Budoucnost

  • Co chystá NASA na další roky?

    Co chystá NASA na další roky?

    Webové stránky americké kosmické agentury NASA asi není potřeba detailněji představovat, protože je asi všichni čtenáři našeho portálu znají. Méně se už ale ví o ohromném množství subdomén, které se na web nasa.gov navěšují a to samé platí i o nejrůznější zákoutí tohoto značně rozvětveného webu. Před pár dny se objevila nová sekce, která mne svým zaměřením opravdu velmi zaujala a rád bych se o ni podělil i s Vámi. Na jednom místě totiž najdete nejzajímavější momenty, které americká státní agentura chystá mezi roky 2016 až 2021.

  • Známe posádky „redukovaných“ Sojuzů

    Známe posádky „redukovaných“ Sojuzů

    O tom, že Rusové sníží počet svých kosmonautů ze současných tří na dva se spekulovalo už dříve, ale minulý týden to bylo přímo potvrzeno ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Důvody jsou dva – jednak snaha o úspory a hlavně tři Rusové momentálně nemají na ISS dostatek práce. To by se mělo změnit po připojení stále odkládaného laboratorního modulu Nauka. Proto je snížení počtu kosmonautů jen dočasné a po vypuštění Nauky se má vše vrátit do starých kolejí. Kosmická agentura nyní vydala i seznam posádek příštích lodí Sojuz. Pojďme se tedy podívat, jak to bude v dalších měsících vypadat.

  • Vesmírná architektura (3. díl)

    Vesmírná architektura (3. díl)

    Pro naše předky byl kvalitní domov otázkou přežití. Podobné nároky máme však i dnes. Pocit bezpečí je pro nás stejně důležitý jako kdysi. Umění stavět v sobě ukrývá odvěkou touhu člověka po hledání dokonalosti, krásy, identity a kultury. Jak s tím však souvisí vesmírná architektura? Zejména tím, že se snaží tyto hodnoty nově uplatnit také ve vesmíru. Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu, ve kterém jste již měli možnost seznámit se s historií vesmírné architektury. A myslím, že právě teď je ta vhodná chvíle podívat se také na to, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá. Tento obor byl totiž překvapivě definován až v 21. století a to i přesto, že je reálně využíván téměř od počátku pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy však nebyl ještě pojmenován. Zatímco architektura na Zemi potřebuje nosné a opěrné body a to zejména vertikály, jako jsou sloupy, klenby, tunely nebo stěny, zkrátka vše, co je nezbytné, aby konstrukce byla schopna unést vlastní tíhu, v prostředí…

  • První prodlužovač života družic

    První prodlužovač života družic

    Společnost Orbital ATK zažívá v těchto dnech úspěšné období. Ještě předtím, než se jejich raketa Antares vrátila do služby se jim podařilo uzavřít důležitý kontakt. Ten se týká prvního exempláře zařízení, které zatím nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jde o robotický servisní tahač, který by měl pomáhat především družicím na geostacionární dráze. Aktuální kontrakt byl uzavřen se společností International Launch Services, která zajišťuje zakázky zahraničních partnerů pro ruské nosiče. Premiérový zástupce nové technologie bude v roce 2018 sdílet místo na raketě Proton s komunikační družicí Eutelsat.

  • Lepší radioizotopové zdroje se skutterudity

    Lepší radioizotopové zdroje se skutterudity

    Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.

  • Obama: Na Marsu budeme ve třicátých letech

    Obama: Na Marsu budeme ve třicátých letech

    Dosluhující americký prezident Barack Obama svým vystoupením v televizi CNN podpořil myšlenku letů lidské posádky na Mars. Podle prezidentových slov by se měli Američané i díky zapojení soukromého sektoru dostat na povrch Marsu za méně než 15 let. „Pro další kapitolu amerického příběhu ve vesmíru jsme si stanovili jasný cíl: Poslat před začátkem třicátých let lidskou posádku na Mars a vrátit je bezpečně na Zemi. Finální ambicí je, zůstat tam jednou na delší dobu.“ Můžeme jen spekulovat, zda jde jen prohlášení ve stylu „slibem nezarmoutíš“, nebo zda tu máme novodobou obdobu legendárního Kennedyho projevu „We choose to go to the Moon“.

  • Vstane SeaLaunch z mrtvých?

    Vstane SeaLaunch z mrtvých?

    Mořský kosmodrom Sea Launch neprožíval zrovna jednoduché období. Stačí se podívat jen na nadpisy článků, které u nás na webu vyšly: Mořský start v moři problémů (2015), Sea Launch utekla hrobníkovi z lopaty (2014) a Má Sea Launch své dny sečtené? (2013). Asi uznáte, že tato slova neevokují zrovna bezproblémový chod. Nyní se však zdá, že by tento problémy provázený projekt mohl nabraný druhý dech, nebo spíše v jeho případě již několikátý. Majitel ruských aerolinek S7 totiž věří, že dokáže celý program přivést zpět k životu. Je to ale běh na dlouhou trať, přičemž v cestě stojí mnoho překážek.

  • Mars Colonial Transporter před rokem a dnes

    Mars Colonial Transporter před rokem a dnes

    V úterý 27.9. vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku, kde veřejnosti představil plán společnosti SpaceX na meziplanetární dopravní systém MCT (Mars Colonial Transporter), nověji pojmenovaný ITS (Interplanetary Transport System), pro kolonizaci Marsu a návštěvu dalších těles Sluneční soustavy. Shrnutí celé architektury a parametry klíčových částí dopravního systému Vám přinesl tento článek.

  • Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

    Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

    Je tu další čtvrtina roku a vy už jste si určitě zvykli, že v takové chvíli vychází další shrnutí pokroků Nové éry americké NASA. Jako v prvním čtvrtletí i tom druhém, přinášíme vám článek, který připravil Jiří Hošek – uživatel našeho fóra. Tentokrát se jedná o pořádnou dávku čerstvých a podrobných informací o stavu jednotlivých komponent a systémů, které mají společného jmenovatele: Vypuštění mise EM-1 v roce 2018. Jak na tom je raketa SLS, loď Orion, nebo pozemní vybavení vám již řekne Jiří Hošek.

  • Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)

    Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)

    Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗