NASA
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Dragon se v neděli odpoledne našeho času vrátila na Zemi, když přistála do vln Tichého oceánu západně od Kalifornie, čímž skončila mise SpaceX CRS-12. Kosmické plavidlo vylovila loď na palubu a zamířila s ním do přístavu Los Angeles (San Pedro). Využili jsme tedy služeb Michaely Pavlik, manželky Davida Pavlíka, který pracuje ve SpaceX a požádali ji, zda by nemohla vyrazit na místo. Cílem měl být kromě fotografií i návod pro případné zájemce, kteří by se při návštěvě Kalifornie chtěli podívat, jak vypadá manipulace s Dragonem po vyložení na pevninu. Jenže se to trochu zkomplikovalo.
Vážení čtenáři, náš portál ve spolupráci s webem ElonX.cz a Fakultou Elektrotechnickou ČVUT pořádá unikátní neformální setkání fanoušků SpaceX v Praze. Akce nazvaná „David Pavlík: zkušenosti ze Silicon Valley“ proběhne ve středu 18. října od 18:00 v Praze na adrese Karlovo náměstí 13. Jak již název samotné akce napovídá, kromě setkání fanoušků mezi sebou půjde i o setkání s Davidem Pavlíkem, který pracuje ve SpaceX jako jediný Čech, ale už předtím prošel mnoha velkými firmami – Netflixem, Amazonem, či Microsoftem.
Pokud držíte dietu, nebo jen chcete zdravější životní styl, možná používáte mobilní aplikaci, která pomáhá sledovat vše, co jíte. Aplikaci už používají miliony lidí po celém světě a nyní tento trend dorazil i do vesmíru. Evropští astronauti začali zaznamenávat svá jídla do tabletu, aby měli oni i řídící středisko jistotu, že přijímají správné množství živin. Ve vesmíru je správně vyvážená strava spojená s pravidelným cvičením ještě důležitější než na Zemi – pomáhá totiž bojovat s negativními vlivy mikrogravitace na lidské tělo. Křehnutí kostí, svalová atrofie, vyčerpání zásob proteinů, tuků či vitaminu D – to jsou jen některá negativa letů do vesmíru.
Tuto jednoduchou otázku před nedávnem položil jeden pozorný fanoušek robotické mise MSL na diskusním fóru našeho portálu. Tento článek se na ni pokusí přinést poměrně netriviální, ale doufejme že zajímavou odpověď pro více čtenářů tohoto blogu. Poslední velký problém s vrtačkou na roveru Curiosity nastal 1.12. 2016 (sol 1536), kdy došlo k anomálií na drill feed mechanismu. Od té doby tato složitá vrtačka nepracuje, přičemž odborníci analyzují problém a snaží se najít vhodné řešení, které by mechanismus opět zprovoznilo.
Dlouhé měsíce to bylo s názvy jednotlivých útvarů na trpasličí planetě sporné, protože sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015 nafotila velké množství fotografií, na kterých jsme viděli rozličný terén. Všechny názvy však byly neoficiální a hrozilo, že časem se pro jeden útvar začnou používat různá jména, čímž by vznikl značný zmatek. Naštěstí to už patří minulosti, protože první útvary na Plutu se před pár desítkami hodin dočkaly svých oficiálních jmen. Nás, jakožto fanoušky kosmonautiky může těšit, že několik pojmenování má přímou souvislost s kosmickými sondami. Mezi útvary, které dostaly své oficiální jméno patří i výrazné srdce, které bylo pojmenováno po objeviteli této trpasličí planety – astronom Clyde Tombaugh ji detekoval v roce 1930. Jména se dočkal i kráter na Plutu, který dostal jméno po Venetii Burney, britské školačce, která v roce 1930 navrhla pro nově objevené nebeské těleso jméno Pluto po římském bohu podsvětí.
Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.
Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.
V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.
Jak to asi vypadá u obří haly VAB? Co se děje na komplexu 39, nebo jak postupuje stavba mobilní odpalovací rampy pro raketu SLS? Myslíte si, že pro odpovědi na tyto otázky potřebujete bookovat letenku? Mýlíte se! Kennedyho středisko na svém webu provozuje sekci několika webkamer, s jejichž pomocí můžete na výše jmenovaná místa snadno nahlédnout. Nejedná se o webkamery v klasickém slova smyslu, ale spíše o statické záběry, jejichž obnovovací frekvenci (v řádu desítek sekund) si můžete sami nastavit.
Během Space Night jsme slyšeli dvě hlavní přednášky – „Nový přístup k pozorování Země“ od Ondřeje Švába z ministerstva dopravy a „Program Copernicus a jeho potenciál v oblasti zemědělství“ od Martina Havlíčka z ministerstva zemědělství a tři doplňkové přednášky od Jany Šmotkové – „Eovation in Agriculture“, Daniela Štefla a Michaely Kuchařové ze Space Systems, kteří prezentovali datovou analytickou platforma postavenou na GEOServeru 2.8.3. Ondřej Šváb nás ve své přednášce seznámil s tím, jak a čím snímáme nejen povrch Země, že s pomocí kombinace různých vlnových délek dokážeme získat komplexnější data a také s oblastmi, ve kterých najde snímkování Země využití. Pokusil se nám také ukázat možnosti a zapojení se především do využití a zpracování dat programu Sentinel, který nám také ve zkratce představil. Zmínil též obtíže spočívající ve zpracování dat, neboť jejich objem je masivní. A nakonec zaznělo, že každý pixel je pro někoho významný, ale jen přesným zacílením produktů a aplikací na „1 kliknutí“ lze získat zákazníka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.