křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.
Americká společnost Astrobotic uzavřela předběžnou dohodu s provozovatelem norské základny Andøya Space, která stanoví rámec pro smlouvu o místě startu. Jakmile bude smlouva finalizována, usnadní lety testovacího zařízení Xodiac společnosti Astrobotic z kosmodromu Andøya Space. Raketa Xodiac určená k testům vertikálních vzletů a vertikálních motorických přistání byla původně vyvíjena společností Masten Space Systems pro simulaci přistání na Měsíci a Marsu. Když však firma v roce 2022 upadla do bankrotu, společnost Astrobotic získala její intelektuální vlastnictví i majetek včetně zařízení Xodiac. Zaměstnance Mastenu pak přijala do nově zřízeného oddělení pro pohon a testy.
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
Necelé tři týdny po startu první meteorologické družice druhé generace MetOp, MetOp-SG-A1, začala tato pozoruhodná nová družice vysílat data ze svých dvou špičkových vědeckých přístrojů, čímž nabídla lákavý náznak toho, co nás od ní čeká v budoucnu. Program MetOp druhé generace (MetOp-SG) staví na osvědčeném úspěchu družic MetOp první generace, zabezpečuje tok důležitých dat pro globální předpovědi počasí a sledování klimatu a zároveň představuje významné pokroky ve výkonnosti a rozlišení. Extrémní a výjimečné jevy spojené s počasím jsou stále častější, takže přesná a včasná předpověď nebyla nikdy potřebnější. Z polární oběžné dráhy družice MetOp-SG poskytnou nezbytná data pro posílení modelů předpovědi počasí a prohloubí naše znalosti o měnícím se zemském klimatu.
Ve středu 3. září provedla nákladní kosmická loď Dragon 2 první zážeh k otestování své nové schopnosti, která má pomoci udržovat požadovanou výšku oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Dva motory Draco umístěné v trunku lodi, který je vybaven nezávislým pohonným systémem, byly použity k úpravě dráhy stanice. Celý manévr trval 5 minut a 3 sekundy. Tento prvotní zkušební zážeh povytáhnul výšku perigea (nejnižšího bodu dráhy) o zhruba 1,6 kilometru. Po manévru tak měla oběžná dráha stanice parametry 419,8 × 412,5 km. Nový systém pro úpravy dráhy stanice v Dragonu čeká v budoucnu série delších zážehů, které budou opakovány v průběhu letošního podzimu.
Kamenný materiál, který kdysi bombardoval Mars a dnes leží roztříštěný v ohromných shlucích napříč pláštěm planety, ukrývá nápovědy o vnitřní stavbě Marsu a jeho dávné minulosti. Hluboko pod povrchem Marsu totiž vědci objevili něco, co přípomíná důsledky masivních impaktů, ke kterým na Marsu došlo před 4,5 miliardami let. tento objev byl učiněn díky (dnes již nefunkční) americké sondě InSight. Tento lander zaznamenával údaje o marsotřeseních až do konce své mise v roce 2022. Dávné impakty uvolnily dostatek energie na roztavení pásů dávné kůry a pláště o rozměrech kontinentů, ze kterých vytvořily rozsáhlé magmatické oceány a současně vtlačily úlomky impaktoru a marsovské úlomky hluboko do nitra planety.
Dceřiná společnost Arianegroup, francouzská firma Maiaspace oznámila dokončení měsíce trvající testovací fáze, v rámci které bylo několik zmenšených prototypů nádrží na pohonné látky vystaveno vysokotlakým destrukčním zkouškám. V aktualizaci zveřejněné 27. srpna firma odhalila, že během šestiměsíčního testování provedla celkem 15 destrukčních zkoušek, při kterých praskaly tzv. „baby tanks“. Tyto destrukční testy ukazují, kde mají nádrže své hranice strukturálních možností. Díky tomu bude možné zajistit, ze bezpečně odolají tlakům, očekávaným během jejich provozu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
