sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lednové Vesmírné výzvy zahájí událostí, která vrcholila právě na přelomu roku a sice průletem sondy New Horizons okolo objektu s provizorním názvem Ultima Thule. A co si pro vás přichystaly dále? Uskutečnilo se napjatě očekávané první přistání kosmického stroje na odvrácené straně Měsíce. Čeká vás start mise Iridium NEXT 8 na raketě Falcon 9 i tajná družice NROL-71 vynesená raketou Delta IV Heavy. V předposlední reportáži můžete sledovat přípravu na misi DM-1 a závěr bude patřit desátému skoku zařízení New Shepard.
Naši odběratelé na YouTube dostali hodinu po začátku nového roku dárek – na nejslavnějším videoportálu jsme pro ně zpřístupnili archiv 111 dílů pořadu Vesmírné výzvy. Ty totiž od Nového roku vychází právě tam. Důkazem budiž i nejnovější díl, který rekapituluje prosinec a k jehož sledování Vás nyní zveme. Jelikož se toho v prosinci událo hodně, jedná se o nejdelší díl v historii – najdete v něm třeba osm hlavních témat (přílet sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu, start lunární sondy Chang’e 4, třetí použití prvního stupně Falconu 9, start mise lodi Dragon CRS-16, start Falconu 9 s navigační družicí GPS, start Sojuzu MS-11, ruský výstup do volného prostoru k inspekci navrtaného Sojuzu a návrat Sojuzu MS-09).
S blížícím se koncem roku zcela logicky roste počet rekapitulací a hodnocení. Ani kosmonautika tomuto trendu neuniká a také na našem webu na konci prosince nacházíte častěji než obvykle články věnované hodnocením končícího roku. Dnes Vám přinášíme video z produkce Evropské kosmické agentury, která se v něm ohlíží za svými největšími úspěchy v roce 2018. Čeká nás třeba vypuštění družic Sentinel 3B, Aeolus, či Metop-C, dokončení stavby systému Galileo, desáté výročí modulu Columbus, pobyt Alexandra Gersta na ISS, nebo práce na servisním modulu Orionu, vypuštění mise BepiColombo, či uvolnění balíku informací z mise Gaia.
Mezi všemi kosmickými družicemi, průzkumnými sondami, pilotovanými loděmi i orbitálními stanicemi má jeden stroj výsostné postavení. Na rozdíl od ostatních jmenovaných je totiž doposud jediný svého druhu. Máme na mysli měsíční vozidlo LRV (Lunar Roving Vehicle), které sloužilo jako terénní průzkumné vozidlo na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo. Díky tomuto výjimečnému stroji dokázali astronauti pokrýt a probádat mnohonásobně větší plochu našeho vesmírného souputníka, než by zvládli bez něj. Kromě jiného také mohli na LRV naložit velké množství nákladu v podobě geologického nářadí a získaných vzorků. Měsíční rover se ukázal být nezastupitelným pomocníkem při průzkumu cizího kosmického tělesa a ukázal nám cestu, jakou se s největší pravděpodobností bude ubírat budoucí pilotovaný průzkum dalších těles Sluneční soustavy.
Hlavní událostí minulého týdne bylo bezesporu přistání sondy InSight na Marsu. Listopadové Vesmírné výzvy tak nemohou začít ničím jiným, než reportáží o úspěšně zvládnuté nejkritičtější části této mise. A co si pro vás přichystaly dále? Uskutečnil se napjatě očekávaný start rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, který měl vrátit tento legendární nosič opět do hry. Na raketě Antares se vstříc ISS vydala i zásobovací loď Cygnus NG-10. Raketa Sojuz se předvede ještě jednou, ale tentokrát startem z kosmodromu Kourou s meteorologickou družicí MetoOP-C v nákladovém prostoru. Závěr bude patřit startu družice Es’hail-2 na špici rakety Falcon 9.
Nejspíš všichni z nás už měli možnost vidět alespoň na videu start nějakého kosmického nosiče. Určitě se mezi vámi najdou i tací, kteří takových startů viděli desítky či dokonce stovky. Dnes se ale podíváme na něco, co ještě nikdo z nás neviděl. V tomto článku vám ukážeme video, po jehož zhlédnutí člověku nezbývá nic jiného, než smeknout a hluboce se poklonit. Toto video zobrazuje start rakety Sojuz FG se zásobovací lodí Progress MS-10. „Takových startů Sojuzu už jsem viděl,“ možná si říkáte. Toto video je ale výjimečné tím, že lze celý let nepřetržitě pozorovat z rampy až na oběžnou dráhu. „Ha! To přece dneska ukazuje kdekdo pomocí kamer na raketě,“ mohlo by vás napadnout. My vám ale ukážeme úchvatné video, které se na tento start dívá z oběžné dráhy Země!
Mars má velmi řídkou, avšak stále přítomnou atmosféru, která sice může sondám mířícím na povrch pomoci brzdit, ale zároveň činí celý proces přistání značně složitý, jelikož není tak hustá, aby bylo možné přistávat pouze za pomocí padáků. V historii se různé sondy i robotická vozítka pokoušely o přistání na Rudé planetě pomocí různých způsobů a jejich všemožných kombinací. Tím nejsložitějším způsobem, který byl doposud zároveň i posledním úspěšným přistáním na Marsu, se stalo použití takzvaného nebeského jeřábu, který pro své přistání v roce 2012 využilo vozítko Curiosity. Dnes se na tento způsob dopravy na povrch Marsu podíváme v dalším minutovém videu ze série Mars v jedné minutě.
Zítra, tedy 20. listopadu uplyne 20 let od vypuštění modulu Zarja. První modul Mezinárodní vesmírné stanice byl vypuštěn 20. listopadu roku 1998 a od té doby jsme díky ISS získali úplně novou perspektivu nejen na mnoho vědeckých oborů, ale i na naši planetu Zemi. Evropská kosmická agentura se v rámci oslav dvaceti let existence ISS ve vesmíru rozhodla vytvořit časosběrné video, o které se postaral Alexander Gerst. A jelikož jde o velké výročí, tak i video mělo být speciální – v celé historii nenajdete delší časosběrný záznam natočený ve vesmíru.
Velké množství působivých vířících mraků se podařilo zachytit na další fotografii sondy Juno. Vyfocená oblast se nachází v pásu, který se nachází v severní části planety a je označován jako North North Temperate Belt. Snímek nám ukazuje jak několik bílých mraků, tak i anticyklónní bouři, tzv. bílý ovál. Snímek, který vidíme, má oproti originálu zvýrazněné barvy a byl pořízen 29. října letošního roku ve 21:58 SEČ, když sonda Juno zažívala 16. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem plynného obra, který svými rozměry dominuje planetám Sluneční soustavy.
Dnešní díl našeho seriálu o sondě BepiColombo bude o něco kratší, než bývá zvykem. To je ostatně důvod, proč jsme jej nevydali jako hlavní článek dne krátce po půlnoci. Nabídneme vám v něm animované video ze série Epická dobrodružství BepiColombo. Krátkou upoutávku na tento nový animovaný seriál z dílny Evropské kosmické agentury jsme vám představili už v prvním díle Návratu k poslovi bohů. Tehdy jsme slíbili, že pro vás budeme k této nové animované sérii tvořit české titulky. A dnes tak činíme a plníme tedy svůj slib. Jelikož náš web cílí na široké spektrum čtenářů a diváků s různou úrovní znalostí kosmonautiky, po několika dílech plných podrobných informací o BepiColombo nyní přinášíme něco pro začátečníky nebo pro děti našich věrných čtenářů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
