sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video
Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 35

Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.

VT_2021_22 zdroj: Roskosmos

Vesmírná technika: Návratový modul SA lodí Vostok

V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.

VV_2021_05

Vesmírné výzvy – květen 2021

V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 34

Vážení čtenáři. Je tu středa a naše virtuální kosmická loď je opět připravena k cestě na ISS. Děkujeme za vaši přízeň, kterou věnujete našim česky komentovaným příspěvkům k dechberoucím fotografiím Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který se podílí nejen na výzkumu, ale najde si čas i na popularizaci. Ukazuje nám obrazy z běžného života na stanici, vědeckých experimentů a věřím, že mnohé také potěší, že fotografuje to nejhezčí, co má (někdy i) pod svýma nohama. Naši Zemi.
Počínaje dneškem najdete v posledních pěti dílech i anketu o „váš oblíbený snímek“.
Komentář k úvodní fotografii: Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com

Sonda Hera v představách umělce studuje kráter vytvořený dopadem sondy DART.

Neuvěřitelná dobrodružství mise Hera

Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.

VT_2021_21

Vesmírná technika: Přístrojový modul PO lodí Vostok

V naší minisérii se dostáváme k samotné kosmické lodi Vostok, ke které vedla dlouhá a složitá cesta. Kosmická loď, která jako první dopravila člověka nejen do kosmického prostoru, ale dokonce rovnou na oběžnou dráhu, si zaslouží patřičnou pozornost. V dnešním díle si proto podrobněji posvítíme pouze na přístrojový modul PO. Právě v něm byly všechny hlavní systémy, které kosmické lodi dodávaly energii, staraly se o její stabilizaci a zajišťovaly i brzdící manévr.

mrazák MELFI na ISS a Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek 33

„Dny někdy začínají VELMI brzy na ISS. Už v 6:00 krevním testem na lačno“, komentuje úvodní snímek francouzský astronaut Thomas Pesquet. „Jsme vyškoleni, abychom zvládli odběr sami na sobě, nebo s ním pomohli kolegům. Já si tedy odběr dělám raději sám, protože když se spletu, mohu to vyčítat jen sám sobě. Vzorky poté míří do mrazničky. Máme tu hned tři ve Francii vyrobené mrazáky MELFI (jednoduše Minus Eigty-Degrees Laboratory Freezer for ISS – mínus osmdesátistupňový laboratorní mrazák pro ISS). Zbývá se jen pořádně probudit. Zdrojem textu k obrázkům je Thomasův Flickr.

Velká pyramida v Gíze, tak jak jí z výšky 620 km vyfotila družice Pleades Neo-3.

Okolo světa s Pleiades Neo 3

Evropský nosič Vega absolvoval 29. dubna velmi důležitý návrat do služby. Ovšem zajímavý byl i náklad. Na oběžnou dráhu totiž vynesl snímkovací družici nové generace Pleiades Neo 3, kterou vyrobila společnost Airbus. Rozlišení je 30 centimetrů na pixel a jde tedy o jednu z nejlepších komerčních družic na trhu. Start se povedl a zmíněná družice dělá přesně to, na co byla navržena – pořizuje naprosto fantastické snímky, které jsou nejen ostré, ale lze ocenit i barevné podání. Pojďme se tedy podívat a společně „pokochat“ nad krásami Země z vesmíru. Naše krátká cesta započne v Egyptě, kde se nachází poslední z původních 7 divů světa.

VT_2021_20a

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – vývoj programu Vostok

Než se Jurij Gagarin dočkal své historické mise, musely zástupy inženýrů vyřešit celou řadu technických problémů. Kromě toho stály programu Vostok v cestě i konkureční programy. Mimo technických překážek tak bylo potřeba získat i oficiální souhlas nejvyšších míst. Cesta to nebyla snadná, ale tým expertů to díky důrazu na pečlivost a detail dokázal – program Vostok byl vybrán k realizaci.

OBRAZEM: První fotky roveru Zhurong na Marsu

Čína se stala po Spojených státech teprve druhým státem, který dokázal úspěšně přistát na Marsu. Přistání, které proběhlo 15. května nedlouho po naší půlnoci, tedy znamenalo ohromný úspěch. Na fotky jsme si však museli počkat několik dní. Rover je sice schopen komunikovat se Zemí přímo, ale je to jen chabou rychlostí 16 bitů za sekundu! To v žádném případě nestačí na přenos fotografií. Čína ale fotky hned nepotřebovala – mnohem důležitější byla telemetrická data, která ukázala, že jsou systémy v pořádku. Na přenos fotek je ale potřeba retranslačních družic. Tianwen-1 po oddělení potřebovala upravit svou dráhu a ke slovu se dostaly evropské družice Mars Express (MEX) a Trace Gas Orbiter (TGO). Na Zemi tak začala proudit data větší rychlostí a dnes byly představeny první dvě fotografie. Jedna je použita jako náhledový snímek tohoto článku, druhá se nachází přímo v článku. Vozítko Zhurong (dá se přepsat do češtiny jako Ču-žung) by mělo sjet na povrch asi 22. května. Těšme se na všechny novinky spojené s touto misí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.