Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Přístroj AWE letos dorazí na ISS

Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.

Přístroje družice NISAR dorazily do Indie

Družice NISAR rozhodně není jen tak obyčejná. Na své palubě bude mít nejpokročilejší radarový systém, jakým se kdy mohla některá americká vědecká mise pyšnit. Jejím úkolem bude pomoci vědcům studovat rizika spojená s životním prostředím – od tání mořských ledovců až po změny stavu spodní vody. Vědecké vybavení družice NISAR tvoří dva radarové systémy – první postavila NASA, o druhý se postarala indická kosmická agentura ISRO. Nyní se tento projekt posunul o další krok blíže ke startu, který je plánován na rok 2024. Nedávno se přístrojové vybavení přesunulo z kalifornské Jet Propulsion Laboratory do U R Rao Satellite Centre v indickém městě Bengalúr. Zdejší týmy se brzy postarají o spojení sestavy obou radarových systémů s tělem družice (její platformou) a zahájí zevrubné testy, které prověří, zda je připravena na svou chystanou tříletou vědeckou misi.

ŽIVĚ A ČESKY: OneWeb s přistáním na pevnině

Firma SpaceX má dnes v plánu vypustit z floridské rampy SLC-40 další Falcon 9 tentokrát se čtyřiceti družicemi společnosti OneWeb. Ta je od roku 2021 vlastníkem druhé největší družicové konstelace. Každá družice má hmotnost 147 kilogramů a Falcon 9 jich při jednom startu vynese čtyřicet na polární oběžnou dráhu s počáteční výškou 600 kilometrů a sklonem 86,5° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti nákladu bude mít první stupeň dost paliva, aby se mohl pokusit o přistání na pevnině. Použit bude první stupeň s označením B1062, který poletí potřinácté.

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra Terranu-1

Společnost Relativity Space dnes čeká velký milník. Na sedmou hodinu večerní našeho času je naplánován start rakety Terran-1. Ta je velmi zajímavá například tím, že je z 85% vytisknutá na 3D tiskárně. Další zajímavostí je, že jako palivo využívá kapalný metan. Pokud se tedy start vydaří, bude Terran-1 první raketou poháněná kyslíkometanovým motorem, která dosáhla oběžné dráhy. Teď pár informací k raketě. Na výšku měří 35 metrů, při tomto prvním startu ale jen 33,5 metru, jelikož nenese žádný náklad, není potřeba aerodynamický kryt, a tak je Terran-1 vybaven pouze aerodynamickou špičkou. V průměru měří první i druhý stupeň shodně 2,3 metru a na oběžnou dráhu s výškou 185 kilometrů je schopen vynést až 1 250 kilogramů. První stupeň je poháněn devíti motory Aeon 1. Jde o motory s otevřeným pracovním cyklem a každý z nich produkuje tah až 100 kN. Jelikož se jedná o první misi, nebude chtít Relativity Space nic podcenit a je tak možné, že bude start odložen. Naštěstí má ale startovní okno tři hodiny.

Z Indie do kosmu (2. díl)

Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1. 

ŽIVĚ A ČESKY: H-3 startuje s družicí pro pozorování Země

Nespavci se budou dnes v noci moci podívat na start japonské rakety H-3, která bude na oběžnou dráhu vynášet družici ALOS-3. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se již o třetí družici z řady ALOS. Ty slouží k pozorování Země. Bude sloužit k regionálnímu pozorování, kartografii, monitorování katastrof atd. ALOS-3 nabídne oproti předchůdcům vyšší rozlišení pořízených snímků, které je 0,8 metru a větší výkon. Raketa H-3 je japonská raketa s výškou 57 metrů, průměrem 5,27 metrů a hmotností 422 tun. Na obou stupních jako palivo využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík.

Přístroj TEMPO je připraven ke startu

Znečištění ovzduší ohrožuje miliony lidí s astmatem a dalšími zdravotními obtížemi. Za účelem řešení tohoto problému připravily NASA a Smithsonian Astrophysical Observatory inovativní přístroj, který má zlepšit možnosti sledování znečištění ovzduší nad Severní Amerikou. Přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) je spektrometr pracující v ultrafialové a viditelné části spektra, který bude usazen na komerční telekomunikační družici Intelsat 40e postavené firmou Maxar Technologies. Senzory přístroje TEMPO budou měřit sluneční záření odražené od zemského povrchu, které je rozptylováno povrchem a atmosférou Země. Tímto přesným sledováním bude možné pozorovat spektrální stopy látek, které znečišťují ovzduší – třeba ozonu, nebo oxidu dusičitého.

Kosmotýdeník 546 (27.2. – 5.3)

Zefiro 40

Je tu neděle a tedy ideální čas na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Ačkoli posledních sedm dní bylo, co se počtu zajímavých kosmonautických událostí týká, poměrně skoupých, přeci jen je o čem psát. Hlavní téma Kosmotýdeníku se věnuje výsledkům vyšetřování selhání rakety Vega-C a přijatým opatřením. V dalších tématech se podíváme například na připravovanou čínskou misi k planetce i s návratem odebraných vzorků, anebo na přílet posádky mise Crew-6 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Co zničilo Rocket 3 s družicemi TROPICS?

Po více než šesti měsících zevrubných testů a analýz obdržela firma Astra oficiální dopis od Federálního leteckého úřadu FAA o uzavření vyšetřování nehody. V tuto chvíli se firma rozhodla sdílet s veřejností výsledky vyšetřování, ale i lekci, kterou tímto získala a my Vám v tomto článku nabídneme přeložené znění jejich zprávy. Mise TROPICS-1 odstartovala 12. června 2022 na nosiči Rocket 3.3 s výrobním číslem LV0010. Raketa úspěšně dokončila nominální let prvního stupně, oddělení stupňů a zážeh druhého stupně. Krátce po jeho zážehu se však na druhém stupni zvýšila spotřeba paliva a po zbytek letu zůstávala na nadlimitních hodnotách. Po 250 sekundách od zážehu horního stupně byla nádrž s palivem prázdná, zatímco v nádrži okysličovadla zůstávalo ještě přibližně 20 % média. V důsledku toho byl stupeň schopen dosáhnout jen asi 80 % požadované rychlosti k usazení na oběžné dráze. Stupeň tedy nebyl schopen dopravit náklad na oběžnou dráhu a celá sestava se následně vrátila do atmosféry, kde shořela, čímž mise skončila.

Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.