Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Spektrograf STIS

VT_2024_04

Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.

Vesmírná technika: Spektrograf COS

Předposledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který nám zbývá detailně popsat, je spektrograf COS. Jedná se o jeden z nejmodernějších vědeckých přístrojů, kterými je Hubbleův teleskop vybaven. Jeho dva kanály FUV a NUV se zaměřují jak na vzdálenější, tak i blízké ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Tento přístroj byl nainstalován při poslední servisní misi v květnu 2009 na místo korekční aparatury COSTAR.

Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

VT_2024_02

Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.

OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (4. díl)

Vulcan během cesty na startovní rampu. Foto: ULA

První díl našeho foto reportu, který mapuje přípravy na start nové americké rakety Vulcan vyšel již téměř před rokem. Plány se ovšem mění a po důležitých zkouškách máme před sebou další pokus o významný start. Vulcan bude modulární raketa, která bude mít k dispozici jeden z nejlepších horních stupňů na trhu nazvaný Centaur V, který otevře cestu pro spoustu zajímavých misí v budoucnu. Výhodný je zejména pro sondy mířící dále od Země. Je proto trochu symbolické, že právě prvním nákladem bude lunární modul soukromé společnosti Astrobotic. Poletí tedy k Měsíci, kde se pokusí také přistát společně s vozítky a dalším vybavením.. Nebývá zvykem, že zahajovací let míří právě takto daleko. Riziko je větší, než u již zalétaných nosičů, ale o to atraktivnější tyto starty jsou a také radost z úspěchu posléze bývá přeci jen o něco větší. Přinášíme tedy další várku snímku mapující předstartovní pouť rakety Vulcan, která doufejme vyvrcholí úspěšným startem. Vraťme se nejprve zpět v čase, protože 7. června 2023 podstoupil Vulcan důležitý statický zážeh a rozhodně se bylo na co dívat…

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (zakončení)

VT_2024_01

V minulém díle jsme si popsali pokročilou kameru ACS (The Advanced Camera for Surveys) a její ultrafialový kanál. Nyní přichází čas na popis širokoúhlého kanálu a také kanálu s vysokým rozlišením. Řeč bude také o technických problémech, které kameru ACS potkaly při pobytu na oběžné dráze. Ukážeme si také, jak se astronautům podařilo vyřešit problém s napájením tohoto přístroje.

Vesmírné výzvy – Prosinec 2023

VV_2023_12

Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme misí USSF-52 (OTV-7). Vstříc ISS vyrazí nákladní loď Progress MS-25. Podíváme se na start mise Project 425 F1. Po rubrice krátkých zpráv, zvaných Kosmonautika v kostce, budeme sledovat zahájení mise SARah 2 a 3. V další reportáži nás čekají aktivace a zkoušky systémů sondy Psyche. Závěr bude patřit přípravám na třetí integrovaný let sestavy SuperHeavy a Starship. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

VT_2023_52

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA o ní mimochodem prohlásila, že zvyšuje vědeckou hodnotu teleskopu desetinásobně. Není se co divit. tento přístroj třetí generace je vybaven trojicí kanálů, které jsou optimalizovány pro pozorování různých cílů. Jedná se o širokoúhlý kanál WFC (Wide Field Channel), kanál s vysokým rozlišením HRC (High-Resolution Channel) a kanál SBC (Solar Blind Channel) pro pozorování v ultrafialové oblasti.

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon. Během zhruba tři a půl roku dopravil na oběžnou dráhu přes 860 družic o celkové hmotnosti přesahující 260 tun. To jsou čísla, jakých nedosáhnou ani mnohé státy! Právě tento stupeň byl v poslední době často tím, který posouval hranice znovupoužitelnosti. Právě on se pyšnil tím, že jako první letěl počtrnácté, popatnácté, pošestnácté, posedmnácté, poosmnácté i podevatenácté. Poslední zmíněný rekord si připsal 23. prosince, kdy v rámci mise Starlink 6-32 vynášel 23 družic Starlink 2. generace mini. Přestože úspěšně přistál na mořské plošině Just Read the Instructions, byla to jeho poslední mise – podvacáté už nepoletí.

Vesmírná technika: Kamera slabých objektů FOC

VT_2023_51

Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.

Vesmírná technika: Spektrograf slabých objektů FOS

VT_2023_50

Přístroj FOS (Faint Object Spectrograph) byl součástí prvního souboru přístrojů Hubbleova teleskopu. To znamená, že byl na palubě legendární kosmické observatoře už při jejím startu. FOS byl provázán se spektrometrem s vysokým rozlišením GHRS (Goddard High Resolution Spectrometer), kterému jsme se věnovali v předchozím díle Vesmírné techniky. Zatímco GHRS byl zaměřen na studium jasnějších objektů a poskytoval také detailnější pohled, tak FOS naopak cílil na velmi slabé objekty v rozsahu od 22. až do 26. hvězdné velikosti. Tedy byl schopen zachytit objekty přibližně 75milionkrát slabší, než jsme schopni vidět na noční obloze pouhým okem.