Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

Armáda posadí družici na Minotaura

V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

NASA vyvíjí marsovské letadlo

Prandtl-m - kluzák pro Mars zdroj: nasa.gov

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.

Jak bude New Horizons zkoumat Pluto?

Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.

Tři evropští kandidáti na vědeckou misi

Plán Evropské kosmické agentury pro vědecké sondy po roce 2015 nese označení Cosmic Vision. V jeho rámci jsou pro lepší přehlednost mise rozděleny do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců.

Evropsko-čínský úsměv

Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.

Co NASA dělá pro osidlování cizích světů

Umělecký koncept výroby základny z místních surovin. kredit: Contour Crafting a University of Southern California

Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.

Kanada podpoří ISS do roku 2024

O tom, že ISS přežije rok 2024 se hovoří již několik měsíců. S návrhem přišla americká strana, Rusové ji nedávno schválili a nyní už se pouze jedná s menšími kontraktory – Evropou, Japonskem a Kanadou. Agentury mají na definitivní potvrzení čas do konce roku 2016. Evropa se již nechala slyšet, že se prodloužení životnosti stanice bránit nebude, Japonci se zatím nevyjádřili, ale Kanada dala jasné stanovisko. Zdejší kosmická agentura CSA se bude podílet na provozu Mezinárodní vesmírné stanice až do roku 2024.