sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.
Tento článek bude pro náš portál poměrně specifický. Když jsem se před několika lety rozhodoval, co si dám do podpisu svého profilu na našem diskusním fóru, napadlo mne vytvořit malou grafiku, která se týká aktuálně probíhající expedice na ISS. Po kliknutí na daný obrázek se uživatel dostane na vlákno, které se týká dané expedice. Když jsem s touto tradicí začal, probíhala na Mezinárodní vesmírné stanici dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 28. Nyní jsme se dostali již k číslu 46 a já si do zásoby připravil obrázky až do nejvzdálenější, dosud známé expedice, která má číslo 51. V tu chvíli mne napadlo, že by pro některé naše čtenáře mohlo být zajímavé podívat se na kompletní sbírku těchto obrázků. A proto vznikl tento článek.
Je tomu už vyše týždeň, čo Severná Kórea úspešne vypustila na zemskú orbitu svoj v poradí druhý satelit. Podobne ako pri predchádzajúcom pokuse z roku 2012 vyvolal aj súčasný štart ostré medzinárodné reakcie prameniace hlavne z obáv o zneužitie raketovej technológie na vojenské účely. Do akej miery sa ale naozaj treba obávať severokórejských kozmický pokusov, aká je minulosť, súčasné možnosti a prípadné plány tejto totalitnej krajiny na poli kozmonautiky? Tieto odpovede sa pokúsime nájsť v nasledujúcom článku. Aj bez zbytočného zachádzania do politiky môžeme hneď na začiatku otvorene povedať, že história severokórejskej kozmonautiky je tak ako aj štát samotný plná kontroverzii, zahmlievania a dokonca otvorených klamstiev. Začalo sa to už v 60. rokoch minulého storočia, keď Severná Kórea prostredníctvom vojenskej pomoci Sovietskeho zväzu a Číny získala prvé kontakty s modernou raketovou technológiou, hoci podľa všetkého spočiatku len prostredníctvom taktických striel krátkeho doletu. Z politických dôvodov už vtedy nebolo Severokórejčanom umožnené dostať sa k výkonnejším balistickým raketám. K výraznejšiemu posunu na poli raketových technológii sa tak Severná Kórea dostala prekvapivo vďaka Egyptu, od ktorého na konci 70. rokov získala kompletné sovietske balistické systémy typu R-17 (známejšie
Velmi často dostáváme od našich čtenářů různé dotazy. Poměrně často mezi nimi nacházíme i otázky, které se točí kolem toho, jak je Česká republika aktivní na poli vývoje kosmických technologií. Mladé lidi, kteří si vybírají školy, na které nastoupí, zase zajímá, jestli je možné získat v České republice práci v oboru, který souvisí s kosmonautikou. Abychom ještě více rozšířili tématický záběr našich článků jsem se rozhodli, že zavedeme nový seriál pojmenovaný Zlaté české ručičky. Ten bude na našem webu vycházet nepravidelně a čtenáři v něm najdou informace o českých kosmických společnostech, o nabídce pracovních pozic, nebo o projektech, na kterých Češi momentálně pracují. Pilotní díl nového seriálu právě startuje.
Světem kosmonautiky v posledních měsících rezonuje snaha společnost SpaceX zachraňovat použité první stupně svých raket Falcon. Revoluční snaha by měla přinést úspory a ačkoliv jde firma neprošlapanou cestou, postupně se jí její plány začínají dařit – 22. prosince loňského roku se jí podařilo měkce přistát s prvním stupněm na pevné zemi. Kolem tématu je hodně otázek, které se mezi lidmi velmi často opakují, což je ideální prostředí pro náš nepravidelný, ale mezi čtenáři oblíbený seriál FAQ. Připravili jsme si pro Vás odpovědi na 15 otázek, které se s tímto tématem pojí nejčastěji.
Zřejmě jste již zachytili zprávy o tom, že astronomové z California Institute of Technology informovali o tom, že mají k dispozici matematické modely, které s vysokou pravděpodobností naznačují, že by se ve Sluneční soustavě mohla nacházet velká, dosud neobjevená planeta s pořadovým číslem devět. Toto téma patří do oblasti astronomie a jelikož se na našem webu věnujeme kosmonautice, tak jsme původně nepočítali s tím, že bychom se tomuto tématu nějak věnovali. Leč postupně se začaly objevovat otázky, které spojují tento objev s kosmonautiku. V tu chvíli to začalo být zajímavé i pro nás a tak vznikl tento článek. Ještě než se do něj začtete ale, prosím, vezměte na vědomí, že o tématu je stále velmi málo informací a proto se na některých místech článku nevyhneme spekulacím.
Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.
Na začátku měsíce je čas na další díl seriálu StationLIFE, ve kterém nás astronautka Tracy Dyson seznamuje s tím, jaké vědecké experimenty probíhají na ISS. Dnes došlo na jídlo. Na první pohled se může zdát, že spolu jídlo a věda nesouvisí, ale není tomu tak – jídlo je významným faktorem, který ovlivňuje zdraví astronautů. A mnoho vědeckých experimentů provádí astronauti sami na sobě. No a pak je tu ještě experiment Veggie pro pěstování rostlin v kosmu pro potřeby stravování. Na všechna tato témata se během dvacetiminutového povídání dostane.
Hypergolická paliva je souhrnný název pro dvousložkové pohonné hmoty, které ke svému zážehu nepotřebují jiskru – paliva reagují na vzájemný kontakt okamžitou reakcí. Toho se využívá například u drobných korekčních trysek na kosmických sondách. Zatím se pro tyto potřeby používá hydrazin a jeho deriváty společně s oxidem dusičitým. Jenže hydrazin není pro lidské zdraví vůbec příznivý. Dokonce se o něm v nadsázce říká, že má kromě radioaktivity všechny negativní vlastnosti, jaké může kapalina mít – těká, dráždí a leptá sliznice, je karcinogenní a hořlavý. Nyní se ale zdá, že svítá na lepší časy.
Největší evropský satelit určený k monitorování počasí na planetě Zemi, to byl Envisat vypuštěný v roce 2002. Družice sloužila až do roku 2012, kdy se odmlčela a až za několik let na její práci navázaly satelity Sentinel. Proč se ale v nadpisu článku loučíme s družicí až nyní? Abychom si rozuměli, neloučíme se s družicí samotnou, ale s jejím modelem v životní velikosti. V roce 1999 byl poblíž výstavy SpaceExpo v těsném sousedství Technologického střediska Evropské kosmické agentury – ESTECu postaven model satelitu Envisat z kovu a plastu v životní velikosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
