Čína
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.

Fanouškům firmy SpaceX je asi zbytečné připomínat, že fotky související s touto firmou najdou na jejím Flickru. Ale pozor! Společnost v nedávné době modernizovala galerii přímo na svém webu. Na úvodním rozcestníku si vyberete jedno z dvanácti témat, která pokrývají vývoj od Falconu 1 až do současnosti. Jednotlivá alba sice disponují jen 12 fotkami, ale nízká kvantita je zde nahrazena kvalitou. Mnohé snímky byly totiž zveřejněny vůbec poprvé. Všem fandům kosmonautiky tak doporučujeme projít jednotlivá alba a kochat se podařenými fotkami. V tomto článku Vám přinášíme malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit.

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Město Plasy na Plzeňsku bude již tuto sobotu pořádat Den Ludvíka Očenáška, který má připomenout téměř zapomenutou osobnost našich dějin, která se snažila rozvíjet raketovou techniku, tedy obor, který byl v té době sotva v plenkách. Součástí oslavného dne bude kromě několika uměleckých vystoupení (kromě zdejší ZUŠ přijal pozvání i Spiritual kvintet) bude slavnostní vernisáž výstavy Ludvík Očenášek Vynálezce & vlastenec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Výstava proběhne v areálu Národního technického muzea v Centru stavitelského dědictví Plasy – v prostorách bývalého pivovaru (Pivovarská 5). Bohatý program začíná ve 14:00 a organizátoři slibují i křest čerstvé knihy z pera Michala Plavce, která se zaobírá životem Ludvíka Očenáška. Na své si ale přijdou i fanoušci raket na alternativní pohon, nebo ti, kdo se rádi dívají na oblohu astronomickými dalekohledy.

Po vydání článku se soupisem aktivních ruských kosmonautů jsme se rozhodli provést inventuru i v oddílu amerických astronautů. NASA nyní disponuje celkem 44 astronauty, z nichž 32 má letovou zkušenost. Z nich má 26 astronautů zkušenost z letu raketoplánem (tři na pozici pilota a 23 jako letový specialista), a letovou zkušenost z této éry, byť pouze se Sojuzem, má i Shannon Walker. Od roku 2013 počet letících astronautů doplnilo pět astronautů z 20. skupiny, vybrané v roce 2009. Zbylí čtyři kandidáti z této skupiny byli nominováni do posádek Sojuzů do roku 2018. Současně získal letovou nominaci i první kandidát z 21. skupiny z roku 2013.

Jestli se má ve vesmíru něco lámat, ať jsou to rekordy. Pozemní středisko pravidelně zaznamenává a vyhodnocuje nejrůznější údaje a může se stát, že se ukáže, že některé z nich jsou rekordní. V tomto článku se proto vrátíme na začátek letošního března – v týdnu od 6. do 12. března, kdy probíhala 50. dlouhodobá expedice zlomili astronauti jeden z rekordů. Thomas Pesquet z Francie, Peggy Whitson a Robert Kimbrough z USA společně se Sergejem Ryžikovem, Andrejem Borisenkem a Olegem Novickým v tomto týdnu dohromady věnovali vědě celých 99 hodin.

Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.

Když se kosmická sonda posílá na svou misi, má většinou seznam úkolů, které má splnit. Vědci vždy vytipují několik otázek, na které by rádi dostali odpovědi, ale moc dobře vědí, že mnoho misí během své služby přinese také informace, které nikdo nepředpokládal. Něco podobné se nyní děje u sondy MAVEN. Ta totiž dokázala v atmosféře Marsu detekovat elektricky nabité atomy (tedy ionty) kovů. Tento objev by zároveň mohl vysvětlit dříve nepochopitelnou aktivitu v ionosféře – elektricky nabité horní vrstvě atmosféry Marsu.

Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.