sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Astrolight

Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.

RFA One

Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.

Kepler Communications

Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.

Redwire

Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.

SWIFT

Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.

IRIS²

Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Dva zachráněné stupně vedle sebe

Poté, co první stupeň rakety Falcon 9 opustil přístav Port Canaveral, jsme si řekli, že vyhovíme čtenářům, kteří nás upozorňovali, že se tomuto tématu věnujeme v příliš mnoho článcích. Několik dní jsme se Falconům nevěnovali, ale nyní nadešla chvíle, kdy se k nim vrátíme alespoň formou krátkého článku. SpaceX totiž prezentovala dvě fotky, které ukazují aktuální stav obou prvních stupňů, které se zapsaly do historie kosmonautiky, když dokázaly po splnění své mise měkce přistát – nejprve na pevnině a v případě toho aktuálního na mořské plošině. Navíc se objevily i bližší informace o průběhu testovacích zážehů, které na stupeň zachráněný na moři čekají v nejbližších týdnech.

Turbočerpadla pro metanové motory

O tom, že americká kosmická agentura NASA počítá při průzkumu Marsu s motory, které spalují metan, jsme již na našem webu psali. Nyní se okolo této zajímavé technologie objevila další aktualizace. NASA úspěšně otestovala turbočerpadlo pro metanový motor. Aby toho ale nebylo málo, tak toto turbočerpadlo bylo vyrobeno z velké části metodou 3D tisku. Pokud bychom v jakémkoliv raketovém motoru na kapalné palivo hledali součástku, která si zaslouží označení „srdce motoru“, jednoznačně bychom se měli dívat právě na turbočerpadla. Tyto komplikované stroje mají na první pohled jednoduchý úkol – dopravit palivo a okysličovadlo z nádrží do spalovací komory. Ale tak jednoduché to není. Turbočerpadla musí zvládnout přetransportovat velké objemy kapalin bez zaváhání. Jakékoliv kolísání jeho výkonu se okamžitě projeví na funkci motoru, ve kterém bude docházet ke spalování v neoptimálním poměru.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý radarový Sentinel startuje

Evropský program Sentinel sdružuje družice sledující Zemi. Tyto satelity jsou rozděleny do několika vývojových řad, které se označují číslicemi. Zatímco Sentinel 1 disponuje radarovou anténou, Sentinel 2 zkoumá především pevninu, Sentinel 3 se zaměřuje na oceány. Zatím byly vypuštěny tyto tři družice, ale chystají se i další vývojové řady. Důležité je, že každá vývojová řada bude disponovat dvojicí družic, aby bylo možné sbírat data ze stejných přístrojů ze dvou různých míst ve stejném čase. Zatímco Sentinel 1A už kolem země krouží od dubna 2014, jeho téměř identický kolega, Sentinel 1B se do vesmíru podívá až nyní. Rozhodli jsme se, že Vám tento start zprostředkujeme prostřednictvím našich komentovaných přenosů.

První krok k pokročilým elektrickým motorům

Není otázkou, zda se někdy lidé vydají mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Je potřeba se ptát, kdy k tomu dojde. Prozatím je lidstvo limitováno technickým vývojem na několika klíčových frontách. Jedním z nich je i systém pohonu, který by dopravil pilotovanou meziplanetární loď například k Marsu. Už několik let se v nepilotované kosmonautice používají motory založené na elektrickém principu – sondy jako Dawn, či Hayabusa jsou asi nejznámějšími příklady. Technici ale moc dobře vědí, že pro budoucí pilotované lety je potřeba celý systém výrazně vylepšit.

Hitomi se zřejmě zničila sama

O tom, že japonský rentgenový teleskop Hitomi (dříve známý jako Astro-H) potkaly závažné problémy jsme na našem webu již psali. Technici v posledních týdnech jednak mapovali stav palubních přístrojů, ale také pátrali po příčinách problémů. Nyní se zdá, že je konečně jasno. Podle analýzy zlomků telemetrie, které umírající satelit poslal operátorům nešlo o jediný problém, ale o celou kaskádu závad na systému, který zajišťuje stabilizaci teleskopu. Družice se vymkla kontrole a rozlámala se na několik kusů – jako první odlétly solární panely a výsuvná konstrukce s detektory.

Čínský průzkumník hlásí návrat

Nepilotovaná sonda Shijian-10 odstartovala 5. dubna na raketě CZ-2D, usadila se na nízké oběžné dráze ve výšce 250 kilometrů a začala provádět připravené experimenty, které měly prozkoumat účinky mikrogravitace na nejrůznější objekty. Po necelých dvou týdnech přišel čas na plánovaný návrat. Kabina vážící tři a půl tuny dosedla v pondělí v 10:30 našeho času do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Na zemi přistála pouze návratová kabina chráněná tepelným štítem. Orbitální úsek setrval na oběžné dráze a ještě provádí některé dodatečné experimenty, které nevyžadují návrat vzorků na Zemi.

První stupeň Falconu opustil přístav

Pokud sledujete přímý přenos z kamery v přístavu Port Canaveral, mohli jste si všimnout, že tahač, který měl za sebou naložený speciální přívěs s konstrukcí, která jistila první stupeň Falconu 9 začal okolo 15:30 našeho času opouštět zorné pole kamery. Krátce před čtvrtou odpoledne našeho času už bylo vidět, že tahač s cenným nákladem pomalu míří pryč. To znamená jediné – skončila fáze přístavních operací, které obnášely první kontrolu raketového stupně, odčerpání pohonných látek, demontáž nohou a sklopení do horizontální polohy, které jsme podrobně sledovali včera. Nyní se nabízí otázka, co přesně se bude se stupněm dít dále.

SLEDUJEME: První stupeň Falconu čeká na transport

První stupeň rakety Falcon 9, který 8. dubna úspěšně přistál na mořské plošině připlul minulý týden do přístavu, kde technici v průběhu několika dní odčerpali pohonné látky i chemikálie, které se používají jako zápalná směs. Následovalo postupné odpojení výsuvných teleskopických pístů, které zajišťují otevření přistávacích nohou a nakonec došlo i na demontáž samotných přistávacích nohou. Dalším logickým krokem bude sklopení celého stupně a jeho umístění na speciální transportér. Jelikož se dá očekávat, že k tomuto kroku dojde již v nejbližších hodinách, rozhodli jsme se Vám tuto událost zprostředkovat pomocí aktualizovaného článku.

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.