Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes bude řeč o prvním stálém modulu Mezinárodní kosmické stanice ISS, který byl po odsloužení od stanice odpojen. Následně byl nahrazen víceúčelovým laboratorním modulem MLM-U Nauka. Čeká nás tedy povídání o ruském modulu Pirs, jehož historie je překvapivě bohatá. Kořeny tohoto projektu sahají až do 80. let 20. století, kdy Sovětský svaz začal uvažovat o (nakonec nikdy nerealizované) kosmické stanici Mir 2.
Rok má většinou v kalendáři 52 týdnů a právě tolikrát už se na webu Kosmonautix objevuje seriál fotografií a příběhů z Mezinárodní vesmírné stanice. Vzhledem k tomu, že každá mise kosmonautů na ISS trvá zpravidla půl roku, je zřejmé, že i pobyt Thomase Pesqueta se pomalu chýlí k závěru. Na stanici je nyní dokonce desetičlenná posádka, protože na návštěvě je zrovna i filmařská dvojice z Ruska. Sojuz MS-18 má odvézt Olega Novického s filmaři již 17. října a posádka mise Crew-2 má plánovaný odlet v listopadu. Nechme se ještě unášet zážitky a neuvěřitelnými pohledy na naši Zemi, dokud je to možné. Thomas je jeden z těch nejpovolanějších, ale přinášíme i některé snímky jeho kolegů.
Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.
Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.
Na fotografii vidíme Thomase v modulu Cupola. Nechme jej hovořit: „Za každým povedeným snímkem z paluby ISS stojí především hodně příprav. Obvykle začínám naším navigačním softwarem. Umožňuje vám vyhledat cíle v poměrně omezeném katalogu (já jsem si jich před misí připravil mnoho, takže je z čeho vybírat). Zobrazuje také, kde zrovna bude den a kde noc, víceméně aktuální je i pohled na pokrytí oblačností a především ukazuje průmět dráhy ISS na zemský povrch během budoucích obletů… a to je asi tak všechno. Ačkoli se to na první pohled nezdá, fotografování vybrané oblasti v ten srpávný okamžik je velmi složité.“
První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.
Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.
Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.
Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.