Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Malá laboratoř určená pro Venuši

VMS alias Venus Mass Spectrometer bude jedním z pěti přístrojů na palubě sestupového modulu sondy DAVINCI. ta má startovat v roce 2029 a stane se první americkou sondou, která po 40 letech vstoupí do atmosféry Venuše. Cílem mise je prozkoumat Venuši a určit, zda někdy v historii mohla být obyvatelná. Vědci by také rádi porozuměli, jak je možné, že se proměnila v tak nehostinný svět, jakým je dnes. Atmosférická sonda by měla zhruba hodinu klesat plynným obalem Venuše a během té doby bude pořizovat chemická měření, zaznamenávat údaje o teplotě, tlaku, či větru, ale také v infračervené části spektra snímkovat okolí, než dosedne na povrch planety. Úkolem přístroje VMS bude pohlcovat během sestupu plyny, analyzovat je a poskytovat informace o chemickém složení atmosféry a potenciálních souvislostech s mineralogickým složením povrchu.

Gateway (říjen 2021)

Maketa modulu HALO kosmické stanice Gateway v měřítku 1:1 ukazuje jeho plánované vnitřní uspořádání. Gateway má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO využívat výhody rovnováhy mezi gravitačními poli Měsíce a Země. Tato oběžná dráha umožní nepřetržitý, nerušený výhled na Zemi, což umožní neustálou přímou komunikaci. Dynamika oběžné dráhy NRHO však dosud nebyla žádnou kosmickou misí testována. Demonstrace schopnosti vstoupit na tuto jedinečnou oběžnou dráhu a udržovat ji po dobu přibližně šesti měsíců bude úkolem CubeSatu CAPSTONE. Technologická mise CAPSTONE má být zahájena startem rakety Electron z kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula Severního ostrova Nového Zélandu. V minulém dílu jsme psali o možném odkladu mise z důvodu přísných vládních restrikcí na Novém Zélandu v souvislosti s pandemií COVID-19. K odkladu nyní došlo a novým termínem je nejdříve 19. březen 2022.

LunaNet – komunikační architektura programu Artemis

V rámci programu Artemis chce NASA dosáhnout dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci, což otevře lunární povrch mnohem většímu výzkumu než doposud. Tato rostoucí aktivita bude vyžadovat nové a také robustnější komunikační, navigační a síťové schopnosti. Experti NASA zapojení do programu SCaN ( Space Communications and Navigation) proto vyvinuli architekturu LunaNet, která má splnit tyto požadavky. LunaNet využije inovativní síťové techniky, standardy a rozšiřitelný framework pro rychlé rozšíření síťových možností na Měsíci. To umožní průmyslovým firmám, akademickým institucím a mezinárodním partnerům budovat a provozovat uzly sítě LunaNet společně s NASA. Tyto uzly budou nabízet misím čtyři různé služby: síťové, navigační, detekční a informační a konečně i radiooptické vědecké služby.

Přesun astronautů od Starlineru na Crew Dragon

NASA potvrdila, o čem se v posledních hodinách živě spekulovalo. Astronauti Nicole Mann a Josh Cassada totiž byli převeleni z přípravy na let v lodi Starliner na let v lodi Crew Dragon. Poletí tedy na chystané misi Crew-5, která má startovat nejdříve na podzim roku 2022. Mann má v posádce plnit roli velitelky (možná se stane první velitelkou Crew Dragonu vůbec) a Cassada zde bude v pozici pilota. zbývající dva členové posádky budou oznámeni později. Celá posádka se pak stane součástí dlouhodobé expedice na Mezinárodní kosmické stanici.

UAE plánují sondu k Venuši a planetkám

Spojené arabské emiráty chtějí v roce 2028 vypustit sondu, jejímž primárním úkolem bude průzkum hlavního pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem. Celá mise by měla trvat pět let, přičemž odborníci z UAE chtějí při jejím vývoji využít zkušeností získaných během přípravy marsovské mise Al Amal a na nové mise se mají podílet také místní soukromé firmy. Projekt, který zatím nemá název, počítá s tím, že sonda nejprve provede gravitační manévr u Venuše a pak u Země, aby získala rychlost pro cestu do pásu planetek. Tady má prozkoumat sedm objektů a na konci své mise by měla dokonce na jedné planetce přistát.

Od Diamantu k Themis

Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.

NASA hledá podněty na nový astrobus

Počínaje misí Artemis II bude raketa SLS vynášet kosmickou loď Orion s lidskou posádkou. Zbývá však dořešit, jak se astronauti dostanou ke startovní rampě. NASA už dala najevo, že to bude klasicky po silnici, ale zatím není jisté, jak konkrétně bude vypadat dopravní prostředek, který je sem doveze. NASA proto nyní oslovila soukromé firmy a požádala je o zpětnou vazbu, zda mají zájem chopit se této příležitosti a spolupracovat s agenturou. Výsledkem této spolupráce by měl být buďto zbrusu nový dopravní prostředek, nebo se bude jednat o modernizaci jednoho z již existujících strojů ve vlastnictví NASA.

Demonstrační mise pro likvidaci vysloužilých objektů

Společnost Rocket Lab oznámila, ze podepsala dohodu o vyhrazeném startu s firmou Astroscale Japan, dceřinou společností Astroscale Holdings Inc., která se dlouhodobě věnuje vývoji udržitelných kosmických technologií. Raketa Electron má v roce 2023 vynést ze vzletového komplexu 1 na Novém Zélandu družici ADRAS-J (Active Debris Removal by Astroscale-Japan), kterou si japonská agentura JAXA vybrala pro první fázi projektu CRD2 (Commercial Removal of Debris Demonstration Project). Půjde o první demonstraci technologií pro stažení velkých objektů z oběžné dráhy.

NASA vybrala lokalitu pro rover VIPER

V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).

První krok k lunární komunikační síti

Agentura ESA oznámila podpis kontraktu s firmou SSTL (Surrey Satellite Technology Ltd). ESA se tak stane hlavním zákazníkem jejich technologie Lunar Pathfinder, která má startovat v roce 2024 a měla by poskytnout komunikační služby v okolí Měsíce. Na další roky se chystá realizace velkého množství misí k Měsíci, přičemž do mnoha z nich je zapojena agentura ESA. Nejde přitom jen o program Artemis, ale i komerční lunární landery, ruské mise Luna 25 a 27, nebo budoucí velký evropský lander EL3. Lunar Pathfinder je prvním krokem agentury ESA k odvážné vizi Moonlight, v rámci které má vzniknout síť komunikačních a retranslačních družic, které by sloužily uživatelům po celém světě. Takové družice by také mohly poskytnout navigační data pro lunární průzkum – podobně, jako dnes používáme na Zemi GPS či Galileo.