sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Vojenská oblast

Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video
Morfologický rozbor oblasti Oxia Planum

Prolétněte se nad přistávací oblastí ExoMars 2020

Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.

Vesmírné výzvy – srpen 2019

Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Lucky-7

Vesmírné výzvy – červenec 2019

Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Falcon Heavy za dunou

Blízká setkání s Falconem Heavy, aneb ohlédnutí za misí STP-2 očima českého kosmo-turisty

Patrně každý fanoušek kosmonautiky někdy zauvažoval, že by nebylo špatné svou zálibu v kosmické technice a letech do vesmíru okořenit návštěvou některého ze světových kosmodromů a případně na vlastní oči zažít start kosmické rakety. Přesně s touto myšlenkou jsem si pohrával už delší dobu a rozhodnutí takovou cestu reálně podniknout vykrystalizovalo ke konci roku 2018, kdy sešlo z plánu s několika přáteli v letošním roce navštívit ruský kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. OK, když to nejde na východ, vydám se na západ. A odkud se na západě startuje nejčastěji? Tušíte správně, z Floridy.

Sonda MRO vyfotila Curiosity

Sonda MRO na oběžné dráze Marsu posílá na zemi velké množství atraktivních fotografií rudé planety. Na jednom z nich se podařilo zachytit vozítko Curiosity, které v té době prozkoumávalo oblast pojmenovanou Woodland Bay. Jde o jednu z mnoha zastávek v oblasti, která je bohatá na jílovité minerály. Tato lokalita se nachází na 5 kilometrů vysoké hoře Mount Sharp (Aeolis Mons), která ční nad kráterem Gale. Snímek vznikl 31. května letošního roku pomocí kamery HiRISE. Ta má sice perfektní rozlišení, ale vzhledem k rozměrům vozítka a vzdálenosti při focení zabírá rover jen pár obrazových bodů. Na fotografii vidíme i lokalitu Vera Rubin Ridge severně od roveru, nebo tmavší písečnou oblast severovýchodně.

moon lander

Vesmírné výzvy – červen 2019

Falcon Heavy se v první reportáži pustil do své zatím nejnáročnější mise s označením STP-2. Ani v druhém příspěvku neopustíme SpaceX, tentokrát se podíváme na vynášení družice Radarsat. Posádka Sojuzu MS-11 je zpět na Zemi. Jak se jim povedlo přistání vám ukážeme v další reportáži. Dále se můžete těšit na výběr landerů pro dopravu experimentů na povrch Měsíce. Na testovací jízdu k rampě 39B se vydala odpalovací plošina. Jak se vývoz povedl se můžete podívat v reportáži číslo 5. Nakonec vás čeká harmonogram letů komerčních pilotovaných lodí Starliner a Crew Dragon.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

OBRAZEM: Návrat Sojuzu MS-11

Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.

VV 2019 05

Vesmírné výzvy – květen 2019

Událost, kterou zachycuje úvodní obrázek, asi netřeba představovat. Start družic Starlink od SpaceX je náplní první reportáže květnových Vesmírných výzev. Kromě 60 Starlinků, které byly doslova napěchovány pod aerodynamický kryt rakety Falcon, vypustila SpaceX v květnu i další zásobovací loď Dragon. Třetí reportáž ukáže hodně atraktivní událost z pilotované kosmonautiky a sice ruský kosmický výstup. Květen se nesl také ve znamení plánů, týkajících se našeho vesmírného souputníka, Měsíce. Blue Origin představil svůj lunární lander a NASA prozradila, jak hodlá dostat své astronauty na měsíční povrch do roku 2024. Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Dva snímky Bennu – tmavý kámen a nadějný kráter

Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.

Rampa Ariane 6 roste před očima

Už v příštím roce by se měla svého premiérového startu dočkat nová evropská raketa Ariane 6. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou proto vzniká rampa, která bude moci tyto nosiče obsloužit. Oficiální YouTube kanál kosmodromu ve Francouzské Guyaně nedávno zveřejnil video se záběry z dronu, které ukazují, jak vypadalo staveniště letos v dubnu. Zároveň video pěkně ukazuje, že když se řekne, že se postaví rampa, tak se nemyslí jen obslužná věž a kanál pro odvod spalin. Součástí je mnoho servisních zařízení – od vodní věže, přes sklady kryogenních pohonných látek až po pomocné budovy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.