Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Včera v 16:29 našeho času odstartovala raketa Falcon 9 od firmy SpaceX, na kterou čekal již třetí let na dráhu vyšší než nízkou za posledních 6 týdnů. Náklad o celkové hmotnosti přes 4 tuny tvořily hned dva telekomunikační satelity – Eutelsat 117 West B, který bude šířit signál po Latinské Americe a ABS 2A zaměřený na služby pro Jižní Asii a Rusko. Kromě tohoto primárního úkolu se ale čekalo, zda SpaceX dokáže na šňůrku úspěšných přistání v řadě navléknout i čtvrtý korálek. Zatímco družice úspěšně dosáhly oběžné dráhy, přistání prvního stupně se nezdařilo.

Pro někoho se už možná snažení firmy SpaceX začíná dostávat na úroveň stereotypu, ale pro většinu našich čtenářů jde stále o neuvěřitelně atraktivní momenty. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canavaral stojí raketa Falcon 9 v 1.2, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývají telekomunikační družice Eutelsat 117 West B a ABS 2A. Jejich vynesení na oběžnou dráhu je sice hlavním úkolem mise, ale fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že zhruba osm a půl minuty po startu nás čeká experimentální přistání prvního raketového stupně na mořské plošině, která kotví 680 kilometrů od pobřeží. V rámci našeho přímého, česky komentovaného přenosu máte možnost sledovat celou událost naživo.

V ledničce je chladno, v mrazáku ještě chladněji, ale ve srovnání s chladičem, který bude obhospodařovat jeden z přístrojů na připravovaném dalekohledu Jamese Webba jsou tato naše chladící zařízení téměř k smíchu. Neliší se od sebe ani tak rozměrově, jako určením – speciální chladič, který je prvním kosmickým exemplářem svého druhu, nebude pochopitelně chladit potraviny, ale místo toho pomůže zachytit slabounké světelné paprsky prvních hvězd, které se v našem vesmíru zrodily před miliardami let. Tento chladič, který vidíte na levé straně jako náhledovou fotku celého článku bude ochlazovat MIRI (Mid-Infrared Instrument), což je jeden ze čtyř přístrojů toužebně očekávaného teleskopu.

Kosmická loď Cygnus dopravila na konci března k Mezinárodní vesmírné stanici více než tři tuny nákladu včetně mnoha vědeckých experimentů. Nyní je již naložena nepotřebným materiálem a odpadky. Posádka ISS má dnes naplánováno oddělení zásobovací lodi od stanice – Američan Tim Kopra a jeho britský kolega Tim Peake by měli společnými silami loď vypustit z držení staniční robotické paže okolo 15:30 našeho času. Vysílání NASA TV by mělo začít zhruba o půl hodiny dříve. V tomto článku máte možnost sledovat celou operaci živě.

Soukromá společnost SpaceX, která je kromě znovupoužitelných raket známá také častými odklady a přesuny startů si posledních několik měsíců udržuje úctyhodnou kadenci startů. Jen za poslední tři měsíce jsme mohli vidět hned čtyři starty a k tomu ještě hned tři úspěšná přistání. SpaceX v tomto nastaveném tempu pokračuje dalším startem, který je zatím naplánovaný na středu 15. června. Úkolem bude vynést hned dvě telekomunikační družice, které mají namířeno na geostacionární dráhu. Podobně jako u minulých misí na vyšší oběžné dráhy bude přistání prvního stupně složitější, ale SpaceX už dvakrát po sobě ukázala, že to možné je.

Po roce 2018 by měly americké astronauty na ISS vozit dvě soukromé lodě – Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. A právě od druhé jmenované firmy přišla v minulých dnech potěšující zpráva – technici v Commercial Crew and Cargo Processing Facility na Kennedyho středisku začali se sestavováním prvního exempláře lodi Starliner. Ten nese označení Spacecraft 1 (kosmická loď 1) a jeho úkolem bude podstoupit zkoušku záchranného systému z rampy. Firma Boeing momentálně s touto zkouškou počítá na srpen roku 2017.

V pondělí predikovaný raketový týden nestačil sice pojmout všechny očekávané starty, přesto si však toto označení zaslouží. V aktuálním přehledu událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku se podíváme jak na start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy, tak i na další témata. Začneme na Marsu. Byla zveřejněna velmi zajímavá analýza, která mapuje výskyt prachových bouří. Jejich pochopení nám umožní lépe naplánovat místo pro přistání expedic na rudou planetu směřujících. Podíváme se však také na upřesněné plány Elona Muska ohledně přistání na Marsu, stav nafukovacího modulu BEAM, nebo na přípravy startu dalšího Falconu 9.

Vítáme vás u dalšího pokusu o start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Čtvrteční start se nakonec nekonal a na vině bylo počasí, přesněji řečeno výskyt bouřkové oblačnosti v okolí kosmodromu. V dnešním živě česky komentovaném přenosu se můžete těšit na informace o raketách Delta a také doufejme i samotný start s tajným vojenským satelitem NROL-37. Počasí na kosmodromu je lepší, než ve čtvrtek. Severní hranice bouřkové fronty tehdy ležela přesně nad oblastí kosmodromu. Dnes leží jižněji a především na začátku startovního okna je šance vhodného počasí dvakrát lepší než minule, celých 60 %. Přesto bude opět určitou hrozbou a bude se sledovat výskyt bouřkových kovadlin v okolí a pokud se bude start opět odkládat, klesá pravděpodobnost startu k hranici 40 %.

Ve včerejších ranních hodinách odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Proton-M, která vynášela telekomunikační satelit Intelsat 31. Ten měl startovní hmotnost celých 6450 kilogramů a navíc mířil na supersynchronní přechodovou dráhu, která vyžaduje více energie, než dráha přechodová ke geostacionární. I proto byla tato raketa prvním zástupcem nové vylepšené řady raket Proton-M, zvané Phase IV. Vylepšení spočívá hlavně v použití moderních lehkých kompozitních materiálů a hliníkových slitin, čímž se dosáhlo dalšího zvýšení nosnosti. Start samotný musel být odložen o 24 hodin, kvůli závadě na pozemním zařízení startovní rampy. Ve čtvrtek ráno už bylo všechno připraveno a raketa mohla odstartovat. Let ale nebyl úplně hladký, anomálie způsobila předčasné vypnutí motoru na druhém stupni. Deficit naštěstí dohnal horní stupeň Briz-M a dokázal umístit satelit na správnou oběžnou dráhu.

Řeč je o vědeckém přístroji NICER, který byl v tomto týdnu převezen z Goodardova střediska v marylandském Greenbeltu na Kennedyho středisko na Floridě. NICER se na začátku příštího roku vydá k ISS, odkud by měl studovat vnitřní strukturu neutronových hvězd, ale zároveň by měl být prvním krokem k novému systému, který by umožnil pokročilou navigační technologii pro sondy, které by mířily dále od Země. NICER bude uložen do nákladového prostoru jedenácté zásobovací lodi Dragon, která by měla podle aktuálního plánu startovat v únoru příštího roku a na ISS by měl fungovat rok a půl. První vědecké výsledky by mohly dorazit už na konci příštího léta.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.