sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

GeoXo

Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.

L3Harris Technologies

Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.

ISS

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění
Vizualizace rakety Ariane 6

Ariane 6 poletí možná v červenci

Tým zodpovědný za přípravu rakety Ariane 6 oznámil nejnovější aktualizaci termínu startu tohoto nového evropského nosiče. Zmíněný tým tvoří nejvyšší manažeři agentury ESA, která je hlavním zadavatelem zakázky na Ariane 6 a vytvořila také architekturu nosného systému. Dále jsou zde zástupci francouzské kosmické agentury CNES, která je hlavním dodavatelem hardwaru pro rampu, ale své zástupce v něm má i společnost ArianeGroup, která je hlavním dodavatelem nosiče, a společnosti Arianespace, která je poskytovatelem služeb spojených se starty. Tato skupina pravidelně podává zprávy o pokroku dosaženém na cestě k premiérovému letu nové kosmické rakety Ariane 6.

První Dream Chaser dorazil na kosmodrom

V rámci snah agentury NASA rozšířit flotilu komerčních lodí zajišťujících zásobování nízké oběžné dráhy jsme se dočkali dalšího pokroku. Bezpilotní miniraketoplán firmy Sierra Space dorazil na Kennedyho středisko před svým prvním letem k Mezinárodní kosmické stanici. Miniraketoplán Dream Chaser pojmenovaný Tenacity dorazil na kosmodrom 18. května v přepravním kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím. Na cestu se vydal z Armstrongova zkušebního střediska v Sandusky (stát Ohio) a mohl se tak setkat se svým modulem Shooting Star, který dorazil jen o pár dní dříve – 11. května.

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje první ostrá várka družic Starshield

V roce 2021 uzavřela společnost SpaceX dohodu s úřadem NRO o výrobě a vypuštění družic Starshield. Ty jsou založeny na stejné konstrukce jako Starlinky, které zajišťují přístup k internetu, ovšem mohou nést i jiné vybavení, jako je například optika a mohou tak sloužit jako špionážní družice. Na letošek je v plánu až šest startů s družicemi Starshield, přičemž prvním z nich je právě dnešní NROL-146. Také víme, že družice by měly být vypouštěny na více oběžných drah.

CURIE

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #2 CURIE

Na přelomu června a července odstartuje nová evropská raketa Ariane 6. Na svém demonstračním letu neponese jen nějaký hmotnostní simulátor, ale pestrou paletu družic a vědeckých přístrojů, které mají demonstrovat široké možnosti tohoto nového vlajkového nosiče. Ariane 6 je zásadním strategickým nosičem, který pro Evropu znamená otevřený přístup do kosmického prostoru. Jejími primárními náklady budou telekomunikační a vojenské družice a také družice velkých konstelací. Na prvním letu však letí řada malých nákladů, které si v tomto seriálu postupně představíme. Tentokrát se můžete těšit na dvojici CubeSatů, které v tandemu budou měřit rádiové vlny přicházející od naší hvězdy. Tato mise navíc ukazuje zásadní výhodu CubeSatů – za málo peněz půjde zaznamenávat do té doby těžko dostupná měření.

ŽIVĚ: Zkouška WDR pro 4. integrovaný let Starship

Firma SpaceX se rozhodla, že dnes na texaské základně Starbase provede zkoušku WDR (Wet Dress Rehearsal), která obnáší kompletní simulaci předstartovních činností. Nejviditelnější součástí této zkoušky je plnění nádrží rakety SuperHeavy B11 a lodi Starship 29 pohonnými látkami. Oba stroje s průměrem těla 9 metrů pojmou dohromady okolo 5 000 tun zkapalněného kyslíku a metanu. Tento test je nezbytným krokem k ověření fungování celé sestavy, která se má vydat na 4. integrovaný let, jehož termín zatím neznáme. SpaceX totiž čeká na povolení od Federálního leteckého úřadu.

Brzdící zážeh sondy Juno.

Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

Polární záře

Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VIPER může podstoupit environmentální testy

Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

NASA a ESA spojí síly u roveru Rosalind Franklin

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Problém s pohonným systémem BepiColombo

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.