Archiv rubriky ‘Budoucnost’

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

WFIRST se představuje

Umělecká představa teleskopu WFIRST

O projektu infračerveného teleskopu WFIRST jsme na našem webu psali již několikrát, ale zatím nikdy jsme neměli k dispozici kvalitní vizualizace ve vysokém rozlišení. NASA to nyní napravila, když vydala zhruba pětiminutové video ve 4K rozlišení, ve kterém můžeme nejen vidět, jak má teleskop vypadat, ale navíc se dočkáme i informací o tom, k čemu bude sloužit. Animátoři si dali na zobrazení jednotlivých aspektů opravdu záležet a i když je video v angličtině, nemělo by dělat problém ani divákům, kteří jsou méně jazykově zdatní.

Falcon 9 pomůže korejské vědě

Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.

O krok blíže k Nauce

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

Nahlédněte přes rameno těm, kteří staví marsovské vozítko

Zařízení Sky Crane při stavbě v JPL

V čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně vzniká hardware pro misi vozítka Mars rover 2020, které v roce 2020 vyrazí k Marsu, aby tam pátralo po stopách dávného života a pomohlo učinit první krok k dopravě vzorků z této planety na Zemi. Samotné vozítko bude velmi podobné americkému roveru Curiosity a stejné je to i s procesem přistání. V dnešním videu dostanete možnost podívat se na montáž zařízení Sky crane, které se postará o závěrečnou sestupnou fázi. Video je navíc ve formátu 360°, což znamená, že s ním můžete libovolně otáčet a rozhlížet se po okolí.

Servisní modul Orionu pro posádku

V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.

Vědci si už brousí zuby na pozorování z „Webba“

Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?