FAA
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že pokračuje v plánu dokončit vývoj své suborbitální kosmické lodi nové generace a zahájit komerční lety do konce roku 2026.
Po úspěšném druhém letu rakety New Glenn, včetně prvního přistání nosné rakety, plánuje společnost Blue Origin provést svůj další start začátkem příštího roku, pravděpodobně se stejnou nosnou raketou.
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes velmi brzy ráno se k obloze vydala nejslabší evropská raketa – Vega. její devátý start měl za úkol vynést na polární dráhu evropskou družici Sentinel 2B určenou ke snímkování Země. Jako obvykle bylo kolem rampy umístěno mnoho automatických fotoaparátů, které při startu začaly fotit podívanou, kterou člověk z takové blízkosti nemůže vidět. Evropská kosmická agentura se pár hodin po startu fotkami pochlubila na svém Flickru a protože jde o snímky skutečně povedené, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme v našem článku.
Pondělky nejsou mezi lidmi zrovna oblíbené – mladí míří po víkendu do škol, dospělí do práce. Víkend je ten tam a další se jeví daleko. Věříme, že Vám náš seriál Thomasův fotokoutek pomůže tento málo oblíbený den alespoň trochu rozjasnit. I když máte před sebou pracovní, nebo studijní den, dejte nám pět minut. Vezmeme Vás na fascinující cestu kolem celého světa a zároveň nahlédnete přes rameno astronautům, kteří žijí na Mezinárodní vesmírné stanici. Thomas Pesquet z Francie opět nelenošil a představil nám slušnou porci povedených snímků, které Vám jako vždy přinášíme s přeloženými originálními popisky.
Už možná ani nemá cenu do úvodu psát, kdo tento měsíc nejvíc rozvířil donedávna stojaté vlny kosmonautiky. Opět byl největší rozruch okolo SpaceX. V tomto měsíci dokonce dvakrát, jednou úspěšný start z legendární rampy a podruhé oznámení mise, která tu více jak 40 let nebyla. Nezapomeneme se podívat na čilý dopravní ruch kolem ISS a zkoušky motoru pro superraketu. Do únorových událostí z kosmonautiky promluvila ničivou silou i příroda.
Přílet dvou zásobovacích lodí byl na Mezinárodní vesmírné stanici hlavní událostí minulého týdne. Připojení lodi Dragon ale bylo pro náš seriál výrazně zajímavější – operátorem staniční robotické paže byl totiž Thomas Pesquet. Během své služby dokázal zachytit přibližující se soukromou loď nejen staničním ramenem, ale i objektivem svého fotoaparátu. Kromě fotek Dragonu se ale můžete těšit i na snímky zachycující běžný život na stanici. Nebudou chybět ani fotky nejrůznějších míst z celého světa – ostatně tak, jak jste už zvyklí z minulých dílů.
Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.
Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.
Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.
U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.
Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.
Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.