sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2022_21

Vesmírná technika: Evropské chladničky/mrazáky MELFI na ISS

Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.

VT_2022_20

Vesmírná technika: Evropské inkubátory KUBIK na ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.

Sonda Planck

Co nám může sonda Planck prozradit o velikosti a tvaru vesmíru?

V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?

VT_2022_19

Vesmírná technika: Provoz marsovského vrtulníku Ingenuity

Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.

NASA věří iontovému pohonu u malých družic

Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.

VT_2022_18

Vesmírná technika: Elektronika marsovského vrtulníku Ingenuity

Na elektronické vybavení marsovského vrtulníku Ingenuity byly při stavbě kladeny protichůdné nároky. Na jedné straně tu byl omezený rozpočet a také šibeniční termíny. Na druhé straně však vrtulník potřeboval systémy, které odolají kosmickému záření a poradí si také s nepříjemnými výkyvy teplot. Vše se nakonec podařilo vyřešit chytrou kombinací komerčně dostupných dílů a součástek určených pro leteckou a vojenskou techniku. Výsledkem je až nečekaně odolný stroj, který nevídaným způsobem překonává počáteční předpoklady.

VT_2022_16

Vesmírná technika: Cesta k marsovskému vrtulníku Ingenuity

Největší překážka, která komplikuje provoz vrtulových strojů v atmosféře Marsu, se týká nízkého tlaku zdejší atmosféry. To má vliv na hustotu plynů, která by byla pro vrtulníky běžně používané na Zemi až příliš nízká. Experti z několika středisek NASA proto hledali způsob, jak tuto výzvu překonat. Výsledkem jejich snažení je vrtulník Ingenuity, který velmi výrazně překonal prvotní očekávání.

Historie kosmologie, reliktní záření a kosmický výzkum

Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.