Aktuální dění

  • NASA upřesnila harmonogram letů k ISS letos v létě

    NASA upřesnila harmonogram letů k ISS letos v létě

    Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Nově představený harmonogram dává poskytovatelům startů čas potřebný k finalizaci plánů misí, přípravě jednotlivých kosmických lodí, ale i související logistiky. Všechny níže uvedené termíny by u sebe ještě měly mít zkratku NET (No Earlier Than, tedy ne dříve než), přičemž ve všech případech bude termín startu záviset na operační připravenosti jednotlivých misí.

  • Výškoměr a světlené podmínky způsobily neúspěch mise IM-2

    Výškoměr a světlené podmínky způsobily neúspěch mise IM-2

    Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. 14. května při oznámení o hospodaření uvedl zástupce firmy, že se tyto tři faktory podílely na „anomálii během přistání“ jejich mise IM-2. Lander Nova-C s přezdívkou Athena tehdy 6. března po přistání v okolí jižního pólu upadl na bok na stěně kráteru. Lander nebyl schopen generovat dostatek elektrické energie ze svých fotovoltaických článků, což vedlo k ukončení mise sotva 12 hodin po přistání.

  • První raketa od australské firmy čeká na start

    První raketa od australské firmy čeká na start

    Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.

  • Webbův teleskop odhalil nové detaily o polárních zářích Jupiteru

    Webbův teleskop odhalil nové detaily o polárních zářích Jupiteru

    Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.

  • Juno nahlédla pod povrch Jupiteru i měsíce Io

    Juno nahlédla pod povrch Jupiteru i měsíce Io

    Nová data ze sondy obíhající kolem Jupiteru umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynných cyklón v severních oblastech obří planety. Data zároveň přinášejí nové informace o vulkanické aktivitě jeho pekelného měsíce. Americká sonda Juno nasbírala tyto údaje poté, co svými přístroji nahlédla pod horní vrstvy Jupiterových mraků i pod pevný povrch měsíce Io. Nejenže tato data pomohla lépe vyvinout nový model k lepšímu porozumění rychle se pohybujících tryskových proudů, které krouží kolem severního pólu plného cyklón, ale také poprvé v historii odhalují podpovrchové teplotní profily měsíce Io. Poskytují také cenné vhledy do vnitřní struktury tohoto měsíce i jeho vulkanické aktivity.

  • MTG-S1 a Sentinel 4 jsou o krok blíže ke startu

    MTG-S1 a Sentinel 4 jsou o krok blíže ke startu

    Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.

  • Proba-3 dosáhla úspěšného letu v superpřesné formaci

    Proba-3 dosáhla úspěšného letu v superpřesné formaci

    Evropská kosmická agentura se pochlubila svým nejnovějším úspěchem. Poprvé v historii totiž byly dvě družice na oběžné dráze zarovnány do formace s milimetrovou přesností a svou vzájemnou pozici si udržovaly po dobu několika hodin bez jakéhokoliv zásahu z pozemního střediska. Mise Proba-3 dosáhla tohoto technologického úspěchu, když její dvě družice (Koronograf a Stínítko) letěly 150 metrů od sebe v perfektní formaci, jako kdyby se jednalo o jednolitý obrovský objekt.

  • Observatoř Plato dostává své oči

    Observatoř Plato dostává své oči

    Práce na sestavování evropské observatoře Plato jsou již v plném proudu. Na své místo bylo instalováno 24 z celkového počtu 26 kamer. Tyto „elektronické oči“ umožní observatoři sledovat velké části oblohy, na kterých bude vyhledávat exoplanety. Souběžně s instalací kamer probíhají práce i na servisním modulu, jehož struktura vznikla v brněnské firmě S.A.B. Aerospace.

  • Kosmotýdeník 660 (5. 5. – 11. 5.)

    Kosmotýdeník 660 (5. 5. – 11. 5.)

    Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vzal zajímavý vědecký článek o tom, že kůra na Venuši se možná samovolně obnovuje i bez přítomnosti dekové tektoniky. V dalších tématech nás čeká třeba vstup modulu Resillience na oběžnou dráhu Měsíce, testování skafandrů a vozítka pro program Artemis, či pěkné video z testování některých částí rakety Neutron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Studenti z Frýdku-Místku vyhráli národní finále soutěže CanSat

    Studenti z Frýdku-Místku vyhráli národní finále soutěže CanSat

    Tým tvořený studenty Střední průmyslové školy ve Frýdku-Místku vyhrál národní finále soutěže CanSat 2025, kterou pořádá Evropská kosmická agentura (ESA). Postavili funkční minidružici o velikosti nápojové plechovky, která přečkala svůj let, ale také sbírala a analyzovala vědecká data. Studenti tak přesvědčili odbornou porotu o své technické kvalitě i originalitě. Soutěž CanSat simuluje reálnou misi do kosmického prostoru, jen v menším měřítku. Týmy studentů mají za úkol navrhnout, sestavit a otestovat funkční systémy družice, která se vejde do objemu standardní plechovky.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗