sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (USSF-87)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

Starfish Space

Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

SpaceX

Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

Falcon 9

Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

Quindar

Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

FAA

Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

Tomorrow.io

Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

FireSat

Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

NIAC – Sny o budoucnosti #14 GO-LoW

Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.

Stane se cílem mise Artemis 3 stanice Gateway?

Gateway (srpen 2024)

Úřad pro vládní odpovědnost GAO zveřejnil v červenci zprávu určenou pro vědecké a rozpočtové výbory Kongresu. Zpráva s podtitulem „NASA by měla zdokumentovat a sdělit plány na řešení hmotnostního rizika Gateway“ doplňuje zjištění z červnové zprávy, z níž jsme čerpali v minulém dílu a přidává další zajímavé informace. Projekty modulů PPE a HALO jsou v bodě, kdy se staví hardware, ale dosud není zpracována dokumentace plánu snížení hmotnosti obou prvků.

Známe posádku mise Crew-10

Čtyři astronauti ze tří států se již připravují na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, kam mají vyrazit v rámci mise Crew-10. Spojené státy bude reprezentovat dvojice žen – velitelka mise Anne McClain a pilotka Crew Dragonu Nichole Ayers. Japonsko bude zastupovat Takuja Óniši a Rusko do mise nominovalo Kirilla Peskova. Jejich společný start v kosmické lodi od SpaceX neproběhne dříve než v únoru 2025. Půjde celkově o desátou misi firmy SpaceX určenou k běžné výměně posádek v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Během pobytu na ISS bude tato mezinárodní posádka provádět vědecký výzkum a technologické experimenty, které pomohou (kromě jiného) se lépe připravit na budoucí mise, ale budou mít i pozitivní přínosy pro lidi na Zemi.

NIAC – Sny o budoucnosti #13 PPR

V dnešním díle seriálu, který se věnuje programu NIAC, opět vyrazíme na malou exkurzi do možné budoucnosti. Program NIAC si klade za cíl podporovat rozvoj technologií, které nebudou mít v nejbližších letech praktické využití. Přesto však ukrývají značný potenciál a za nějaký čas mohou být užitečné. Jenže jejich vývoj trvá dlouho a proto je potřeba začít už nyní, když ty projekty ještě vypadají jako ze sci-fi. Také dnes si posvítíme na jeden projekt, který už prošel první fází programu NIAC a uspěl i v jeho druhé fázi.

NIAC – Sny o budoucnosti #12 FLUTE

Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.

Falcon 9 vynese observatoř COSI

Agentura NASA oznámila, že při výběru poskytovatele startu, který obstará vynesení observatoře COSI (Compton Spectrometer and Imager) vybrala společnost SpaceX. Kontrakt s fixní částkou má hodnotu přibližně 69 milionů amerických dolarů a pokrývá služby spojené se startem a další s tím spojené náklady. Start Falconu 9 s misí COSI je momentálně plánován nejdříve na srpen roku 2027, přičemž by se mělo startovat z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.

Vizualizace rakety SLS Block 1B na mobilní plošině ML-2

Vylepšená konfigurace rakety SLS Block 1B

Americká raketa SLS (Space Launch Systém) ve variantě 1B poprvé odstartuje na misi Artemis IV. Tato vylepšená a silnější verze rakety SLS umožní tomuto nosiči poslat k Měsíci až 38 tun nákladu, v čemž je započítána i kosmická loď Orion s její posádkou. Spolu se zmíněnou lodí však poletí také těžké náklady, které umožní realizovat ještě ambicioznější mise v hlubším vesmíru. Centrálního stupně, pomocných motorů na tuhé pohonné látky ani motorů RS-25 se tato změna nedotkne. Rozdíl mezi aktuální verzí Block 1 a chystanou variantou Block 1B spočívá v tom, že nová verze využije vylepšený horní stupeň EUS se čtyřmi raketovými motory RL-10 a nový adaptér USA, který umožní vynášet větší a objemnější náklady.

I vy můžete navrhnout experiment pro BRNOSat

Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.

Lockheed Martin postaví družice GeoXO

Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vybrala firmu Lockheed Martin z coloradského Littletonu, aby postavila družice určené pro program GeoXO (Geostationary Extended Observations) provozovaný úřadem NOAA. Hodnota této zakázky typu cost plus award-fee je přibližně 2,27 miliardy dolarů. Její součástí je vývoj tří družic s opcí na čtyři další. Od družic se očekává desetileté funkční období na oběžné dráze a pětiletá výdrž na oběžné dráze ve vyčkávacím režimu, což pro každou družici dělá 15 let. Práce budou probíhat jednak v coloradském Littletonu, ale i na Kennedyho středisku na Floridě.

Družice Galileo druhé generace mají zelenou

Výroba družic Galileo druhé generace může naplno pokračovat, jelikož dvě nezávislé komise zodpovědné za kritické zhodnocení návrhu potvrdily, že návrh družic splňuje všechny požadavky na očekávané výkony. Jde o další milník, který se stihl včas i přes ambiciózní harmonogram, který počítá s vývojem prvních dvanácti družic Galileo druhé generace. Evropský navigační systém Galileo, celosvětově nejpřesnější síť, se již delší dobu chystá na družice druhé generace (G2). Ty nabídnou nesrovnatelnou přesnost určení pozice i času, čímž podpoří široké spektrum uživatelských potřeb a služeb.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.