Archiv rubriky ‘Ostatní’

Jak to bylo se založením SpaceX

Pozadu nezůstává ani společnost SpaceX - zde je vyvedeno její logo i emblém lodi Dragon.

Vážení čtenáři, dnes je Silvestr a za několik hodin všichni společně vstoupíme do nového roku. Tento čas svádí k odlehčeným tématům, lidé se chtějí bavit a hodit starosti všedního dne za hlavu. Ani my Vás z této vlny nesesadíme a jako poslední článek letošního roku Vám přinášíme odlehčené téma. Podíváme se na otitulkované video, které vám prozradí, jak vlastně vznikla firma, která dnes patří mezi hlavní hráče na poli kosmonautiky. Ano, řeč bude o vzniku SpaceX, ale i když ten příběh už znáte, tak jste jej asi v tomhle podání ještě neviděli. Naše redakce Vám přeje příjemnou zábavu a Šťastný nový rok!

Vánoční přání z ISS

Dnes je den, kdy se všichni snaží být doma se svými rodinami a blízkými osobami. Existuje však i nemalá skupina lidí, kteří doma být nemohu – policisté, lékaři, hasiči, nebo správci jaderných elektráren se ale po uplynutí několikahodinové směny vrátí domů a mohou Štědrý večer oslavit později nebo dříve. Ale ve výšce 400 kilometrů nad Zemí obíhá Mezinárodní vesmírná stanice, na které jsou tři lidé – Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. Jejich mise trvá půl roku – měli bychom si na ně vzpomenout, až budeme za chvíli obírat kosti z kapra, nebo krájet sváteční řízek.

Nesmírně vesmírné Vánoce

Stalo se dobrým zvykem, že na Štědrý den necháme kosmonautiku trochu odpočinout a společně si zde na Kosmonautixu navodíme trochu klidné sváteční atmosféry. Letošek nebude výjimkou, nicméně bude poněkud nestandardní a experimentální. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. A v roce 2016 jsme vás nechali polemizovat nad tím, jak se z určitého úhlu pohledu zdá, že se kosmonautika vrací zpět na výsluní. Tentokrát to bude opravdu speciální. V tento sváteční den se podíváme do budoucnosti a v žánru neskrývaných sci-fi povídek, si ve dvou velmi krátkých příbězích navodíme atmosféru toho, jak by jednou mohly být vánoční svátky slaveny na nově obydlených světech. Nechme pro chvíli událostmi napěchovaný závěr roku být a pojďme společně snít o budoucnosti ve vesmíru.

Návrat k poslovi bohů – 7. díl

Merkur

Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.

Šťastné, veselé a kosmické!

Vánoce se nezadržitelně blíží a před námi často vystává otázka „co si přát“ nebo „co někomu nadělit“. Kosmofandové (kosmošílenci…) to mají těžší: na rozdíl od chovatelů křečků nebo konzumentů rumu nemají specializované obchody, takže najít něco nápaditého není až tak jednoduché. Na následujících řádcích několik námětů přinášíme. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix.cz a nikdo kolem něj nemá s následujícími obchody/odkazy nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod.

Návrat k poslovi bohů – 1. díl

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.

Dušan Majer o SpaceX v Plzni

Vážení čtenáři a fanoušci našeho portálu. Rádi bychom vás pozvali na přednášku Dušana Majera, která se bude konat 11. října v Plzni. Přednáška bude o SpaceX – o její minulosti, současnosti i budoucnosti. Navíc, po samotné přednášce, která proběhne ve výjimečných prostorách Západočeského muzea, bude následovat posezení v hospodě s Dušanem Majerem a Lukášem Houškou a společně budeme moct podiskutovat o kosmonautice. Jde tedy i o setkání fanoušků kosmonautiky z Plzně a okolí.

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

Přístroje, které prozkoumají sluneční korónu

Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe

Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.