PLD Space
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Snaha Vesmírných sil o urychlení zadávání veřejných zakázek na nové systémy naráží na základní omezení: nedostatek smluvních úředníků a finančních manažerů k provedení prací.
Vedoucí představitelé vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů tvrdí, že Federální komunikační komise překračuje své pravomoci v souvislosti s částmi pravidel pro licencování vesmírných programů.
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ptáte se co může být nového na obyčejné gravitační čočce? No úplně zas tak úplně nového přeci jenom nic, z teorie relativity jejich existence plyne pro celé elektromagnetické spektrum. Ovšem jedna věc je vědět, že takový jev existuje a druhá věc je ho pozorovat. Pro gravitační čočky se to právě podařilo v oboru gama, tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit. O průlomové pozorování se postaral teleskop Fermi.
V dnešním světě počítačů je možné zaujmout veřejnost mnoha dříve netušenými způsoby. Vesmírné agentury to dobře vědí a proto čas od času vypustí akci, na které se mohou internetoví uživatelé sami podílet. Vzpomeňme třeba na právě vrcholící projekt Evropské kosmické agentury Wake up, Rosetta!, kde lidé nahrávají videa, jak probouzí sondu Rosetta. Amerika zase již několik let sází na možnost poslat své jméno do vesmíru. Tato velmi populární služba se v těchto dnech dočkala dalšího pokračování.
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.
Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.
Pojďme se teď na chvilku přesunout do hlubšího vesmíru – na orbitální dráhy kosmických teleskopů, kterými mapujeme nejen současnost, ale především minulost našeho vesmíru. Nikdy v historii jsme se kvůli omezeným pozorovacím podmínkám z hloubi naší atmosféry nemohli podívat tak jasně a detailně na jevy, které se ve vesmíru odehrávají i nyní, ale ponejvíce se udály v dobách, kdy na Zemi ještě nebyl člověk. Nebo dokonce v těch časech, kdy jedinou živou formu na povrchu planety tvořil zapáchající buněčný povlak v místech, kde pradávná moře omývala první prakontinent, a který dnes nazýváme stromatolity. Nebo dokonce v době, kdy naše sluneční soustava neexistovala a místo ní se prostorem po orbitě uvnitř naší Galaxie řítil obrovský oblak prachu a plynu, který teprve za několik stovek milionů let dostal, zřejmě díky silné explozi supernovy někde v dočasném okolí, dostatečně silný impuls, aby se začal gravitačně smršťovat a položil tak základ našeho slunečního systému.
Dnes nám už přijde prakticky normální, že komunikujeme s družicemi u Marsu a přijímáme fotky z roverů na povrchu. Nepozastavíme se nad tím, že k nám proudí tuny snímků od miliony kilometrů vzdáleného Saturnu a nebo že dokážeme přijít slaboučký signál i od sond, které opouští Sluneční soustavu! Nic z toho by ale nebylo možné bez amerického systému DSN – trojice obřích antén, které jsou chytře rozmístěné po celém světě, takže zajišťují nepřetržitou obousměrnou komunikaci se všemi vyslanci lidstva – včetně těch nejvzdálenějších.
Pokud se mluví o soukromých firmách ,které se věnují kosmonautice, mluví se prakticky vždy o SpaceX, nebo Orbital Sciences Corporation. Není se co divit – jsou ze všech nejdál a navíc poměrně ochotně sdělují informace o svém vývoji. Jsou tu ale i jiné společnosti, které na svůj velký okamžik teprve čekají. Jednou z nich je i Blue Origin, která je velmi tajnůstkářská, takže se o ní zase tak často nemluví. Jendou za čas ale firma vypustí do světa pár novinek, po kterých se vždy hladově vrhnou všichni fanoušci kosmonautiky. Stejná situace nastala před pár dny, zřejmě jako vánoční dárek se na internetu objevily informace o nedávných úspěších Blue Origin.
Bylo by zbytečné zde připomínat, jak velký úspěch znamená mise Cassini – a to nejen pro NASA, ale i pro výzkum naší sluneční soustavy, nejen našeho druhého největšího plynného obra, fotogenického Saturnu. Neuběhne prakticky týden, kdy bychom se někde nedočetli o dalším úspěchu tohoto programu, či naopak o další nové záhadě, která způsobuje bezesné noci (nejen) astronomům. Pojďme se teď spolu podívat na dva poslední objevy, které byly publikovány v uplynulých dvou týdnech.
V dalším díle našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře se po delší době nevydáme do nekonečných dálav hlubokého vesmíru, ale zůstaneme na oběžné dráze naší mateřské planety. ESA je světovou špičkou ve vesmírném výzkumu úzce specializovaných oborů týkajících se Země nebo nejbližšího vesmírného okolí. O některých takových projektech už na našem blogu byla zmínka. Jednalo se například o GOCE, který zkoumal zemské gravitační pole, nebo o nedávno startující Swarm, jež se zabývá pro změnu magnetosférou, a mohli jste si o něm přečíst v několika Kosmotýdenících. Dnes si ale přiblížíme ještě výjimečnější projekt, který se věnuje měření kryosféry a nese název Cryosat.
Kam čert nemůže, tam nastrčí…kometu.
Tak by se dalo stručně charakterizovat dění kolem světoznámé vlasatice C/2012 S1 ISON, která večer a v noci ze čtvrtku na pátek zamotala hlavu jak profesionálům, tak amatérům, kteří mohli v živém přenosu sledovat dlouho očekávaný blízký průlet ISONu kolem Slunce. Ten uspořádala NASA přímo ve velíně slunečního detektoru SDO v Goddardově centru (jedné z kosmických observatoří, sledující naši nejbližší hvězdu) za účasti známých osobností astromického a populárně vědeckého dění. Desítky tisíc lidí po celém světě sledovaly přenos, který se bez přehánění dá označit jako astronomická událost roku. Málokdy má totiž nějaký kosmický jev tak masivní podporu médií, což je na jedné straně v popularizaci (nejen) astronomie velká výhoda, na druhé straně to způsobilu takovou vlnu mediální hysterie, kterou už dlouho nepamatujeme (což je ale pro komety typické už po tisíce let – dlouho před vznikem masmediálního světa).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.