Vast
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Americký senátní obchodní výbor schválil návrh zákona FCC, jehož cílem je zefektivnit licencování družic po revizi ustanovení týkajících se automatického schvalování žádostí.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že má zájem setkat se svým ruským protějškem z Roskosmosu a zúčastnit se nadcházejícího startu rakety Sojuz.
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Změny na hvězdném nebi pozorují lidé už tisíce let. S rozvojem astronomie jsme se dočkali přesnějších popisů pozorovaných jevů a nákresů, které mohou pomoci i dnešním moderním astronomům. Opravdový boom nastal ve 20. století, kdy se astronomie roztáhla po celém elektromagnetickém spektru s čím dál větším rozlišením. Kosmonautika zase dovolila vystěhovat teleskopy do kosmu a co víc, dovolila si objekty ve Sluneční soustavě doslova zblízka ohmatat. Díky tomu můžeme obdivovat dynamiku vesmíru, nejen toho vzdáleného, ale i v našem blízkém okolí. Ovšem kousek, který se nyní povedl sondě Cassini nemá patrně zatím v dějinách výzkumu vesmíru obdoby. Sondou Cassini byl zdokumentován vznik malého ledového objektu v prstencích Saturnu, který může být novým měsícem a může také poskytnout vodítka k pochopení procesu tvorby známých měsíců planety.
Jak jsme před pár dny psali v tomto článku, ISS se v současné době potýká s poruchou počítačového systému MDM. Poškozený záložní exemplář je umístěný na vnější části stanice, konkrétně na příhradovém nosníku S0. Astronauti tedy budou muset pro jeho výměnu vystoupit do otevřeného prostoru. Než se tak ale stane, je potřeba provést sérii přípravných prací. jejich kolotoč se na palubě Mezinárodní vesmírné stanice právě roztáčí.
O tom, že na Mezinárodní vesmírné stanici fungují stovky systémů není potřeba dlouho polemizovat. O jejich existenci se ale řadoví fanoušci kosmonautiky dozví teprve až když se něco pokazí. V minulých dnech se proto pozornost veřejnosti obrátila na systém, o kterém většina fanoušků asi předtím nikdy neslyšela – MDM. O tom, že na ISS není všechno v pořádku jsme psali už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnešní článek přinese podrobné informace nejen o samotném systému, ale i o závadě a jejím řešení.
Máme za sebou již patnáctý týden tohoto roku a i tentokrát se podíváme na to nejdůležitější a nejzajímavější, co se dělo na poli kosmonautiky. Aktuální kosmotýdeník se bude zaobírat nečekaným problémem, který může ohrozit start zásobovacího Dragonu a opět jej odložit, podíváme se také na start dalšího armádního satelitu a neuteče nám ani start dalšího zásobovacího Progressu. Ani v tomto kosmotýdeníku nepřijde o závěrečný souhrn menších novinek a zajímavostí, který nám tento týden přinesl. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.
Soukromá raketa Falcon (sokol) 9 v 1.1 se chystá na floridském kosmodromu na svůj další let. Opět zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, na kterou dopraví již třetí plnohodnotnou zásobovací loď Dragon. V našem dnešním článku si celou misi rozebereme, seznámíme se s nákladem na palubě Dragonu a nastíníme si i bližší informace o chystaném měkkém přistání prvního stupně rakety Falcon.
Tak přesně tímto způsobem chce NASA zapojit fanoušky do sledování konce unikátní mise, jež měla za úkol zmapovat měsíční atmosféru a částice prachu rozptýlené v okolí našeho nebeského souputníka. To jestli se sotva znatelnému obalu Měsíce dá říkat atmosféra, jsme probírali v článku, kde je popsána i mise LADEE. Dnes už můžeme říci, že úkoly na ni nakladené splnila sonda LADEE na výbornou. Všechny její systémy nepostihla žádná výrazná disfunkce a tak se mohla konat nejen primární vědecká část mise, ale také její nadstavba, která možná přinese ještě zajímavější výsledky.
Posádka na Mezinárodní vesmírné stanici se opět může těšit na čerstvé zásoby. Roli poslíčka bude v tomto případě plnit osvědčená ruská loď Progress, která se v těchto chvílích připravuje ke své vesmírné misi. Jedná se o expresní zásilku, protože Progress dorazí k ISS už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Náš dnešní článek se zaměřuje právě na zásobovací loď Progress M-23. Dozvíte se nejen o tom, co veze, ale i přesný harmonogram letu.
Právě uplynulý týden byl v oblasti kosmonautiky velice zajímavý a nabitý událostmi. Trvající krize na Ukrajině a její vyostřování i v rámci kosmických vztahů mezi Ruskem a USA, objev podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Enceladu a nebo třeba start evropského snímkovacího satelitu Sentinel-1A. Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice je opět připraven k tradičnímu nedělnímu poledni a my Vám přejeme příjemné čtení.
Voda – čtyři písmena, jejichž vyslovení v souvislosti s jakýmkoliv vesmírným tělesem zaručeně zvýší puls všem zájemcům o vědu. Právem, protože tahle substance je základním předpokladem existence života, tedy alespoň takového, který známe a se kterým máme největší zkušenosti. Každý objev vody ve Sluneční soustavě spustí vlnu zájmu, protože počet míst, kde by mohl existovat život roste. O tom, že voda ve vesmíru je, už víme dávno – ve formě ledu ji najdeme na Merkuru, Měsíci, Marsu, či jupiterově měsíci Europa. Dokonce i o tom, že se oxid vodný v pevném skupenství nachází na saturnově měsíci Enceladus jsme také už tušili, nicméně nová měření přinesla přesvědčivé důkazy o přítomnosti jeho kapalné formy.
Asi žádný člověk v těchto týdnech neunikl zprávám, jejichž hlavním tématem byl východoevropský poloostrov Krym. Náš blog se tomuto tématu vyhýbal, jelikož naše tématická oblast leží někde jinde. Nicméně situace nadále graduje a nyní už spor přerůstá i do dalších oblastí a nechtě nechtě si musíme připustit, že začíná ovlivňovat i kosmonautiku. Náš dnešní článek se nebude věnovat samotné Krymské krizi, to ať rozebírají jiné weby. My si dnes rozebereme aktuální dění na poli vzájemných kosmonautických vztahů mezi dvojicí největších velmocí – Ruskem a Amerikou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.