Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
Druhá snímkovací družice z programu Meteosat třetí generace, MTG-I2, překonala v čisté místnosti firmy Thales Alenia Space v jihofrancouzském Cannes, důležitý milník. Týmy, které pracují na programu MTG, který má z geostacionární dráhy poskytovat informace pro meteorology v průběhu dalších dvou desetiletí, prakticky neznají odpočinek. Na oběžné dráze jsou již dvě družic a pozornost se proto přesouvá na další družici, kterou bude čekat start – MTG-I2, která dokončí první skupinu družic MTG.
Po kratší pauze nás opět čeká start Falconu 9 s civilní telekomunikační družicí, která bude pracovat na geostacionární dráze. Nákladem aktuální mise, je družice Nusantara Lima, která bude poskytovat své služby v oblasti Indonésie. Přibližně pět a půl tuny těžká družice bude dopravena na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud se na finální pracovní dráhu přemístí vlastním pohonem. Lákadlem ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu bude také skutečnost, že první stupeň Falconu 9 bude použit už po 23. a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. září ve 2:02 SELČ Startovní okno: 1:52 – 4:08 Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1078, který poletí potřiadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice Nusantara Lima Hmotnost nákladu: 5550 kg Doručovací dráha: Oběžná dráha přechodová k dráze geostacionární První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 1:45 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.
Americká společnost Astrobotic uzavřela předběžnou dohodu s provozovatelem norské základny Andøya Space, která stanoví rámec pro smlouvu o místě startu. Jakmile bude smlouva finalizována, usnadní lety testovacího zařízení Xodiac společnosti Astrobotic z kosmodromu Andøya Space. Raketa Xodiac určená k testům vertikálních vzletů a vertikálních motorických přistání byla původně vyvíjena společností Masten Space Systems pro simulaci přistání na Měsíci a Marsu. Když však firma v roce 2022 upadla do bankrotu, společnost Astrobotic získala její intelektuální vlastnictví i majetek včetně zařízení Xodiac. Zaměstnance Mastenu pak přijala do nově zřízeného oddělení pro pohon a testy.
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
Necelé tři týdny po startu první meteorologické družice druhé generace MetOp, MetOp-SG-A1, začala tato pozoruhodná nová družice vysílat data ze svých dvou špičkových vědeckých přístrojů, čímž nabídla lákavý náznak toho, co nás od ní čeká v budoucnu. Program MetOp druhé generace (MetOp-SG) staví na osvědčeném úspěchu družic MetOp první generace, zabezpečuje tok důležitých dat pro globální předpovědi počasí a sledování klimatu a zároveň představuje významné pokroky ve výkonnosti a rozlišení. Extrémní a výjimečné jevy spojené s počasím jsou stále častější, takže přesná a včasná předpověď nebyla nikdy potřebnější. Z polární oběžné dráhy družice MetOp-SG poskytnou nezbytná data pro posílení modelů předpovědi počasí a prohloubí naše znalosti o měnícím se zemském klimatu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.