Do startu mise EM-1, při které se nepilotovaná loď Orion vydá k Měsíci na premiérovém exempláři rakety SLS, zbývají ještě více než dva roky, ale pomalu se začíná objevovat stále více indicií, které nám připomínají, že se tato zajímavá chvíle blíží. Letoun Super Guppy v minulých hodinách převezl tepelný štít pro loď Orion, který ji má chránit před žárem až 2800°C, až se bude vracet do atmosféry. Cesta vedla z Denveru od výrobce Lockheed Martin na floridský kosmodrom. Tady se zásilky ujali specialisté, kteří s ochranným kontejnerem zamíří do Neil Armstrong Operations and Checkout Building. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotek včetně pohledů na Super Guppy, které se nikdy neomrzí.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CquhfMRVIAA0oky.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orion_heat_shield_arrival.jpg
https://c1.staticflickr.com/9/8138/29245602435_0e93a19896_c.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…5c2a12c77ff57de962d0774c052a2a73&oe=58423830
Tak kolik lidi hned tahalo QR ctecku?
http://www.nasa.gov/orion
http://arstechnica.com/science/2016/08/how-much-will-sls-and-orion-cost-to-fly-finally-some-answers/
Tak uvidíme, kolik to celé nakonec bude stát… 😀
Grafické srovnání s programem Apollo/Saturn V
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=30594.0;attach=484464;sess=0
Ovšem mezi roky 1968-72 nebo tak nějak Saturn V už provozně létal. Na SLS se bude pracovat dohromady snad dvacet let, a *potom* budeme mít ty dva lety ročně za dvě miliardy; pokud vím, všechny náklady do roku 2030 jsou jen testovací lety. A to navíc SLS používá recyklované motory… Je pravda, že SLS by jednotkově měla být o něco levnější než S-V (asi 1,4 miliardy v dnešní měně?), ale zas až takový pokrok to není.
NASA označuje jen jeden let Orionu jako testovací (EFT-1, 2014). EM-1 už bude první průzkumnou misí.
Tak to si v PR oddělení trochu počachrovali s realitou. Vždyť to ještě nebude ani mít EUS…
(Zapomněl jsem samozřejmě také na nefinancovaný Block II.)
Průzkum bude.
https://kosmonautix.cz/2016/02/zname-10-cubasatu-k-mesici/
SLS Block II není zatím nutný.
Však já netvrdil, že nebude. 😉 Apollo 4 taky mělo na palubě třeba kameru. Ale to s tím nemá moc co dělat.
(Block II s celkem velkou pravděpodobností nenutný už taky navždy zůstane. :D)
Je to podle úhlu pohledu. Podle současných úvah by měl Orion ve dvacátých letech vykonávat zhruba podobné mise jako Shenzhou do roku 2017, ovšem u Měsíce. Tyto lety Shenzhou považuji za provozní, ale chápu, když je někdo označí za testy.
(Block II – taky podle úhlu pohledu. Osobně bych volil slova „míra nejistoty“, „udržitelnost výroby a provozu“ apod. Nevolil bych chechtacího smajlíka. Eněrgiji se taky nesměju.)
Problém je v čase. Patnáct let je *pekelně* dlouhá doba, obzvlášť dnes. Stačí se podívat do historie, jak podobně velké projekty dopadají patnáct let poté, co si je vysníme. Bez ohledu na technickou realizovatelnost B2 („stačí jen větší boostery!“) hovoří statistika silně v jeho neprospěch (verze Saturnů a Nov, Apollo Applications v 60. letech; STS v 70. letech, Eněrgia v 80. letech – plus patnáct let a všechno je najednou úplně jinak).
Eněrgii se nesměju, ale po přečtení knih od Springer-Praxis se určitě směju politice za ní (a Buranem). V případě SLS se směju Kongresu. 😀
Mimochodem, osobně začnu lety SLS považovat za „provozní“, až bude v provozu linka na RS-25E/F. Jinak to totiž vůbec nemá smysl.
(Pořád považuju za škodu, že s nimi neupgradovali/nehodlají upgradovat Deltu IV Medium. Když už šli do vodíkového 1. stupně, měla aspoň dostat pořádný motor.)
Taky to beru tak, že 15 let je strašně dlouhá doba, a proto jsem zvolil termín „vysoká míra nejistoty“. Vůbec si nedovoluji cokoliv tvrdit.
takže s tímhle štítem se nedá přistát při příletu od Marsu, ale jen od Měsíce? Jak by měl ale takový marsovský štít vypadat? o kolik větší či těžší?
Tento štít je dimenzován pro návrat od Měsíce. Pokud vím, tak pro návrat od Marsu (vstupní rychlost až 13,5 km/s) se simulace nedělaly, takže odpověď není známa.
Lockheed Martin si není jistý ani tím, jestli by Orion zvládl návrat od blízké planetky (11,05 až 11,25 km/s oproti 11,0 km při návratu od Měsíce). Jsou nutná data z EM-1.
http://www.thespacereview.com/article/2484/1
„Jak by měl ale takový marsovský štít vypadat?“
Takhle 😀 http://www.spacex.com/files/assets/img/20101001_dragonc1.jpg
Nebo takhle 🙂
(návratové pouzdro OSIRIS-REx)
Už aby byl na cestě! A další podobné mise.
Rekapitulace:
tepelný štít
– pro let EFT-1 dopraven na KSC 5.12.2013, připojen k Orionu 29.5.2014
– pro let EM-1 dopraven na KSC 26.8.2016
Vždy v historii kosmonautiky se pochybovalo o správnosti kroků NASA, když ze dne na den zastavila pilotovaný program ve prospěch pokročilejšího. Výsledky se ale vždy dostavily a znamenaly kvalitativní pokrok.
Současný program nemusí nijak spěchat, neboť souběžně běží nejméně dva pilotované programy v soukromém sektoru, které bohatě pokryjí současnou potřebu drožkaření na ISS a jsou otázkou jednoho roku.
Pilotovaný let k Marsu v provenienci NASA nehrozí nejméně dvacet let, zejména ukáže-li se, že je Mars sterilní i dva metry pod povrchem, což je poslední naděje pro nalezení marsovských E.T., bude odsunut do ještě vzdálenější budoucnosti. Na sci-fi nápady s osidlováním Marsu je čas několik staletí, ne-li tisíciletí.
Z hlediska stárnutí Slunce jsou v horizontu statisíců let perspektivní velké měsíce Jupitera oplývající vodou a se stoupajícím výkonem Slunce i více zásobované sluneční energií.
„drožkaření na ISS“ 🙂 Četl jsem na iPadu ráno u snídaně a ten ubrus od kávy máte na svědomí. 🙂 🙂
„Z hlediska stárnutí Slunce jsou v horizontu statisíců let perspektivní velké měsíce Jupitera oplývající vodou a se stoupajícím výkonem Slunce i více zásobované sluneční energií.“
Máte překlep ve slově „stamiliónů“… 😀
Zajímavý článek o tepelném štítu při trochu větší rychlosti. 20% rychlosti světla.
http://arstechnica.com/science/2016/08/could-breakthrough-starshots-ships-survive-the-trip/
Zajímalo by mně, jestli je někde velikostní srovnání Apolla a Orionu. Když jsem viděl Orion (maketu) v Gateaway to space v Praze na živo, byl jsem překvapený, jak je velký. Čistě logicky bych očekával, že Orion bude větší, prostornější. Je to tak?
Ano, takové porovnání existuje – doporučuji třeba tuto grafiku: http://i.imgur.com/3pSXAHC.png