Archiv rubriky ‘Foto a video’

Jak bombardovat asteroid

O misi AIDA (AIM/DART) jsme již na našem blogu psali v roce 2014 a 2015 – finální schvalování celého projektu má přitom přijít až letos.To ale nebrání grafikům, aby na internetu prezentovali animace jednotlivých fází celé mise. Dvojitý asteroid Didymos je mimořádně atraktivním cílem, který by nám umožnil nejen prozkoumat složení těchto vesmírných balvanů, ale nasbírané zkušenosti by se mohly hodit, až by jednou k Zemi zamířil nebezpečný asteroid, který by nás mohl ohrozit. Pak bude znalost změny jeho oběžné dráhy k nezaplacení. Dnes Vám proto přinášíme tři povedená videa, která ukazují, jak by to již za pár let mohlo vypadat.

Podruhé a naposledy – Cygnus na Atlasu

Na mysu Canaveral se pilně připravuje start rakety Atlas V se zásobovací lodí Cygnus. Start je zatím naplánován na 23. března ve 4:05 našeho času, přičemž pro Vás připravujeme česky komentovaný přenos. Jedná se o druhý start lodi Cygnsu na raketě Altas V – další lodě s labutí ve znaku už budou startovat na vylepšených raketách Antares. Rozhodli jsme se, že Vám dnes přineseme obrazový průřez z příprav na aktuální start. Následujících několik videí Vás provede jak těmito přípravami, ale zároveň také vysvětlí jednotlivé fáze celé mise, během které dopraví zásobovací loď na ISS několik set kilogramů zásob a vědeckých přístrojů.

Působivý pohled na sluneční magnetosféru

Americké sondě SDO, která už více než šest let sleduje Slunce, se na našem webu věnujeme pohříchu málo. Dnes to napravíme alespoň snímkem, který kombinuje skutečnou fotku naší hvězdy pořízenou touto sondou a počítačově dopočítané siločáry slunečního magnetického pole. Výsledkem je obrázek, který balancuje na pomezí mezi vědou a uměním. Je to jedna z fotek, které zaujmou i laickou veřejnost, která se o téma většinou nezajímá, ale dokáže ocenit krásu mimořádně detailního pohledu na Slunce.

OBRAZEM: Mrazivá krása sibiřského kosmodromu

Obslužná věž na startovní rampě pro rakety Sojuz

První start z nově budovaného ruského kosmodromu Vostočnyj se pomalu blíží. Už na konci března by měli technici zahájit hlavní prověrku všech systémů startovního i technického komplexu. Půjde o takzvaný „suchý vývoz“, při kterém se raketa Sojuz 2.1a přesune z montážní haly na jedinou startovní rampu a začne důkladné testování všech systémů. Na jejich základě se státní komise rozhodne, na kdy stanoví termín prvního startu. Při něm na raketu Sojuz 2.1a posadí horní stupeň Volga a jejich úkolem bude vynést do vesmíru satelity Lomonosov, Aist-2D a Samsat-218. Ruská kosmická agentura vydala nové a povedené fotky kosmodromu a proto jsme se rozhodli, že Vás s nimi v tomto článku seznámíme.

Curiosity, ta tvrdý chleba má!

Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už více než tři roky. Má na svém kontě již třináct a půl ujetých kilometrů a pomalu se blíží k solu (marsovskému dni) s pořadovým číslem 1300. Mars má sice jen třetinovou gravitaci, ale ostré kameny, po kterých vozítko přejíždí, neustále ničí plášť šesti kol roveru. Zatím jde spíše jen o kosmetický problém, ale pozemní týmy se přesto rozhodly být při plánování cest opatrnější a pokud možno zohledňovat vybírání tras s menším rizikem poškození plášťů. Kromě toho rover čas od času provede snímkování svých kol. Díky tomu pak může vzniknout složený obrázek, který Vám dnes přinášíme.

10 let na oběžné dráze Marsu

Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“

ExoMars na startovní rampě

Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.

Kamery nového Sentinelu fungují

Vždy, když se na oběžnou dráhu vypustí nová družice, čekají pozemní týmy dlouhé týdny zkoušek všech systémů a pozvolné kalibrace palubních vědeckých přístrojů. Stejnému procesu se nevyhnula ani vědecká družice Sentinel 3A, která se na oběžnou dráhu dostala 16. února. Jako první se aktivovaly optické přístroje, které mají za úkol snímkovat naši planetu. Všechny tři snímky v tomto článku vznikly vědeckým přístrojem OLCI (Ocean and Land Colour Instrument), který navazuje na odkaz legendární družice Envisat a disponuje 21 spektrálními pásmy. Jeho rozlišení je 300 metrů a každý snímek pokrývá oblast širokou 1270 kilometrů.

Co předcházelo vypuštění nového Sentinelu?

Máte rádi evropské sondy? Baví vás nahlédnout za oponu tajemství, která obklopuje jejich přípravu na start? Líbí se Vám časosběrná videa? Pokud jste alespoň na část otázek odpověděli kladně, pak Vás jistě potěší video, které připravila Evropská kosmická agentura. jde o časosběrný záznam z několik kamer, které natáčely přípravu na start satelitu Sentinel 3A na kosmodromu Pleseck. Čtyři a půl minuty dlouhé video vás provede přesunem satelitu, jeho zapouzdřením i přípravou na start a při pohledu na tento technologický balet, který je dostupný i v ultravysokém 4K rozlišení občas nebudete vědět, na co koukat dříve.

Vesmírné výzvy – Únor 2016

Únor 2016 zdroj: esa.int

Do posledních hodin minulého měsíce se čekalo, zda odstartuje raketa Falcon-9 s družicí SES-9. Nakonec byl start odložen a tak se událost dostala pouze do krátkých zpráv a jako hlavní téma nás tento start čeká až v březnu. V únorových Vesmírných výzvách se tak můžete těšit na velké reportáže o vypuštění a účelu družice Sentinel-3A, která je zaměřena hlavně na výzkum oceánů. Druhé téma nás zavede do rentgenové části spektra, jíž na vesmír pohlédne satelit Hitomi (Astro-H). Reportáž číslo 3 ukáže výstup ruských kosmonautů do volného prostoru a na závěr vás čeká transport a příprava letového exempláře lodi Orion. Ta se do kosmu vydá v roce 2018.