Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To znamená, že nás čeká již šedesátý díl našeho živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne opět v osm hodin večer. Vysílání, které potrvá obvyklé dvě hodiny, nemá pevně daný scénář. O tématech, která se budou probírat, rozhodujete Vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz, který Vás zajímá, do našeho chatu na YouTube. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás u našeho pořadu přivítáme.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon. Během zhruba tři a půl roku dopravil na oběžnou dráhu přes 860 družic o celkové hmotnosti přesahující 260 tun. To jsou čísla, jakých nedosáhnou ani mnohé státy! Právě tento stupeň byl v poslední době často tím, který posouval hranice znovupoužitelnosti. Právě on se pyšnil tím, že jako první letěl počtrnácté, popatnácté, pošestnácté, posedmnácté, poosmnácté i podevatenácté. Poslední zmíněný rekord si připsal 23. prosince, kdy v rámci mise Starlink 6-32 vynášel 23 družic Starlink 2. generace mini. Přestože úspěšně přistál na mořské plošině Just Read the Instructions, byla to jeho poslední mise – podvacáté už nepoletí.
Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Nová evropská raketa Ariane 6 bude na svém centrálním i horním stupni v raketových motorech spalovat směs kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Zastavme se na chvilku u zmíněného paliva. Vodík v plynném skupenství se na Zemi vyskytuje jen velmi zřídka a proto je v současné době na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně vyráběn metodou parního reformingu metanolu. Vodík se však dá vyrábět i jinak a ostatní metody jsou udržitelnější. Proto by agentury ESA a CNES rády přešly na metodu elektrolýzy vody, přičemž potřebnou elektřinu by vyráběly fotovoltaické články. Tato metoda by mohla až pětinásobně snížit množství oxidu uhličitého, které vzniká při výrobě vodíku.
Štědrý den a večer by chtěl každý trávit s rodinou a blízkými. Většině z nás se toto přání splní, ale zástupci různých profesí stráví tento sváteční čas na svých pracovištích. Mezi takové lidi patří i posádka Mezinárodní kosmické stanice, která na orbitálním komplexu ve výšce 420 kilometrů nad Zemí tráví půlroční misi. Čtveřice obyvatel západního segmentu stanice, jmenovitě Dán Andreas Mogensen, Američanka Jasmin Moghbelli, její krajanka Loral O’Hara a Japonec Satoši Furukawa natočili v japonském modulu Kibó zprávu o tom, jak stráví netypické svátky na oběžné dráze. Vzpomeňte si na ně, až budete obírat kosti u večeře, nebo rozbalovat dárky pod stromečkem.
Uteklo dalších sedm dní a nastala skutečně sváteční neděle. Samozřejmě i na Štědrý den jsme pro vás připravili přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. V tomto svátečním Kosmotýdeníku se tak můžete těšit například na zhodnocení úspěšného návratu suborbitálního nosiče New Shepard od společnosti Blue Origin. Věnovat se budeme také částečně neúspěšnému startu rakety Alpha společnosti Firefly. V dalších tématech nás čeká třeba rekordní let prvního stupně B1058 rakety Falcon 9, anebo se zaměříme na provoz u Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronautka Nicole Mann a její kolega Douglas Wheelock se nedávno zúčastnili zkoušek zmenšeného modelu výtahu pro lunární Starship, která má být použita jako pilotovaný lunární lander pro mise Artemis III a Artemis IV. Starship v rámci těchto misí dopraví vždy dva astronauty z lodi Orion na povrch Měsíce, kde jim poslouží jako obytný modul během přibližně týdenního pobytu na povrchu Měsíce, než dojde k jejich návratu zpět do Orionu. Výtah má sloužit k přesunu vybavení i posádky mezi obytnou částí Starship, která se nachází v horní části landeru, na povrch Měsíce, kde astronauti provedou lunární vycházky. Aktuální zkouška umožnila astronautům interakci s návrhem výtahového systému, který má být velmi podobný letovému typu. Zkouška tedy posloužila jednak jako demonstrace fungování hardwaru, ale zároveň poskytla možnost získat cennou zpětnou vazbu z pohledu uživatelů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
