Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Začaly sice letní prázdniny, ale to není žádný důvod, aby nevycházel Kosmotýdeník – nejdéle vycházející seriál na našem blogu. I tentokrát se Vám pokusíme nedělní poledne zpříjemnit rekapitulací uplynulého týdne. Hlavním tématem bude mise ExoMars 2020 (dříve 2018), která v tomto týdnu doslova utekla hrobníkovi z lopaty. Podíváme se i k ISS, kde se testovalo ruční připojování modernizované zásobovací lodi Progress MS-1. Kromě toho si připomeneme i další důležité momenty, které nám přinesla kosmonautika za minulých sedm dní.

Do prvního startu rakety SLS zbývá už jen dva a čtvrt roku. Nepilotovaná loď Orion se v rámci mise EM-1 vydá až 64 000 kilometrů za Měsíc, aby se pak vrátila zpět. Na našem blogu sledujeme postupné přípravy na tuto misi a s naším externím spolupracovníkem Jiřím Hoškem vydáváme rekapitulace všech uskutečněných kroků za uplynulé čtvrtletí a výhled na další tři měsíce. Dnes stojíme na začátku třetího čtvrtletí a tak je čas na další rekapitulaci. Čekají nás i skluzy v harmonogramu, které možná ovlivní termín startu, který je zatím stanoven na září roku 2018. Nyní se spekuluje o odsunu na říjen / listopad.

SpaceX přepravila první stupeň, kterému se povedlo jako prvnímu úspěšně přistát po startu, před svou továrnu v Hawthorne. Tento nyní už historický exemplář zde bude stát jako monument připomínající první úspěšné přistání. Nebyl to ale jediný první stupeň, který v té době stál před továrnou. Kousek vedle byl uložen další první stupeň, který neunikl objektivům kamer. Technici z něj v jednu chvíli sundali plachtu kryjící motorovou, sekci čímž odhalili velmi zajímavé detaily. Struktura zvaná Octaweb, která tvoří spodek rakety a drží všech devět motorů byla totiž jiná než u „běžného“ Falconu 9. Octaweb na tomto stupni je značně zesílený a má po stranách zařízení, které by mohlo sloužit pro připojení postraních urychlovacích bloků. To tedy naznačuje, že by se mohlo jednat o centrální stupeň Falconu Heavy.

Po desetiměsíční pauze jsou tu opět dva letní měsíce prázdnin a s nimi se vrací i náš letní seriál TOP 5. Doufáme, že letošní témata Vás zaujmou stejně, jako ta loňská. Pro začátek se podíváme na spojení kosmonautiky a hudby. Na první pohled spolu tyto dva obory nesouvisí – kosmonautika je špičkový technický obor a hudba je umění. Přesto si ukážeme, že se oba směry dokáží protnout a posluchačům dokáží zprostředkovat nečekaný zážitek. V dnešním díle nebudou zástupci řazeni podle kvality, vždyť každému se líbí něco jiného – žebříček sestavíme podle roku vydání.

23.června vyšel na nasaspaceflight.com článek Chrise Gebhardta shrnující jak dosavadní milníky, tak zbývající úkoly na cestě společnosti SpaceX k prvnímu pilotovanému letu její kosmické lodi Dragon Crew. Vychází z prezentace ředitele kosmických operací SpaceX Garetta Reismana, kterou představil na letošním Space Expu v kalifornské Pasadeně. Vedle detailů týkajících se samotného programu Dragon Crew nepochybně zaujme i informace o další perspektivě technologie motorického přistávání, kterou SpaceX úspěšně uvedla do provozu, sahající daleko za hranice zemské atmosféry.

I v červnu, těsně před blížícími se prázdninami se v Praze pod záštitou Kosmoklubu koná Kosmoschůzka, na které vás čekají zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika. Místo konání se změnilo. Tentokrát vás čekají důstojnější prostory učebny B-233 FS ČVUT na Karlově náměstí, které by měly zaručit, že přednášejícího nejen uvidíte, ale i uslyšíte až do vzdálenějších řad.

Dnes v 16:05 našeho času dojde nedaleko Promontory v Utahu k historické chvíli. Proběhne zde dvouminutový statický zážeh největšího motoru na tuhá paliva v historii, který bude létat na připravované raketě SLS. A v čem je historický? Jde o poslední zkoušku tohoto hardwaru v „životní velikosti“ před prvním letem rakety SLS. Statický zážeh tohoto motoru je úžasná podívaná a proto jsme se rozhodli, že v naší rubrice Živě a česky uděláme výjimku a místo startu Vám zprostředkujeme i tuto událost.

Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.

Raketa Antares letěla naposledy v říjnu roku 2014, kdy ji pár sekund po startu postihlo selhání motoru AJ-26 na prvním stupni, takže nosič ztratil tah a zřítil se kousek od rampy. V dalších měsících firma Orbital ATK přešla na jiný typ motorů a vsadila na ruské RD-181. Pro ně se ale musela raketa drobně upravit, přesto se zdálo, že se plánovaný termín startu na začátku července podaří dodržet. Podle aktuálních informací ale tato možnost padla.

Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.