sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.
Dnes velmi brzy ráno se k obloze vydala nejslabší evropská raketa – Vega. její devátý start měl za úkol vynést na polární dráhu evropskou družici Sentinel 2B určenou ke snímkování Země. Jako obvykle bylo kolem rampy umístěno mnoho automatických fotoaparátů, které při startu začaly fotit podívanou, kterou člověk z takové blízkosti nemůže vidět. Evropská kosmická agentura se pár hodin po startu fotkami pochlubila na svém Flickru a protože jde o snímky skutečně povedené, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme v našem článku.
Pondělky nejsou mezi lidmi zrovna oblíbené – mladí míří po víkendu do škol, dospělí do práce. Víkend je ten tam a další se jeví daleko. Věříme, že Vám náš seriál Thomasův fotokoutek pomůže tento málo oblíbený den alespoň trochu rozjasnit. I když máte před sebou pracovní, nebo studijní den, dejte nám pět minut. Vezmeme Vás na fascinující cestu kolem celého světa a zároveň nahlédnete přes rameno astronautům, kteří žijí na Mezinárodní vesmírné stanici. Thomas Pesquet z Francie opět nelenošil a představil nám slušnou porci povedených snímků, které Vám jako vždy přinášíme s přeloženými originálními popisky.
Už možná ani nemá cenu do úvodu psát, kdo tento měsíc nejvíc rozvířil donedávna stojaté vlny kosmonautiky. Opět byl největší rozruch okolo SpaceX. V tomto měsíci dokonce dvakrát, jednou úspěšný start z legendární rampy a podruhé oznámení mise, která tu více jak 40 let nebyla. Nezapomeneme se podívat na čilý dopravní ruch kolem ISS a zkoušky motoru pro superraketu. Do únorových událostí z kosmonautiky promluvila ničivou silou i příroda.
Přílet dvou zásobovacích lodí byl na Mezinárodní vesmírné stanici hlavní událostí minulého týdne. Připojení lodi Dragon ale bylo pro náš seriál výrazně zajímavější – operátorem staniční robotické paže byl totiž Thomas Pesquet. Během své služby dokázal zachytit přibližující se soukromou loď nejen staničním ramenem, ale i objektivem svého fotoaparátu. Kromě fotek Dragonu se ale můžete těšit i na snímky zachycující běžný život na stanici. Nebudou chybět ani fotky nejrůznějších míst z celého světa – ostatně tak, jak jste už zvyklí z minulých dílů.
Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.
Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.
Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.
U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.
Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
