sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2021_50

Vesmírná technika: Rakety Pegasus a Pegasus-H – technické parametry

Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.

VT_2021_49

Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.

VT_2021_48

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – provoz

V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.

VV_2021_11

Vesmírné výzvy – listopad 2021

V úvodu listopadových Vesmírných výzev se budeme věnovat střídání posádek v západním segmentu ISS. Nejprve se podíváme na přistání mise Crew-2 a potom na start mise Crew-3. I další událost ovlivnila život na ISS. Jednalo se o sestřel družice Kosmos-1408, jejíž trosky stanici ohrozily. V další reportáži nás čeká start sondy DART, která se pokusí pohnout měsícem planetky Didymos. Závěrem ještě dva starty, konkrétně modul Pričal, který rozšíří dokovací možnosti ISS a dále nová várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes výjimečně v 19:00.

Thomasův fotokoutek – zpátky na Zemi

Minulý týden po delší době nevyšlo žádné pokračování Thomasova fotokoutku. Mise skončila, hlasování bylo ukončeno, nejoblíbenější snímek vybrán. Za to vám samozřejmě patří velký dík. Ale návratem astronauta na Zemi mise nekončí. Je třeba zkontrolovat jeho zdravotní stav a projít testy po návratu do vlasti. Dnešní vydání fotokoutku proto využijeme k nahlédnutí do těchto procedur a pro ty z vás, kdo minulé články neviděli, připomeneme i nejoblíbenější fotky mise Alpha, kterou Thomas právě zakončil. Na úvodním snímku vidíme Thomase, který zrovna přistál a jeho přítele Matthiase Maurera z Německa, který zrovna začal svou misi na ISS.

VT_2021_47

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – technické řešení

Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.

VT_2021_46

Vesmírná technika: Raketa Conestoga 1620

Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.

Plaketu mise Alfa (to je ta, která právě probíhá) vzal na vrchol Mont Blancu Thomasův sportovní trenér a vyfotografoval ji působivě při západu Slunce. Název odkazuje na hvězdu Alfa Centauri a jistě víte, že jde o blízkou hvězdu, hned po Proximě, která v překladu znamená nejbližší a nachází se 4,22 světelného roku od nás. První Thomasova mise na ISS nesla mimochodem název Proxima. Hvězda Alfa Centauri je ve skutečnosti tvořena dvojicí hvězd podobně velkých, jako Slunce. Alfa Cen A je nazývána Rigil Kentaurus a druhá složka Alfa Cen B se nazývá Toliman. Dohromady tvoří třetí nejjasnější hvězdu oblohy po Siriovi a Canopovi. Proxima Cen je červený trpaslík. Na obloze tedy září jako hvězda asi 11. velikosti a je proto viditelná pouze dalekohledem. Zdroj: Flickr.com

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.

VT_2021_45

Vesmírná technika: Rakety Percheron a Conestoga-1

Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 57

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.