Archiv rubriky ‘Historie’

Japonský pokus o dobytie Marsu

O sovietskych a amerických sondách skúmajúcich Mars vieme všetci. Bolo ich veľa a nie všetky boli úspešné. Vlastne by sa dalo povedať, že viac než polovica nakoniec svoj primárny cieľ ani zďaleka nesplnila. Prekliatie planéty Mars sa nesie celou históriou jeho poznávania a ešte aj dnes, v dvadsiatom prvom storočí, máme problém uskutočniť komplexnejšie misie v tomto priestore. Na Mars sa vydávajú sondy pravidelne každé dva roky, keď je postavenie planét vhodné k niekoľko miliónov kilometrov dlhému letu medziplanetárnym priestorom plným radiácie, rôznych druhov žiarenia a okrem iného aj mikrometeoritmi. V roku 1998 sa jedno také štartovacie okno otvorilo. Americká NASA vyslala hneď dva automaty, ktoré k červenej planéte bez problémov dorazili a strávili tam niekoľko úspešných mesiacov (lander Pathfinder) a rokov (družica Mars Global Surveyor). Málokto však vie o tretej sonde pomenovanej Nozomi, ktorú vyslali Japonci.

Vesmírné osudy 17. díl – Valentin Gluško

R-7

Valentin Petrovič se rozhlédl po své nové pracovně. Je jisté, že hlavou se mu proháněla spousta myšlenek, jaké to však byly myšlenky, to věděl jen on. Je ale možné, že cítil zadostiučinění. Křeslo, na které před chvílí usedl, patřilo ještě před několika lety jeho hlavnímu rivalovi. Ten na sebe strhnul většinu moci, zásluh, pozornosti… A Valentin Petrovič měl pocit, že část té moci by měla patřit jemu. A pak byl najednou onen rival pryč, zemřel náhle po ne zcela vydařené operaci. Jeho místo zaujal jeho náměstek, o kterém si Valentin Petrovič- stejně jako spousta dalších- myslel, že je sice brilantním inženýrem, ale také velkým opilcem a slabochem, který se schovává před důležitými rozhodnutími. Sovětský kosmický program přivedl na kraj útesu, pod nímž se rozprostírala propast neúspěchu a světové blamáže. A teď na jeho místě stojí Valentin Petrovič s úkolem pozvednout slávu sovětského dobývání vesmíru opět tam, kam patřila- na první místo, aby její lesk zastínil Američany i s jejich triumfem na Měsíci. Bude to těžký úkol a zpočátku budou padat hlavy. Jako první padne onen neúspěšný předchůdce Valentina Petroviče- dnes ještě stál mezi těmi, co nového šéfa vítali. Až si zítra přijde sem do kanceláře pro své osobní věci, ani jej nepustí do komplexu v Podlipkách, jeho propriety na něj čekají v krabicích na vrátnici. Na tváři nového šéfa NPO Eněrgija se mihnul lehký úsměv: jeho éra, éra Valentina Petroviče Gluška, právě začíná…

Vesmírné osudy 16. díl – Wernher von Braun

Wernher von Braun snil o letu na Mars, snil o něm dlouho a celý život se svého cíle snažil dosáhnout. Když se ho však jeden americký novinář na počátku šedesátých let zeptal, co je pro něj důležitější, zda letět na Měsíc, nebo na Mars, odpověděl: „Mars je větší výzva, ale osobně bych raději letěl nejdříve na Měsíc. Doletět na Měsíc je totiž pouze otázka peněz a dostatečné motivace.“ A zdá se, že ani jedno v šedesátých letech nechybělo. Poslední díl našeho putování životem von Brauna se bude zabývat obdobím, které je všeobecně hodně známé, proto se v něm pokusíme podívat na ty aspekty života von Brauna, které až tak známé nejsou. Přesto tento seriál i po sedmi dílech končí jaksi neúplný. O životě von Brauna i o historických souvislostech by se dalo napsat ještě mnohé. Proto přiložený seznam použité literatury zároveň doporučuji i jako ideální materiál k prostudování těm, které téma zaujalo. Je toho ještě dost zajímavého, co by vás mohlo zajímat.

Prvé autíčko na Marse

Rok 1997 bol, aspoň čo sa týka Marsu,veľmi úspešný. Spojené štáty americké konečne oslávili návrat na červenú planétu, a to vo veľkom štýle. Po neúspešnom Mars Observeri NASA zmenila taktiku a začala vyrábať menšie a lacnejšie automaty. Jej cieľom bolo každé štartovacie využiť naplno a poslať na prieskum jednu sondu a jeden lander, ktorý pristane na povrchu. Prvá časť sa splnila na jednotku. O družici Mars Global Surveyor som písal minule. Dnes je na rade pristávací modul, ktorý mal byť súčasťou veľkej siete automatov MESUR skúmajúcich atmosféru a povrch Marsu. Z toho pochádza aj jeho názov Pathfinder, čiže priekopník.

Vesmírné osudy 15. díl – Wernher von Braun

V polovině padesátých let konečně skončila korejská válka, ale svět se stále hlouběji nořil do vod války Studené. Sovětský svaz získal vodíkovou bombu a svou sílu udržet si své satelitní státy ukázal při povstání v Maďarsku v roce 1956. Přesto se objevila iniciativa Mezinárodního geofyzikálního roku (IGY), která nabádala státy, aby využily některých technických prostředků k vědeckému výzkumu. V rámci těchto návrhů bylo i využití raket, jako raketových nosičů pro vědecké družice. Mezi účastníky se krom USA přihlásil i Sovětský svaz, což si u mnohých vládních i vojenských činitelů ze Spojených států vysloužilo jistý posměch. Všichni byli přesvědčeni o tom, že SSSR není technologicky natolik vyspělý, aby dokázal postavit raketu.

Vesmírné osudy 14. díl – Wernher von Braun

Válka skončila. Tento hrůzný konflikt sebou odnesl krom obludného množství lidských životů i sílu Evropy, která jí zpočátku scházela pro opětovné rovnocenné zapojení do dění ve světě. Nejen Německá města ležela v troskách, většina průmyslu byla v důsledku válečného vedení buď zničena, nebo zastaralá. Veškeré komunikace byly jen stěží uživatelné a obyvatelstvo bylo unaveno z dlouhé války. Jídla se nedostávalo, protože většina orné půdy a zásob byla znehodnocena. V tomto všeobecném obrazu zkázy jistý plukovník Toftoy jezdil po zničené Evropě a sháněl špičkové vědce v oboru raketového průmyslu, když se k němu donesla zpráva, že hlava německého raketového průmyslu, Wernher von Braun se dobrovolně vydal Američanům.

MGS – ďalší americký úspech na Marse

Po obrovskom neúspechu so sondou Mars Observer sa NASA rozhodla zmeniť pohľad na výskum Marsu. Miesto drahých sond padlo rozhodnutie poslať tam pri každom štartovacom okne jeden lacný orbiter a jeden lander. Vzniklo hneď niekoľko programov podporujúcich projekty sond a začal sa výskum vesmíru v pravom zmysle slova. Červená planéta bola v centre toho všetkého, a tak sa na ňu štartovalo každé dva roky, vždy keď to výhodné postavenie planét dovoľovalo. V tomto článku sa dočítate o prvej družici, ktorá na tam po dlhých desaťročiach dostala a vydržala viac ako pár dní. Kliatba bola na chvíľu prelomená a nám sa opäť naskytol pohľad na červený povrch zbrázdený kaňonmi a obrovskými horami, dve polárne čiapočky a obrovskú zásobáreň informácií o Slnečnej sústave, tvorbe planét a života.

Vesmírné osudy 13. díl – Wernher von Braun

Úspěchy Německa z počátku druhé světové války byly nadobro pryč. Rok 1943 byl ve znamení boje o přežití. Němečtí vojáci na několika frontách prohrávali a jen za cenu velkých ztrát drželi některé vzdálené pozice. Prohra u Stalingradu předznamenala rozpad východní fronty. Spojenecká Itálie kapitulovala a spojenečtí vojáci se vylodili na Sicílii. Afrika byla už vesměs osvobozena a kdysi silné německé námořnictvo ztrácí svoji poslední bojeschopnou bitevní loď. Hitler a vojenské vedení Německa začali sahat k zoufalým řešením. Potřebovali něco, co by zvrátilo nekonečné porážky na všech frontách. Hitler se upnul k zázračným zbraním. Roky, kdy jeho armády vyhrávaly konvenčním způsobem, byly pryč a právě nyní se začal zoufale poohlížet po tom, co by mohlo zázračně přeskupit karty. Začala doba zázračných zbraní.

Vesmírné osudy 12. díl – Wernher von Braun

Rok 1937 byl plný napětí, změn a událostí, které nevyhnutelně směřovaly k druhé světové válce – i když mnozí politici věřili, že tomu dokáží zabránit. Lidé se potáceli mezi protikladnými, ale stejně zhoubnými ideologiemi a Evropa byla hlavním místem sváru. Zatímco na východě Stalin prováděl své oblíbené čistky, na západě se Hitler pokoušel oslnit svět. V tomto roce ho však nejvíce oslnil zkázou vzducholodě Hindenburg, která našla svůj nebeský přístav v New Yorku a s ní třiatřicet nešťastníků. Gigantická vzducholoď byla jen další ukázkou toho, jak Německo přesvědčovalo svět, že je bohaté, plné síly a že je s ním třeba počítat. Bylo to teprve rok poté, co v Mnichově proběhly pompézní Olympijské hry. Ti vnímavý a nyní i ti méně vnímavý tušili, že se blíží něco zlověstného, ti, kteří nic vidět nechtěli, zavírali oči a situaci zlehčovali. A přesně někde mezi těmito všemi událostmi a politickým ceněním zubů se v tichosti a nenápadně měnila touha několika mužů v pouhý sen. A přitom ještě nedávno se zdálo, že svůj vesmír již mají na dosah. Jejich vize jim totiž začala pohlcovat žízeň po válce, kterou měl jejich hlavní sponzor a podporovatel – armáda.

Tragické zlyhanie pri Marse

Trajektória, po ktorej sa Mars Observer vydal k Marsu.

Po megaúspešnej americkej misii Viking, pri ktorej sa podarilo dva krát pristáť na červenej planéte a ešte roky sledovať jej povrch a atmosféru sa výskum Marsu na jedno desaťročie stopol. Po dlhom čase sa ďalšie sondy rozhodol poslať Sovietsky Zväz. Ani jeden Fobos však bohužiaľ nebol úspešný a iba krátkodobé fungovanie na obežnej dráhe bolo pre všetkých obrovským sklamaním. Niekde v hĺbke duše to však každý čakal. Pre Rusov bol Mars jednoducho zakliaty. O štyri roky neskôr sa od odpaľovacej rampy odpútala raketa Titan 3 a kozmodróm Cape Canaveral bol svedkom ďalšieho štartu do vesmíru. Pätnásťročné americké mlčanie sa tak prerušilo a všetci očakávali efektný návrat. NASA predsa mala s výskumom nášho červeného suseda bohaté skúsenosti a navyše celá misia stála takmer miliardu dolárov. Nikto nepochyboval, že USA bude mať o pol roka ďalšiu sondu pri cudzej planéte.