křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Solární energie

Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.

FCC

Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.

ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Blue Origin

Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění
Europa Orbiter Mission zdroj: colorado.edu

Dubnová kosmoschůzka

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.

ZÁZNAM: Telefonát americké rekordmance

Peggy Whitson by se dnes v 16:00 našeho času měla dočkat zhruba dvacetiminutového telefonátu, přičemž na druhém konci linky bude americký prezident Donald Trump s dcerou Ivankou a americká astronautka Kate Rubins. Hovor z Oválné pracovny Bílého domu bude věnován rekordu v kumulativní délce kosmického pobytu mezi americkými astronauty, kterého Peggy Whitson dosáhne. Přeskočí totiž zatím vedoucího Jeffa Williamse, který má na svém kontě 534 dní. Jelikož se Peggy na kosmické stanici zdrží až do září, měla by celkově nasbírat ďábelských 666 dní.

Technické zjevení jménem Stratolaunch

O soukromém letounu Stratolaunch nebylo v poslední době příliš často slyšet, ale to neznamená, že se tento projekt, do kterého investoval především Paul Allen (spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu), dále nerozvíjí. V průběhu minulých dní společnost na svém webu zveřejnila fotky ze stavby nosného dvoutrupého letounu, který by měl vynášet do výšky deseti kilometrů kosmickou raketu. V podstatě jde o hodně zvětšený princip známý od rakety Pegasus. Na fotkách je vidět, že letoun už disponuje masivními podvozky, ale jeho trup ještě bude potřebovat hodně práce. Je ale pozitivní vidět, že projekt neumřel, ale že se na něm stále pracuje.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Čínská loď zakotvila, soukromá čeká na záchyt

Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.

Nový velký teleskop v roce 2025?

Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.

Posádka na ISS je kompletní – pětičlenná

Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

První dokončený exemplář motoru BE-4

Motor BE-4 je velmi blízko nasazení na Vulcan

Společnost Blue Origin má v těchto dnech jistě nervy napnuté jako ocelové struny. Není se co divit. Schyluje se totiž ke zkouškám, které mohou rozhodnout o dalším vývoji firmy. Na zkušební základně West Texas se totiž chystají statické zážehy testovacího exempláře motoru BE-4. Blue Origin stále bojuje s konkurencí. Tradiční výrobce raketových motorů – Aerojet Rocketdyne totiž vyvíjí vlastní motor AR-1 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Obě firmy přitom usilují o to, kdo bude dodávat motory pro připravovanou raketu Vulcan od společnosti United Launch Alliance. Její ředitel Tory Bruno navíc před pár dny oznámil, že pokud aktuální zkoušky dopadnou dobře, bude pro chystaný Vulcan vybrán právě BE-4.

Cygnus napěchovaný vědou

Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.