Nxgsat
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.
Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.
Plány společnosti Innovative Rocket Technologies (iRocket) na plně opakovaně použitelný nosič pro vynášení družic získaly podporu po prvním letovém testu střely krátkého doletu IRX-100, u které startup doufá, že v blízké budoucnosti vygeneruje příjmy na podporu svého orbitálního nosiče Shockwave.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již více než dva roky je tradicí, že poslední pátek v měsíci je na našem webu vyhrazen Pokecu s kosmonautixem. Tato tradice nebude porušena ani v květnu, nicméně tentokrát dojde na drobnou změnu. Pokec nezačne v tradičních osm hodin večer, ale až o hodinu později, tedy v devět hodin. Jinak bude vše jako obvykle – náplní pořadu je živá interakce s chatem a odpovědi na otázky od diváků, které se v něm objeví. Pokud tedy máte čas a chuť zapojit se do našeho dvouhodinového vysílání, jste srdečně zváni.
O tom, že zdravá výživa prospívá lidskému tělu, slýcháme ze všech stran. Nyní se potvrzuje, že to platí nejen na Zemi, ale i v kosmickém prostoru. Stejně jako může strava vylepšit sportovní výkony, má schopnost pomoci astronautům lépe přivyknout stresům, které jsou spojeny s kosmickými lety. Jak může zdravé jídlo ovlivnit fyziologii astronautů? Dr. Grace Douglas, hlavní vědecká pracovnice projektu Advanced Food Technology z Johnson Space Center v Houstonu se nyní se svým týmem pustila do studia fyziologických efektů jídla na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.
Přínosy kosmonautiky najdeme doslova na každém kroku a je potřeba si připomínat nejen ty velké, ale i ty na první pohled nenápadné. Dnes se podíváme na příběh o vložkách do bot, které využívají kosmické technologie. Všechno začalo, když si jednaa absolventka vysoké školy zula boty a ukázalo se, že ji trápí odér nohou. Její kolega se rozhodl využít svých zkušeností s aerokosmickými technologiemi, aby tento problém vyřešil. Výsledek dostal jméno Zorpads – vložka do bot, která využívá tkaninu s extrémně porézním aktivním uhlím pro pohlcování pachu. Tyto vložky se začínají uplatňovat také ve sportovních taškách, odpadkových koších a dalších místech, ze kterých se může linout nepříjemný odér. Aktivní uhlí se přitom používá ve všech pilotovaných lodích, k úpravě dýchatelné atmosféry – najdeme ji třeba ve filtrech na kosmických toaletách.
Ve čtvrtek 29. dubna odstartuje raketa CZ-5B, která na oběžnou dráhu dopraví první modul Tianhe nové čínské kosmické stanice. Její budování proběhne v následujícím půldruhém roce a vyžádá si celkem jedenáct startů, z toho čtyři pilotované. Na čínské poměry tempo nevídané: vždyť svůj první pilotovaný let uskutečnila před osmnácti lety, v roce 2003, a za tuto dobu realizovala přesně šest pilotovaných lodí! V říjnu 2003 se vydal na oběžnou dráhu první čínský kosmonaut Yang Liwei. V dalších letech jej v lodích „Made in China“ následovalo deset dalších mužů a žen. Jejich podpisy se staly vítaným oživením mnoha sbírek – a také raritou, která svou exotičností přitahuje pozornost nesběratelů. Otázku „Jak ty podpisy poznáte?“ slyšel snad každý sběratel. Odpověď na ni je přitom jednoduchá: s problémem se jde vypořádat úplně stejně jako dosud s podpisy japonských kosmonautů (dosud dvanáct), nebo jak si američtí sběratelé poradili s podpisy ruských kosmonautů. Azbuka je totiž pro ně stejně srozumitelná jako pro nás různé verze „rozsypaného čaje“ z Asie.
Další měsíc nám utekl jako voda a je tu opět poslední pátek v daném měsíci. A to znamená jediné – už po sedmadvacáté se společně sejdeme u zhruba dvouhodinového přímého přenosu, jehož podobu určujete Vy, diváci. Pokec s kosmonautixem je o odpovídání na dotazy, které napíšete do chatu u videa na YouTube. Pokud tedy máte večer od osmi hodin čas, přijměte naše pozvání k přátelskému povídání o našem společném zájmu – kosmonautice.
Únor je nejkratší měsíc v roce a tak ani čekání na další Pokec s kosmonautixem nebylo tak dlouhé. Máme tu opět poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od 20:00 se sejdeme v rámci přímého přenosu a budeme v přátelské atmosféře odpovídat na dotazy z chatu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, budeme určitě moc rádi, když se zastavíte. Jste to totiž právě vy, diváci, kdo určuje témata, o kterých se bude hovořit. Svými dotazy tak ovlivňujete podobu celého pořadu.
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Ani v roce 2021 nepřerušíme tradici, která začala téměř přesně před dvěma lety – na konci ledna 2019 jsme uskutečnili první Pokec s kosmonautixem a od té doby se tento formát vysílá beze změny – vždy poslední pátek v měsíci od 20:00. Také dnes se společně setkáme na zhruba dvouhodinovém živém vysílání, jehož obsah určujete Vy, diváci. Stačí napsat dotaz do chatu a my se jej pokusíme co nejlépe zodpovědět. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme už u 25. vydání tohoto pořadu.
Obloha se zatáhne a na rozpálený asfalt začnou dopadat těžké vodní kapky. Okolí ozáří prudký záblesk následovaný hlasitým třasknutím, které se pomalu mění v hluboké dunění – tak si asi každý z nás představí poctivou letní bouřku. Takovou jsme zažili všichni – na vlastní oči, uši i kůži. Ale kolik toho vlastně o tomhle meteorologickém fenoménu vlastně víme? Jak se ukazuje, stále jsou s bouřkami spojené jevy, které potřebují podrobnější vědecký popis – jde třeba o modré výtrysky, elfy a rudé skřítky. Tyto nezvykle pojmenované jevy se ze zemského povrchu pozorují jen velmi obtížně. V nové studii publikované v časopise Nature však vědci hledají odpovědi na otázky, které jsou s těmito jevy spojené. A co je pro nás nejdůležitější – ke svému bádání využili data z evropského přístroje ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), který se nachází na ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.