Andøya
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
Kancelář pro komerční družicovou komunikaci (CSCO) U.S. Space Force oznámila kontraktační příležitosti v hodnotě přibližně 2,3 miliardy dolarů na komerční družicové služby v nadcházejícím roce.
Rocket Lab oznámila 22. ledna kontrakt na vynesení sady osmi družic pro sledování lesních požárů pro německou společnost OroraTech.
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Společnost Thales Alenia Space a španělský operátor Hispasat zajistily vládní financování na vývoj geostacionární technologii, která využívá kvantovou technologii k distribuci šifrovacích klíčů. QKD využívá kvantové vlastnosti fotonů k vytvoření šifrovacích klíčů, které nelze zachytit beze změny jejich stavu.
Finsko podepsalo Artemis Accords. Finsko je 53. zemí, která podepsala dohody, a první, která tak učinila v roce 2025.
Společnost Planet jmenovala bývalého generála vesmírných sil USA Johna Raymonda do své správní rady. Cílem společnosti je rozšířit svou stopu na trzích obrany a zpravodajství.
Sean Duffy, kandidát na ministra dopravy v nově nastupující administrativě prezidenta Trumpa, sdělil členům obchodního výboru Senátu, během slyšení 15. ledna, že přezkoumá pokuty udělené společnosti SpaceX a také šířeji přezkoumá regulační proces pro komerční starty.
V prohlášení ze 17. ledna FAA potvrdila, že bude vyžadovat, aby SpaceX provedla vyšetřování ztráty Starship během testovacího letu IFT-7. Dále prošetřuje zprávy o škodách na majetku na ostrovech Turks a Caicos.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včerejší testovací skok prototypu Starship SN11 skončil explozí. Kvůli intenzivní mlze sice nevíme, v jaké fázi k destrukci došlo a SpaceX zatím ani nezveřejnila důvody, které explozi způsobily. Není tedy oficiálně potvrzeno, zda šlo o tvrdé přistání, nebo o zásah autodestrukčního systému ještě ve vzduchu. Odpovědi na tyto otázky zřejmě dostaneme až za několik dní, ale už dnes se můžeme podívat na pozůstatky Starship SN11, které se podařilo nafotit. Především letecké snímky od RGVAerialPhotography stojí za to.
První samostatná čínská sonda na oběžné dráze Marsu rozhodně nezahálí. Tianwen-1 se na oběžné dráze usadila již před měsícem a půl a od té doby posílá na Zemi povedené fotografie Rudé planety. V dnešním článku Vás seznámíme s několika vybranými. Už samotná náhledová fotka článku stojí za to. Sonda Tianwen-1 ji pořídila v době, kdy se nacházela 11 000 kilometrů od planety. Na barevném snímku je perfektně vidět slaboučká vrstva marsovské atmosféry, která je dobře vidět díky vhodnému nasvětlení Sluncem.
Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.
Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.
4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.
Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.
Únor byl jednoznačně ve znamení Marsu. Mohli jsme se těšit z příletu sond Tianwen-1 a Al-Amal k Rudé planetě. Asi nejepičtější divadlo nabídla NASA, které se podařilo dopravit na povrch vozítko Perseverance. Videa z jednotlivých fází přistání vypadala naprosto úchvatně. I v pilotované kosmonautice se toho nedělo zrovna málo. K ISS se vydaly dvě zásobovací lodě a sice ruský Progress MS-16 a americký Cygnus NG-15. Dvakrát vyrazili kosmonauti mimo stanici. Další mise Starlink jsou na oběžné dráze. Starship SN9 se vydal do výšky několika kilometrů a pak se pokusil přistát. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.
Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. Aby se Ingenuity povedlo tento cíl splnit, bude muset přežít mrazivé teploty Marsovských nocí, zvládnout nemilosrdně nízké příděly energie a přitom se pokusit o několik 90 sekund trvajících letů se Zemí vzdálenou více než 11 světelných minut. Znamená to, že komunikace s řídícím střediskem v reálném čase bude zcela vyloučená. Abychom pochopili jak v NASA připravili test této nové technologie, vyzpovídal redaktor Evan Ackerman pro IEEE Spectrum vedoucího letových operací pro Marsovské helikoptéry Tima Canhama z JPL (Jet Propulsion Laboratory). Je důležité znovu připomenout, že údělem helikoptéry Ingenuity je technologicky demonstrační mise. Jejím primárním cílem je ověřit možnosti přízemního letu v podmínkách Marsu, nic víc. Ingenuity nebude provádět žádná vědecká pozorování ani měření, jako se to očekává od roveru Perseverance. Pokud půjde
Japonské snahy o konstrukci nosných raket začaly suborbitálními (též výškovými) raketami Kappa. Na ně následně navázaly pokročilejší rakety Lambda, které už byly schopné dosáhnout mnohem větší výšky. Vědcům se tak otevřela možnost zkoumat kosmický prostor, inženýři zase ocenili možnost vyzkoušet si technologie pro další krok vpřed – pro rakety určené k dosažení oběžné dráhy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
