sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-77)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.

Komplex 37

Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.

Orbex

Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.

Družicové konstelace

Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.

SLI

Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.

Jared Isaacman

Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.

Shijian-21

Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ostatní

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (vědecké přístroje)

Přichází čas na další článek určený pro milovníky technických detailů. Je tu další díl seriálu pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme technické řešení důležitých kosmických sond. Dnes budeme pokračovat v představování mise OSIRIS-REX, přičemž konstrukci sondy jsme rozebrali v minulém díle, na dalších řádcích se budeme věnovat představení všech vědeckých přístrojů, které sonda nese. V dalším díle se naše pozornost zaměří na odběrný mechanismus TAGSAM a přespříští díl představí samotné návratové pouzdro. Pokud jste tedy připraveni na dlouhé čtení, náš článek je připraven. Pokud preferujete krátké články, tak tento nebude pro Vás – originální zdroj, ze kterého překládáme do češtiny obsahuje téměř 4500 slov.

Valašské Meziříčí bude opět žít kosmonautikou

V kalendáři českých a slovenských fanoušků kosmonautiky se už několik let skví dva hlavní termíny – pardubické setkání Kosmos News Party, které probíhá na začátku dubna a druhá významná akce přichází na konci listopadu a koná se ve Valašském Meziříčí. Jedná se o seminář pojmenovaný Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie. Jelikož konec listopadu pomalu klepe na dveře a blíží se letošní ročník, rozhodli jsme se vydat tento článek, jehož úkolem je pozvat Vás na tuto zajímavou akci plnou atraktivních přednášek.

Specifický impuls není nepochopitelný strašák

Začátečníci v kosmonautice to mají těžké. Když chtějí do oboru proniknout trochu hlouběji, musí se probrat spoustou složitých definic a termínů, které dokáží snadno zamotat hlavu. Když už nešťastník pochopí jak se to má s těmi apsidami, jak se liší retrográdní dráha od prográdní, vyskočí na něj specifický impuls, u kterého najednou není jasné jak jej uchopit. Další zavaření mozkových závitů se spolehlivě dostaví, když čtenář pozná, že se tento údaj nejčastěji uvádí v sekundách, což je jednotka, kterou by u motoru čekal jen málokdo. Rozhodli jsme se proto vydat nový díl našeho nepravidelného seriálu Pro začátečníky, který se snaží vysvětlovat srozumitelným a názorným jazykem všechna složitá zákoutí kosmonautiky. Dnes si v něm posvítíme právě na záhadně se tvářící specifický impuls. Nenechte se zmást rovnicemi v úvodním obrázku – článek bude mnohem lépe pochopitelný.

Cassini sledovala oblačnost na Titanu

Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.

Když gify vypráví příběh ISS

Hned na začátek chci upozornit, že tento článek výrazně vybočuje ze všech kategorií, které na našem webu vychází, ale když jsem viděl originální článek na webu NASA, nemohl jsem odolat a rozhodl se jej přeložit do češtiny, aby mohl vyjít na našem webu. Obsahem tohoto článku je šestnáct animovaných gifů, která vystihují důležité milníky v historii Mezinárodní vesmírné stanice. Gif je typ obrazového souboru, který umožňuje složení několika snímků do jednoho a tím vytvoří krátké video, k jehož přehrání nepotřebujete žádný speciální program a které se přehrává v neustálé smyčce. Gify jsou populární především na sociálních sítích a od NASA bylo docela odvážné převést je na svůj oficiální web a do stejného rizika jdeme i my. Ale zároveň věříme, že se Vám budou tyto pohyblivé obrázky líbit.

Ariane 6

Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt

Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.

Proč se družice občas „ztrácí“?

Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (konstrukce)

Start sondy OSIRIS-REx patří mezi nejdůležitější momenty letošního roku. Je proto jasné, že se téhle sondě budeme věnovat podrobněji, než ostatním projektům. To ostatně dokládá i dnešní článek. Do seriálu Pohled pod kůži se totiž dostanou jen ty nejvýznamnější projekty, u kterých stojí za to sepisovat opravdu dlouhé články zaměřené na jejich technické řešení. Jak jste si již zvykli, bude i povídání o této sondě rozděleno do více článků. V prvním se podíváme na konstrukci samotné sondy, v příštím se detailně zaměříme na vědecké přístroje, třetí díl bude speciálně věnován odběrovému mechanismu vzorků a v závěrečném čtvrtém díle si popíšeme návratové pouzdro na vzorky.

Mars habitat

Vesmírná architektura (3. díl)

Pro naše předky byl kvalitní domov otázkou přežití. Podobné nároky máme však i dnes. Pocit bezpečí je pro nás stejně důležitý jako kdysi. Umění stavět v sobě ukrývá odvěkou touhu člověka po hledání dokonalosti, krásy, identity a kultury. Jak s tím však souvisí vesmírná architektura? Zejména tím, že se snaží tyto hodnoty nově uplatnit také ve vesmíru. Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu, ve kterém jste již měli možnost seznámit se s historií vesmírné architektury. A myslím, že právě teď je ta vhodná chvíle podívat se také na to, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá. Tento obor byl totiž překvapivě definován až v 21. století a to i přesto, že je reálně využíván téměř od počátku pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy však nebyl ještě pojmenován. Zatímco architektura na Zemi potřebuje nosné a opěrné body a to zejména vertikály, jako jsou sloupy, klenby, tunely nebo stěny, zkrátka vše, co je nezbytné, aby konstrukce byla schopna unést vlastní tíhu, v prostředí s jinou gravitací se mění pravidla a architekturu zde je třeba chápat zcela jinak.

Léky na míru, aneb kosmická medicína budoucnosti

Týmy pokročilých konceptů, světových kosmických agentur a soukromých aerokosmických společností nyní pracují na odvážných plánech objevitelských kosmických misí, zahrnujících vybudování stálých základen na Měsíci nebo na Marsu. Takové mise budou charakteristické nejen pobytem v nehostinném a životu nebezpečném prostředí. Lidé budou zcela izolování, odkázaní sami na sebe a na své, velmi omezené, zdroje. Život na Měsíční, nebo Marsovské základně si od budoucích průzkumníků bude vyžadovat vysokou úroveň autonomie. To platí i v případě, pokud dojde k onemocnění či k úrazu některého ze členů posádky. Je řada technologií, které bude potřeba teprve vymyslet, ale již dnes mají vědci dobře nakročeno do budoucnosti…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.