sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Siwei Gaojing

Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.

FAA

Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Anduril

Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

Vědci doporučují NASA: Dejte prioritu misi k Uranu

19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Gateway (duben 2022)

„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod článkem a hlavně na Facebooku se ozvali diskutující, kteří opírajíce se o výrok generálního inspektora NASA Paula Martina o průměrných provozních nákladech ve výši 4,1 miliardy dolarů na každou z misí Artemis 1 až Artemis 4 a neudržitelnosti programu Artemis zpochybnili schopnost NASA misi Artemis 3 realizovat. Tehdy jsem odpovídal, že v článku jsou uvedeny právě schválené částky NASA na fiskální rok 2022 a že tím Kongres opět ukázal svoji politickou ochotu misi financovat. Slíbil jsem také, že se k tématu vrátím, až budou známy podrobnosti o prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s výhledem do roku 2027. Aby byla mise Artemis 3 z finančního hlediska udržitelná, musí mít dostatečné roční rozpočty až do doby startu. Žádost o rozpočet z 28. března obsahuje dostatečně vysoké finanční položky

Nosiče pro družicovou síť Kuiper

O tom, že společnost Amazon připravuje družicovou síť Kuiper, se hovoří už několik let. Nyní však firma udělala významný krok, který posouvá celý projekt mnohem blíže k realizaci – oznámila totiž, že objednala nosné rakety, které pomohou celou síť vybudovat. Celkem 3236 družic, které mají svým určením konkurovat již existujícím sítím Starlink a OneWeb, mají létat na třech různých raketách, z nichž ani jedna zatím neletěla. Celkem se jedná o 83 startů, které se přidají k již dříve domluveným devíti vzletům raket Atlas V od firmy United Launch Alliance.

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

Kdo vyrobí první kyslík na Měsíci?

Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.

Mise OSAM-1 prošla kritickým zhodnocením

Americká družice OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1), která se má kromě jiného stát prvním kosmickým zařízením, které doplní pohonné látky družicím, které na doplňování pohonných látek nebyly stavěné, prošla kritickým zhodnocením návrhu. Jde o důležitý krok na cestě ke stavbě družice, jejích palubních systémů, ale i nezbytného pozemního vybavení. NASA a firma Maxar Technologies úspěšně zvládly zmíněné zhodnocení už v únoru, tedy necelý rok poté, co stejným milníkem prošla základní platforma této družice – tehdy se hodnocení zaměřovalo na komunikaci, dodávky energie a manévrování.

NASA podpořila vývoj futuristických konceptů

Astronaut vstupuje do skeneru těla a za několik hodin může vystoupit na povrch Marsu ve skafandru „šitém“ přesně na míru. Kyslík k dýchání je průběžně získáván z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Oblohou na Venuši se pak zase prohání nafukovací drony připomínající ptáky. Jejich úkolem je studovat atmosféru planety a meteorologické jevy v ní. Zní Vám první věty tohoto článku jako kdybychom je vytrhli z nějaké sci-fi povídky? Máte pravdu, za současné úrovně techniky není nic takového možné, ale některé z těchto vizí se třeba jednou stanou realitou. Pomoci by jim v tom měly i finance, které jim nedávno schválila NASA.

NASA spustila druhé kolo energetické lunární výzvy

V rámci programu Artemis chce NASA vrátit člověka na Měsíc s využitím moderních technologií, aby bylo možné prozkoumat povrch Měsíce lépe, než kdy dříve. K tomu budou zapotřebí systémy schopné dodávat nepřetržité a spolehlivé množství energie pro těžbu, stavbu, výzkum a ubytování. Nejnovější fáze výzvy Watts on the Moon nabízí celkem 4,5 milionů dolarů za návrh, stavbu a demonstraci prototypu, který má zaplnit technologickou mezeru v přenosu a skladování energie. Maximalizace účinnosti při minimalizaci hmotnosti bude pro všechny zájemce důležitá, jelikož doprava veškerého vybavení na Měsíc k dosažení udržitelné přítomnosti lidí na povrchu Měsíce bude vyžadovat několik misí. Výzva hledá pokročilé technologie, které mají potenciál se posunout vstříc připravenosti k letu a budoucímu provozu na povrchu Měsíce.

Inspiration4 byl jen začátek, Isaacman chystá další mise

Miliardář Jared Isaacman, který uhradil veškeré náklady historicky první kosmické mise, jejíž posádka byla vloni na podzim složena pouze z amatérů, oznámil 14. února nové plány. Ty počítají s až třemi lety dojednanými u SpaceX. Soukromě financovaný program pojmenovaný Polaris má obnášet hned několik zajímavých aspektů, přičemž nade všemi ční první komerční výstup do volného kosmického prostoru, ale i pilotovaná výprava v lodi Starship. První mise tohoto ambiciozního programu by se měla odehrát už letos během listopadu či prosince a využije se při ní nosná raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.