sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (CRS-32)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

L3Harris Technologies

Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.

ISS

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Minotaur IV

Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_36_2021

Vesmírná technika: Výzkum v pádových věžích, parabolických letech a výškových raketách

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Oleg Novickij při zkoušce skafandru Orlan. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 48

Mezinárodní vesmírná stanice vyžaduje nejen údržbu zevnitř, ale i zvenčí. Zvláště nyní po příletu modulu Nauka navíc vzrostla potřeba prací na ruském segmentu. Nepřekvapí proto, že na úvodním snímku vidíme Olega Novického při zkoušce ruských skafandrů Orlan. Ruští kolegové tedy provedli jeden z mnoha výstupů s cílem postupně integrovat modul MLM-U (Nauka). Z vnitřku stanice jim asistoval americký astronaut Mark Vande Hei. Ostatní mezitím pokračovali ve vykládání Dragona a práci na experimentech. Výstup kosmonautů byl úspěšný, z čehož měli nejen oba Rusové radost. V článku je však dost prostoru i pro fantastické snímky povrchu naší Země. Opět to bude nálož kontrastů mezi obydlenými a neobydlenými oblastmi.

VT_2021_35

Vesmírná technika: Evropské výškové rakety

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.

Cargo Dragon CRS-23 vznášející se nad Zemí. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: twitter.com

Thomasův fotokoutek 47

Vážení čtenáři, kteří nečtete Thomasův fotokoutek (omluvte neomalený protimluv). I pro vás tu máme něco zajímavého. Tedy, abyste si i vy něco odnesli z dnešní návštěvy našeho webu o kosmonautice, máme tu pro vás toto přivítání u příběhů z výšky 419 až 423 km, kde den trvá přibližně 92 minut a 59,3 sekundy (čísla platí k 1. září 2021). Už několik měsíců totiž sledujeme život několika lidí, kteří zažívají něco mezi 15 východy a 16 západy Slunce, nebo naopak, kdoví. Je to tím, že jejich koráb, Mezinárodní vesmírná stanice, obíhá Zemi rychlostí kolem 27 555 km/h. Škoda, že tam s nimi nejsme. Nebo vlastně ano, díky jejich fotografiím, videím a zážitkům, o něž se s námi dělí na sociálních sítích. A vy, naši milí čtenáři, kteří si fotokoutky otevíráte, vám děkujeme a nyní se už pojďme spolu podívat, co nového se za týden událo, a co zajímavého na povrchu Země astronauti nebo kosmonauti spatřili.

VV_2021_08

Vesmírné výzvy – srpen 2021

Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.

VT_2021_34

Vesmírná technika: Historie a současnost výškových raket

Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.

Olympijská pochodeň Tokyo 2020 na ISS. Zdroj: twitter.com

Thomasův fotokoutek 46

Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.

VT_2021_33

Vesmírná technika: Úvod do tématu výškových raket

Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.

Thomas Pesquet a Megan McArthur v modulu Cupola po zachycení lodi Cygnus NG-16. Zdroj: twitter.com

Thomasův fotokoutek 45

ISS si dál žije svým životem. Modul Nauka je už zabydlen a v dnešním díle najdete také prohlídku s tím nejlepším průvodcem, Thomasem, který nás zásobuje nejen fotkami, ale i zajímavými videoklipy. Během týdne se stanice rozrostla dočasně o další část, nákladní loď Cygnus NG-16, zvanou Ellison Onizuka, na počest astronauta, který zahynul při startu raketoplánu Challenger v roce 1986. Pokračuje tak tradice názvů každé této lodi a tradice našeho fotoseriálu s nezbytnou anketní otázkou na konci. Příjemné čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.