Krátká odstávka našeho fóra (26. 8.)
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.
První stupeň rakety Falcon 9, která dnes vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici JCSat-14, dokázal úspěšně přistát na mořské plošině. Dnešní mise ale nebyla vůbec jednoduchá. To, že se startovalo (a přistávalo) za tmy ani tolik nevadilo, horší byl ale letový profil, který byl mnohem náročnější než při minulém úspěšném přistání na mořskou plošinu. První stupeň klesal rychleji a kvůli úspoře paliva došlo i k vynechání prvního ze tří zážehů. SpaceX ale opět dokázala měkce dosednout s prvním stupněm své rakety – již potřetí v historii a při druhém startu za sebou.
Minulý start rakety Atlas V zamotal hodně lidem hlavu – vynášený náklad, tedy kosmická loď Cygnsu sice dosáhla oběžné dráhy, ale nechybělo mnoho a celý start mohl skončit neúspěchem. Jak jsme psali už v článku, který vyšel krátce po startu, problém byl na prvním stupni rakety, který se vypnul o pět sekund dříve, než měl. Tím pádem musel horní stupeň pracovat mnohem déle, aby dohnal vzniklou ztrátu. Pokud by první stupeň zhasnul ještě o dvě sekundy dříve, horní stupeň by už manko dohnat nedokázal a mise by skončila neúspěchem. Specialisté se proto zaměřili na hledání příčiny a dočasně byly pozastaveny starty raket Atlas.
Název článku zní jako nějaká pohádka, ale ve skutečnosti je to realita. Soukromá raketa Falcon 9 v1.2 by měla už zítra v 7:22 našeho času vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární 4,6 tun těžkou telekomunikační družici JCSat-14, která patří japonské společnosti SKY Perfect JSAT Corporation. Tento satelit zajistí signál pro Asii, Rusko, Oceánii a ostrovy v Pacifiku. Fanoušci kosmonautiky se ale těší především na pokus o měkké přistání prvního stupně na plošině v moři. Ani tentokrát si nenecháme tento zajímavý start ujít a chystáme pro vás česky komentovaný přenos.
To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.
Soukromá společnost SpaceX zveřejnila na svých stránkách aktualizované hodnoty parametrů svých raket. Z hodnot nosnosti pro Falcon 9 bylo brzy jasné, že se můžeme těšit na další vylepšení. Nosnost Falconu 9 vzrostla na 22800 kg při letu na nízkou oběžnou dráhu a 8300 kg při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární. S těmito čísly už může Falcon bez problémů konkurovat nejtěžším nosičům současnosti, jako je Proton-M nebo Ariane 5. Elon Musk pak na svém twitterovém účtu zveřejnil další upřesňující informace. Hodnoty nosnosti platí pro lety bez přistání prvního stupně. Pro lety s přistáním je potřeba odečíst od nosnosti 30-40 %.
O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.
Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.
Je před námi další divácky atraktivní mise soukromé společnosti SpaceX. Při posledním letu předvedl Falcon 9 poprvé po sérii nehod parádní přistání na plošině Of Course I Still Love You. Současná mise ale bude zase jednou z těch obtížnějších, jedná se totiž o start na dráhu přechodovou ke geostacionární, která vyžaduje mnohem vyšší rychlost a tedy i větší množství paliva. Hmotnost vynášeného satelitu JCSAT-14 není známá, ale měla by se pohybovat v podobných mezích jako satelit SES-9. A pokud si vzpomenete, že přistání během mise SES-9 skončilo kvůli nedostatku paliva dírou v přistávací plošině, je hned jasné, že toto přistání nebude vůbec jednoduché.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.