Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Základní kámen čínské modulární stanice

Po jednomodulových vesmírných laboratořích Tiangong-1 a Tiangong-2, které umožňovaly jen několik týdnů dlouhé pobyty, chce Čína v dalších letech postoupit na vyšší level. Stejně jako Sověti přešli po jednomodulových stanicích Saljut na vícemodulový Mir, měla by příští čínská stanice být tvořena několika moduly. Základní modul ponese jméno Tianhe a na internetu se již objevily fotky z jeho stavby. Start tohoto základního kamene nové čínské stanice je zatím plánován na rok 2019, ale to je podmíněno několika předpoklady.

Projekty evropských lunárních cubesatů

Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.

Vývoj gravitační observatoře pokračuje

Obor astronomie gravitačních vln je nové teprve nedávno otevřené okno do vesmíru. Po úspěšném otestování konceptu pozorování těchto vln přímo ve vesmíru prostřednictvím sondy LISA Pathfinder, chystá Evropská kosmická agentura plnohodnotnou misi LISA sestávající ze tří družic. „Laserová interferometrická kosmická anténa“ (Laser Interferometer Space Antenna) sice má startovat až v roce 2034, nicméně už nyní probíhají pilné přípravy.

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

Motor BE-4 nabírá dech

Měl by to být jeden z hlavních hráčů na poli nastupující generace raketových motorů pro komerční starty – řeč je o motoru BE-4, který postupně prochází stále důkladnějšími zkouškami. V minulých dnech proběhl další test, který nový motor opět o kousek přiblížil k ostrému nasazení na připravované raketě New Glenn. Firma Blue Origin, která za jeho vývojem stojí má momentálně dobře nakročeno k suborbitálním turistickým skokům se zařízením New Shepard, ale touží po větším stroji, který by jim umožnil stát se důležitým hráčem pro vynášení komerčních družic. Právě tím strojem má být New Glenn.

Letový profil prvního Orionu

Dodávku energie zajistí Orionu čtyři solární panely s 15 000 solárními buňkami.

O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.

Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2017 a výhled na roky 2018 a 2019)

V našem minulém souhrnu prací provedených v rámci přípravy na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl popsán harmonogram vedoucí k datu startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. I s čtvrtletním odstupem od minulého článku pracují týmy NASA, kontraktorů a mezinárodních partnerů podle tohoto plánu. Programoví manažeři však upozorňují na potenciál dalších problémů, které mohou vzniknout, protože práce na mnoha systémech se dělají poprvé. Otevřeně přiznávají, že se zohledněním známých i dosud neznámých rizik start pravděpodobně sklouzne ještě o půl roku. Podnikají kroky ke snížení rizik a k ochraně data startu v prosinci 2019, zároveň však říkají, že pozornost by neměla být zaměřena na toto datum jako na pevně dané, ale spíše na kvalitu a množství dosud vykonané práce.

Sea Launch se vrátí za dva roky

Nový vlastník plovoucího kosmodromu Sea Launch, společnost S7 Group, představila časový plán návratu ukrajinsko-ruských raket Zenit do služby. Obnovená premiéra by měla přijít nejdříve v prosinci roku 2019, ale pak se dá očekávat velmi slušné tempo – do konce roku 2022 by mělo z mořské odpalovací plošiny odstartovat celkem 12 raket. Představená časová osa s přesností na měsíce je důležitým krokem na cestě k obnovení provozu, ale zatím chybí výčet nákladů, které by měly rakety Zenit vynášet.