Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.
Začalo sa tretie tisícročie a s ním sa pomaly začína zdvíhať aj záujem o kozmonautiku. Nedosahuje síce také rozmery ako v šesťdesiatych rokoch, kedy novinky hltali aj obyčajní občania, ale môžeme pozorovať isté zlepšenie. Je to spôsobené niekoľkými faktormi. Tie sa dajú zhrnúť do troch najdôležitejších bodov. Po prvé, vytvorenie obrovskej informačnej diaľnice zvanej internet ktorý pomaly ale isto začína naberať rozmery megasféry z románov Cantos Hyperionu od Dana Simmonsa a po druhé, začínajú sa zobúdzať a presadzovať aj krajiny, o ktorých by sme to rozhodne nepovedali. Ako žiarivý príklad môže poslúžiť India ktorá sa chystá na vypustenie medziplanetárnej družice Mangalyaan, ktorá poletí k Marsu. Zároveň tento miliardový národ pracuje na ďalších zaujímavých projektoch. Nakoniec, väčšina kozmických agentúr a firiem pochopila, aká je reklama dôležitá. Najlepšie PR má určite Spacex na čele so známym miliardárom Elonom Muskom. Hlavne videá ich zariadenia Grasshopper už niekoľkokrát obleteli svet a zahanbiť sa nedala ani loď Dragon, ktorú pozná snáď každý rozhľadenejší človek. Vedľajším efektom trendu popularizácie kozmonautiky je aj dopyt po stále silnejších, lacnejších a ekologickejších raketách. Vývoj nových nosičov prebieha všade, od Číny až
Nejsilnější raketa v historii lidstva – americká SLS. Nejenže zatím ještě neletěla, zatím je jen v modelačních programech tvůrců, letový hardware se ještě vyrábět nezačal, přesto už stačila rozvířit velké emoce. Velká část fanoušků kosmonautiky ji vnímá jako důležitý posun vpřed, jako stroj, který může lidstvu otevřít nové možnosti. Ovšem najdou se i odpůrci, kteří prohlašují, že celý program rakety vznikl jen na politickou objednávku bez ohledu na reálnou využitelnost.
I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.
Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.
O tom, že Rusové připravují novou kosmickou loď, která by mohla v budoucnu nejen nahradit a doplnit lodě Sojuz, ale mohla by se vydat i na cestu k Měsíci jsme na našem blogu již psali. Čas ale běží a na povrch vyplouvají bližší detaily a další informace, které ukazují, že celý projekt kosmické lodi PTK-NP (dříve PPTS) neumřel, ale že se mu naopak dostává čím dál větší pozornosti.
Mobilní odpalovací plošina (MLP) stála vždy tak trochu v ústraní – vždy když se s raketoplánem, nebo dříve se Saturnem V vydávala na cestu z haly VAB na startovní rampu, pohledy diváků ji míjely. Většinou všichni hrdě pozorovali kosmický nosič, pokud ne, pak je zaujal pásový transportér. Ale unikátní stavba, která se nacházela mezi těmito dvěma stroji je často nechávala chladnými. Neprávem! V dnešním článku se zaměříme právě na mobilní startovní rampu – především pak na její úpravy, které jsou nutné, aby mohla vozit těžkotonážní SLS.
Po kratšej prázdninovej prestávke sa opäť rozbieha seriál Kozmická Strojovňa, ktorý vám bude prinášať detaily strojov, ktoré sa používajú na dobývanie vesmíru. Minule sme skončili pri ruskej stanici Mir. Dnes pokračujeme raketami, ktoré sa v najbližších rokoch pridajú do arzenálu jednotlivých kozmických agentúr a budú vynášať rôzne družice, sondy a snáď aj lode s ľudskou posádkou. Ide o rakety novej generácie, ktoré by mali pozdvihnúť kozmonautiku na vyššiu úroveň, poskytovať vyššiu nosnosť za nižšiu cenu, používať ekologickejšie palivá a mať jednoduchšiu obsluhu. Posúvať hranice možného sa dajú vždy. Nové vesmírne nosiče budú využívať moderné koncepcie. Posun v materiálovom inžinierstve dovolil vyrábať stále ľahšie a pevnejšie nádrže, väčšie a silnejšie motory, ktoré musia odolávať stále vyšším tlakom a teplotám. Revolúcia vo výpočtovej technike spôsobí, že navigačné systémy sa zmestia do menšieho priestoru, čo opäť zvýši nosnosť. V neposlednom rade ľudstvo konečne (snáď) získa aj lacný znovupoužiteľný nosič, ktorý momentálne vyvíja firma Spacex. Stojíme pred novým obdobím kozmonautiky. Zakladá sa množstvo súkromných spoločností, pripravuje sa ťažba na asteroidoch, vesmírna turistika, vesmírne hotely, základne na Mesiaci, lety na Mars, Venušu a ďalej. To všetko má
Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů. Za praskliny mohou opět slapové síly mateřského plynného obra Jupiteru. Každopádně je to velmi zajímavé těleso, které by rozhodně stálo za uvažování, budeme-li se rozhodovat, kam příště zkusíme jako lidstvo se svými automatickými sondami přistát.
Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť „iba“ jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.
Pred dvoma dňami 9. júla sme sa konečne dočkali. Európska kozmická agentúra predstavila finálny koncept raketového nosiča novej generácie Ariane 6, ktorý má od nového desaťročia poskytovať služby hlavne súkromným spoločnostiam a nahradiť tak dnes slúžiace nosiče Ariane 5 a Sojuz. Ak však čakáte obrovský nosič s nosnosťou cez tridsať ton, asi budete mierne sklamaní. Napadá ma otázka, či to nie je po obrovských úspechoch s raketovými technológiami krok späť.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.