sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na začátku června vyšel na našem blogu článek Nová éra se blíží, který rekapituloval přípravy na novou éru americké kosmonautiky v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Jelikož jsme Vám na konci tohoto článku slibovali pokračování a protože se jednalo o jeden z nejúspěšnějších článků na našem blogu, rozhodli jsme se tento formát zopakovat. Dnes se tedy podíváme na zoubek přípravám, které se konaly během dubna, května a června.
Zatímco američtí astronauti musí kvůli nejisté kvalitě baterií ve svých skafandrech odkládat své výstupy do volného kosmu, ruských skafandrů Orlan se tyto problémy netýkají, takže se dnes můžeme těšit na kosmickou procházku v podání dvojice Alexandr Skvorcov – Oleg Artěmjev. Kosmonauti během zhruba šestihodinového výstupu nainstalují nové přístroje, ale také uklidí několik materiálových vzorků. Dnešní článek by měl představit, jak by měl výstup v ideálních podmínkách probíhat a zároveň si představíme nejzajímavější experimenty, se kterými budou kosmonauti pracovat.
Skoro se tomu až nechce věřit. Kosmotýdeník, pravidelná nedělní rekapitulace nejzajímavějších událostí, které se za poslední týden udály v kosmonautice slaví kulaté jubileum. Nejdéle fungující seriál našeho blogu se dnes dočkal svého stého dílu. Ještě než začneme, chtěli bychom poděkovat všem pravidelným čtenářům, kteří mají tento seriál rádi. Také dnes jsme si pro Vás připravili tři hlavní témata a navíc ještě pár menších.
Na 21. a 29. srpna naplánovala NASA dvojici výstupů do volného kosmu z paluby ISS. Jenže na první pohled nenápadná závada při pozemním testování všechny přípravy zastavila. Je tedy jisté, že se naplánované výstupy odsouvají minimálně o několik týdnů. Jak dlouho bude „zákaz vycházení“ trvat zatím nikdo neví. Všechno totiž závisí na kosmické lodi Dragon, která na stanici doveze náhradní baterie pro americké skafandry EMU.
Není to tak dávno, co jsme na našem blogu psali o úspěšném vypuštění nové americké sondy OCO-2, která má v popisu práce vytvořit detailní globální mapu rozložení oxidu uhličitého v atmosféře. S pomocí této mapy budeme moci lépe pochopit, kde tento skleníkový plyn vzniká, kde se koncentruje a kde je naopak pohlcován. Jedná se o první americkou družici, která se specializuje právě na koloběh CO2. Sonda v minulých týdnech nezahálela, namísto toho kalibrovala přístroje a začala provádět první vědecká měření.
O přesnosti armádních snímkovacích družic můžeme jen spekulovat, jelikož je halí velmi obtížně prostupná tma informačního embarga. Naštěstí jsou tu ale civilní satelity, které se také věnují snímkování zemského povrchu. Prim mezi těmito společnostmi hraje americká firma DigitalGlobe, která provozuje hned několik snímkovacích družic. Jejich flotilu by měl už za pár desítek hodin doplnit další satelit. A rozhodně se nebude jednat o žádné slabé ořezáváko. Půjde rovnou o nejvýkonnější snímkovací družici v civilní sféře!
Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.
Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.
Pokud bychom hledali nějakou oblast, kde je nejlépe vidět přínos kosmonautiky do běžného života, na předních místech seznamu by se jistě vyskytla meteorologie. Především pak ta extrémní – vzorným příkladem toho je aktuálně probíhající hurikánová sezóna, které jsme se na našem webu již věnovali. Jak to tedy momentálně vypadá nad Pacifikem, konkrétně u Havaje. Které družice vlastně vědcům pomáhají získávat cenná data, ze kterých se dá určit další vývoj ničivého živlu? O tom pojednává dnešní článek.
Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
