sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.
23.června vyšel na nasaspaceflight.com článek Chrise Gebhardta shrnující jak dosavadní milníky, tak zbývající úkoly na cestě společnosti SpaceX k prvnímu pilotovanému letu její kosmické lodi Dragon Crew. Vychází z prezentace ředitele kosmických operací SpaceX Garetta Reismana, kterou představil na letošním Space Expu v kalifornské Pasadeně. Vedle detailů týkajících se samotného programu Dragon Crew nepochybně zaujme i informace o další perspektivě technologie motorického přistávání, kterou SpaceX úspěšně uvedla do provozu, sahající daleko za hranice zemské atmosféry.
Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.
Na meteorology kdekdo nadává, když jim nevyjde předpověď. Jejich práce ale není vůbec snadná i když mají k dispozici nejrůznější údaje. Stále totiž nerozumíme zdaleka všemu. Když předpověď v našich zeměpisných šířkách nevyjde, tak se může tak maximálně stát, že zmokneme i když nám bylo slibováno modré nebe. Ovšem ve světě jsou oblasti, kde meteorologické předpovědi rozhodují bez velkého přehánění o životě a smrti. Řeč je o lokalitách, které jsou každý rok ohroženy řáděním hurikánů. Důkladně pochopit chování této obrovské masy vzduchu není vůbec snadné a předvídat její další vývoj je ještě těžší. Pomoc ale nabízejí družice na oběžné dráze.
V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.
O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.
První start nové americké rakety SLS se pomalu ale jistě blíží – ve výrobních závodech vzniká letový hardware, který pomůže dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion. Na start plánovaný na konec roku 2018 se ale chystají i malí cestující – cubesaty. V únorovém článku jsme Vám představili sedm cubesatů, které poletí Měsíci – tehdy šlo o satelity vyrobené ve Spojených státech, další tři budou také americké a vyjdou ze „soutěžního“ programu NASA’s Cube Quest Challenge. Ovšem to není vše – SLS kromě těchto amerických drobečků vynese i tři cubesaty od zahraničních partnerů. Asi není potřeba zdůrazňovat, že zájemců z celého světa bylo opravdu mnoho a výběr byl těžký. Díky tomu se ale do finálního výběru dostaly opravdu zajímavé projekty.
Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.
Soukromá společnost SpaceX dosáhla za poslední roky významných úspěchů. V roce 2008 poprvé dosáhla s nosičem Falcon 1 oběžné dráhy, o dva roky později nasadila silnější typ rakety Falcon 9, za další dva roky už se kosmická loď Dragon poprvé připojila k ISS, v roce 2014 začaly první nesmělé pokusy s přistáváním prvních stupňů a na konci roku 2015 první stupeň úspěšně přistál a po něm to dokázaly i další dva exempláře. SpaceX se etablovala jako osvědčená společnost, která si rychle začala říkat o certifikace pro cennější náklady. Nyní může SpaceX slavit – dočkala se totiž první „tajné“ zakázky.
Velení na ISS si tradičně předávají zástupci dvou největších agentur, které se podílejí na budování a chodu ISS, tedy Američané a Rusové. Mezi ně se občas vklíní i zástupce jiného státu. Nás může těšit, že se prestižní nominace na místo velitele dočkal i evropský astronaut – Alexander Gerst z Německa. Ten se v roce 2018 na ISS podívá už podruhé – v roce 2014 tu strávil půl roku jako člen 40 a 41. dlouhodobé expedice. Tentokrát bude součástí expedic s pořadovými čísly 56 a 57, přičemž právě sedmapadesáté expedici bude velet.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
