alexejevič Gagarin vyrazil na misi pojmenovanou Vostok (původně opravdu bez pořadového čísla), muselo se stát hned několik věcí. Před programem Vostok tu bylo hned několik více či méně reálných projektů, které se zaměřovaly na do té doby nemyslitelné pilotované kosmické lety.
Posledně jsme se zaměřili obecně na vozítko Sojourner, zejména na jeho konstrukci. Na konec naší minisérie věnované americké misi Mars Pathfinder jsme si nechali vědecké vybavení tohoto roveru. Na jeho palubě byl sice formálně jediný vědecký přístroj, ale ve skutečnosti bychom zde našli několik různých zajímavých experimentů, které posunuly naše znalosti o Marsu.
Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.
Agentura NASA navázala spolupráci s americkými firmami, které mají vyladit technologii výsuvných vertikálních fotovoltaických panelů, které by se daly využít na povrchu Měsíce. Právě návrat na Měsíc bude cílem amerického programu Artemis, v jehož rámci by v okolí jižního pólu měly vzniknout základy pro udržitelnou lidskou přítomnost. Spolehlivý a udržitelný zdroj elektrické energie by mohl zásobovat lunární habitaty, rovery, ale třeba i stavební systémy pro budoucí robotické i pilotované mise. NASA proto nyní vybrala pět firem, které dostaly úkol navrhnout technologii fotovoltaických panelů, které by se dokázaly samostatně rozvinout a dosáhnout výšky až 9,75 metru. To ale není vše – panely mají umožňovat také jejich opětovné složení, aby mohly být přemístěny do jiné oblasti.
Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.
Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.
Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. Cílem bylo ověřit, jak si tato konstrukce povede při vystavení horkým spalinám raketového motoru. Test, který proběhl 6. března na texaské základně Camp Swift u města Bastrop, byl součástí programu Lunar PAD (Lunar Plume Alleviation Device), který má za cíl vyřešit problémy spojené s vyvržením lunárního regolitu během startů a přistání na měsíčním povrchu.
4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.
Doprava ve vesmíru se zásadně liší od ostatních druhů dopravy. Na Zemi se dopravní prostředky opírají o vnější prostředí, ať jde o zemi, vodu, nebo vzduch. Ve vesmíru ale vnější prostředí není, takže si dopravní prostředek musí „prostředí“ přivézt s sebou v podobě paliva. Jakmile se ale jednou motor o palivo „opře“, urychlí ho v opačném směru a navždy už o něj přijde. S daným množstvím paliva tedy dosáhne jen daného výsledku, a to z důvodů, které nejde vyřešit jen přidáním energie. Proto z principu nelze vytvořit raketu poháněnou jen elektřinou.
Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
