sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
Výrok, který jsme použili pro název článku padl v roce 2003 po zadržení Saddáma Husseina Paul Bremer, velitel amerických jednotek. V mnoha pozdějších komentářích byla věta „Ladies and Gentlemen: We got him!“ hodnocena jako jedno z nejúdernějších sdělení posledních let. Nyní si můžeme dovolit tento výrok parafrázovat. Evropská kosmická agentura totiž velmi pravděpodobně dokázala lokalizovat přistávací modul Philae, který dosedl na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Bohužel zatím chybí jednoznačné potvrzení. Nicméně série přiložených obrázků ukazuje, že pomyslná smyčka se stahuje a míst, kde se Philae může nacházet, pomalu ubývá. Mělo by tedy být jen otázkou času, kdy se otazník v nadpisu změní na definitivní vykřičník.
NASA si každý rok prochází martyriem schvalování rozpočtu na příští rok. Jednotlivé projekty obhajují své rozpočty před zákonodárci, kteří je mohou schválit, snížit, nebo také zvýšit. O pořádný rozruch se v posledních dnech postaral Senát, který sice navýšil financování superrakety SLS pro fiskální rok 2016 o půl miliardy dolarů, ale na druhou stranu uřízl 300 milionů z návrhu pro soukromé lodě, které mají na ISS vozit posádku. Tento krok vedl k tomu, že jindy politicky velmi korektní NASA sáhla k vydání prohlášení, které má fungovat jako budíček.
Dnes v 9:04 našeho času uzavřela posádka průlez mezi stanicí a lodí Sojuz TMA-15M. V jeho útrobách už sedí trojice Anton Škaplerov, Terry Virts a Samantha Cristoforetti, kteří by se podlep lánu měli ve 12:20 našeho času odpojit od orbitálního komplexu. Přistání v Kazachstánu je naplánováno na +/- 15:43. Posádka se podle původních plánů měla vracet už minulý měsíc, ale kvůli problémům zásobovací lodi Progress M-27M a následným změnám v harmonogramu letů se Samantha Cristoforetti stala dvojitou rekordmankou – patří jí prvenství jak mezi Evropany, tak mezi ženami celkově – v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. V dnešním článku můžete živě sledovat odlet i přistání posádky.
O tom, že problémy přijdou, pokud se motor nezažehne, není potřeba diskutovat. Ovšem někdy může nastat úplně obrácený případ – motor se zažehne v době, kdy nemá. Kosmická loď Sojuz TMA-15M, která má už zítra dopravit na Zemi Antona Škaplerova, Terryho Virtse a Samanthu Cristoforetti, včera během rutinních zkoušek zapálila svůj motor. K neobvyklé situaci došlo v 17:27 našeho času, v době, kdy se testovaly komunikační systémy lodi. Není zatím jasné, zda se motor aktivoval sám od sebe, nebo zda k jeho zapnutí nedošlo nešťastnou náhodou. Ruští specialisté každopádně celou událost vyšetřují a hledají příčiny anomálie.
NASA včera již podruhé vyzkoušela technologii nafukovacího štítu s nadzvukovým padákem LDSD (Low Density Supersonic Decelerator), který by měl v budoucnu umožnit přistávat na Marsu s mnohem těžšími náklady, než je možné dnes. První pokus proběhl téměř přesně před rokem a všechno běželo dobře až do chvíle, kdy se náporem roztrhal padák. Druhý pokus včera probíhal přesně podle stejného scénáře – vynesení balónem do výšky téměř 40 kilometrů, odpojení, zapálení raketového motoru, nafouknutí postranních vzduchových vaků, vystřelení padáku. Bohužel i tentokrát došlo k jeho roztrhání. Řídící týmy přesto neztrácí naději. Analýzou nasbíraných dat a kamerových záznamů ve vysokém rozlišení, které jsou uložené na palubě by chtěli přijít závadě na kloub.
Co nám přinesl první červnový týden v kosmonautice? To se dozvíte v aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který vás tentokrát vezme do Ruska, kde startovala raketa Sojuz 2.1, což byl první start od dubnové nehody s Progressem. Budeme se věnovat také cubesatové solární plachetnici LightSail, která má problémy, ale snad bychom se dnes mohli dočkat rozevření solární plachty. Zastavíme se také u Pluta, průlet sondy New Horizons se blíží a tak přichází stále více zpráv. Přidáme samozřejmě pár dalších zpráv k dobru. Přejeme příjemný zbytek neděle.
Společný projekt americké a francouzské kosmické agentury – půltunový satelit Jason-3 určený k topografickým měřením oceánů včetně výšky hladiny a vln měl podle původních plánů odstartovat 22. července. Družice se již připravovala na transport z montážní haly ve Francii na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, když se zjistilo, že jedna z trysek je něčím znečištěná. To s sebou nese další práci a kontroly, ve výsledku tedy odklady startu. Momentálně se hovoří o tom, že by Falcon 9 s tímto satelitem mohl odstartovat až v polovině srpna.
Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. U každé mise, která prošlapává novou cestu se očekávají dva druhy objevů – očekávané, tedy ty, se kterými se počítá předem a vědci spíše čekají na potvrzení svých teorií a pak na objevy nečekané, se kterými nikdo dopředu nepočítal. Říká se tomu syndrom kolumbovských cest a před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
