Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.
„Voda, voda, voda! Voda je na ISS extrémně důležitá a proto pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Dnes jsem měla první ze série školení zaměřených na seznámení se všemi procedurami týkajících se odebírání vzorků vody a jejich analýzy, které budu provádět během svého pobytu na oběžné dráze. Tato úvodní hodina byla zaměřena na vybavení a logistické zázemí. Poněkud praktičtější aktivity budou v tréninku na programu později s tím, jak se bude blížit můj let.
„Dnes jsem se seznámila s přenosným měřícím systémem pulmonální funkce (Pulmonary Function System – PFS), což je zajímavý přístroj umožňující analýzu plynu vydechovaného subjektem. Někdy subjekt dýchá staniční atmosféru, jindy zase známou směs plynů obsahující metabolicky inertní sledovací plyn. PFS je potřeba pro nový experiment ESA ‚Monitorování dýchacích cest‘ (Airway Monitoring), který by měl začít během mého pobytu na ISS.
Sociální sítě jsou v dnešní době velmi výraznou součástí internetu a kosmické agentury, které se snaží na sebe upozornit, tento trend naštěstí zachytily. Fanoušci kosmonautiky se tedy díky Twitteru, Google+ nebo Facebooku mohou velmi rychle dozvědět o aktualitách a zajímavostech, které by jinak nestály za vydání kompletního článku na webu. NASA nyní přišla se zajímavým nápadem – pokud chcete dát najevo, že jste opravdovým fanouškem Mezinárodní vesmírné stanice, stačí použít v příspěvku hashtag #ISSfan.
V dnešním příspěvku se pokusím stručně objasnit pozadí závodů v oblasti vypouštění armády satelitů poskytujících levné internetové připojení. A to prostřednictvím zajímavé osobnosti, která figuruje již nějakou dobu v této oblasti a pokouší se poskytnout internet šířený vzduchem oblastem, kde není možné vést připojení přes dráty. Tou osobu je veřejnosti ne příliš známý Greg Wyler (45).
„Butch a já jsme dnes byli v tomto cvičeni během jedné z našich lekcí specialistů modulu Columbus. Nejdříve si ale řekněme, proč máme vodní potrubí nejen v Columbu ale i v celém zbytku stanice kromě ruského segmentu. Je to kvůli chlazení našeho vybavení! Kromě toho tak také chladíme vzduch uvnitř stanice díky určeným tepelným výměníkům – je to naše klimatizace. Vzpomeňte si, jak se může zahřát váš počítač a nyní si představte, kolik tepla produkujeme na ISS s tolika počítači a dalšími elektromechanickými komponenty! Všechno toto teplo je odebíráno chladící vodou, poté je přepraveno do externího čpavkového potrubí a vyzářeno do vesmíru skrze radiátory.
Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
„Dnes mě a Sašu čeká dlouhá opakovací simulace týkající se operací na připojené ATV. To znamená, že to je veškerá činnost, která se děje mezi dynamickými fázemi připojování a odpojování. V tu dobu je ATV nedílnou součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Během těchto měsíců, kdy je loď ke stanici připojena, může být posádka například požádána o dodávku plynů z nádrží ATV do atmosféry ISS, pokud tedy konkrétní loď dovezla nějaký vzduch, dusík nebo kyslík.
Ve sci-fi jde všechno velmi snadno. Hrdina prostě nasedne do své lodi ,zapne speciální pohon a už za pár hodin je u jiné hvězdy, pokud cestuje déle, může navštívit i cizí galaxii. Někteří diváci pak podlehnou mámivému dojmu, že vzdálenosti ve vesmíru nejsou tak hrozné. Jenže skutečnost přesahuje schopnosti lidského chápání. Nejvzdálenější hmotný vyslanec lidské civilizace – Voyager 1 je momentálně od Slunce vzdálen 18 světelných hodin a 8 světelných minut. V kosmickém měřítku je to ale pořád „za rohem“. Jeden důkaz naší existence však doputoval mnohem dál.
„Na Twitteru jsem zveřejnila fotku podivných částí oblečení a pobídla ke kvalifikovaným odhadům, k čemu by to asi tak mohlo být. Mnoho lidí tipovalo, že by to mohl být nějaký druh anti-G obleku podobný tomu, který nosí bojoví piloti po celém světě. A je to skutečně tak. Tedy částečně. Tento kousek se totiž používá během návratu Sojuzu do atmosféry, ale proti zvýšenému přetížení nijak nepomáhá.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.