Aerospacelab
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, náš portál ve spolupráci s webem ElonX.cz a Fakultou Elektrotechnickou ČVUT pořádá unikátní neformální setkání fanoušků SpaceX v Praze. Akce nazvaná „David Pavlík: zkušenosti ze Silicon Valley“ proběhne ve středu 18. října od 18:00 v Praze na adrese Karlovo náměstí 13. Jak již název samotné akce napovídá, kromě setkání fanoušků mezi sebou půjde i o setkání s Davidem Pavlíkem, který pracuje ve SpaceX jako jediný Čech, ale už předtím prošel mnoha velkými firmami – Netflixem, Amazonem, či Microsoftem.
Pokud držíte dietu, nebo jen chcete zdravější životní styl, možná používáte mobilní aplikaci, která pomáhá sledovat vše, co jíte. Aplikaci už používají miliony lidí po celém světě a nyní tento trend dorazil i do vesmíru. Evropští astronauti začali zaznamenávat svá jídla do tabletu, aby měli oni i řídící středisko jistotu, že přijímají správné množství živin. Ve vesmíru je správně vyvážená strava spojená s pravidelným cvičením ještě důležitější než na Zemi – pomáhá totiž bojovat s negativními vlivy mikrogravitace na lidské tělo. Křehnutí kostí, svalová atrofie, vyčerpání zásob proteinů, tuků či vitaminu D – to jsou jen některá negativa letů do vesmíru.
Tuto jednoduchou otázku před nedávnem položil jeden pozorný fanoušek robotické mise MSL na diskusním fóru našeho portálu. Tento článek se na ni pokusí přinést poměrně netriviální, ale doufejme že zajímavou odpověď pro více čtenářů tohoto blogu. Poslední velký problém s vrtačkou na roveru Curiosity nastal 1.12. 2016 (sol 1536), kdy došlo k anomálií na drill feed mechanismu. Od té doby tato složitá vrtačka nepracuje, přičemž odborníci analyzují problém a snaží se najít vhodné řešení, které by mechanismus opět zprovoznilo.
Dlouhé měsíce to bylo s názvy jednotlivých útvarů na trpasličí planetě sporné, protože sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015 nafotila velké množství fotografií, na kterých jsme viděli rozličný terén. Všechny názvy však byly neoficiální a hrozilo, že časem se pro jeden útvar začnou používat různá jména, čímž by vznikl značný zmatek. Naštěstí to už patří minulosti, protože první útvary na Plutu se před pár desítkami hodin dočkaly svých oficiálních jmen. Nás, jakožto fanoušky kosmonautiky může těšit, že několik pojmenování má přímou souvislost s kosmickými sondami. Mezi útvary, které dostaly své oficiální jméno patří i výrazné srdce, které bylo pojmenováno po objeviteli této trpasličí planety – astronom Clyde Tombaugh ji detekoval v roce 1930. Jména se dočkal i kráter na Plutu, který dostal jméno po Venetii Burney, britské školačce, která v roce 1930 navrhla pro nově objevené nebeské těleso jméno Pluto po římském bohu podsvětí.
Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.
Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.
V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.
Jak to asi vypadá u obří haly VAB? Co se děje na komplexu 39, nebo jak postupuje stavba mobilní odpalovací rampy pro raketu SLS? Myslíte si, že pro odpovědi na tyto otázky potřebujete bookovat letenku? Mýlíte se! Kennedyho středisko na svém webu provozuje sekci několika webkamer, s jejichž pomocí můžete na výše jmenovaná místa snadno nahlédnout. Nejedná se o webkamery v klasickém slova smyslu, ale spíše o statické záběry, jejichž obnovovací frekvenci (v řádu desítek sekund) si můžete sami nastavit.
Během Space Night jsme slyšeli dvě hlavní přednášky – „Nový přístup k pozorování Země“ od Ondřeje Švába z ministerstva dopravy a „Program Copernicus a jeho potenciál v oblasti zemědělství“ od Martina Havlíčka z ministerstva zemědělství a tři doplňkové přednášky od Jany Šmotkové – „Eovation in Agriculture“, Daniela Štefla a Michaely Kuchařové ze Space Systems, kteří prezentovali datovou analytickou platforma postavenou na GEOServeru 2.8.3. Ondřej Šváb nás ve své přednášce seznámil s tím, jak a čím snímáme nejen povrch Země, že s pomocí kombinace různých vlnových délek dokážeme získat komplexnější data a také s oblastmi, ve kterých najde snímkování Země využití. Pokusil se nám také ukázat možnosti a zapojení se především do využití a zpracování dat programu Sentinel, který nám také ve zkratce představil. Zmínil též obtíže spočívající ve zpracování dat, neboť jejich objem je masivní. A nakonec zaznělo, že každý pixel je pro někoho významný, ale jen přesným zacílením produktů a aplikací na „1 kliknutí“ lze získat zákazníka.
Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
