sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.
NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.
Společnost MDA Space pokračuje v práci na robotickém rameni pro Lunar Gateway a zároveň jedná o budoucnosti projektu s Kanadskou kosmickou agenturou.
Britský startup SatVu zveřejnil snímky z HotSat-2, termální družice postavené pro sledování energetické infrastruktury.
Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kolem firmy SpaceX se začínají věci dávat konečně do pohybu. Včera totiž Matt Desch, šéf společnosti Iridium poslal na sociální síť Twitter fotku, kterou jsme použili jako náhledový snímek tohoto článku. Vidíme na ní horní stupeň rakety Falcon 9 zabalený do černé fólie, jak míří k montážní hale firmy SpaceX na Vandenbergově základně. Už jen to by samo o sobě bylo pozitivní, protože by se jednalo o důležitý krok v rámci připrav na start – první stupeň pro tuto misi by měl dorazit již brzy – zatím se nachází na základně McGregor. Matt Desch ale v dalším tweetu (viz níže) neoficiálně naznačil, že právě start s družicemi Iridium by mohl být pro Falcony návratem do služby po záříjové nehodě. To by bylo docela překvapující, protože až doposud se čekalo, že první start po nehodě přijde v rámci vynesení telekomunikační družice Echostar-23 z Floridy. Ať už to bude jakkoliv, události posledních hodin naznačují, že bychom se startu Falconu mohli dočkat ještě letos – a možná nebude jediný.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se 18. listopadu ve 21:20 našeho času na cestu do vesmíru kosmická loď Sojuz MS-3. Její posádku budou tvořit Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Právě třetí jmenovaný přitahuje větší pozornost, protože je součástí oddílu evropských astronautů. ESA nyní vydala video, ve kterém představuje Thomasovu misi pojmenovanou Proxima. Video je sice v angličtině, ale dá se mu velmi dobře rozumět. Informace v něm obsažené jsou ale spíše obecné, nicméně článek s tímto videem je tu z jiného důvodu. Ve videu najdeme velké množství velmi povedených záběrů – ať už jde o zkoušky v simulátoru Sojuzu, nebo o záběry přímo z ISS, kde minulí evropští astronauti prováděli nejrůznější experimenty.
Potápěči a další pracovníci amerického námořnictva se 27. října zúčastnili u pobřeží Kalifornie zkoušky, která byla zaměřená na manipulaci s lodí Orion po přistání na mořskou hladinu. Na přiložené fotce (kterou web nasa.gov vybral jako snímek dne) vidíme zástupce námořnictva, jak na svém člunu Zodiak míří k testovací kabině lodi Orion. Do zkoušky se zapojila i armádní loď USS San Diego, několik menších lodí a velké množství různých příslušenství s jediným cílem – nacvičit si manipulaci s Orionem po jeho návratu z vesmíru.
Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.
Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.
Evropské družice Sentinel-1 a Sentinel-2 poskytují pozemním odborníkům skvělá data, kterými je možné nakrmit výkonné počítače a čekat na jejich zpracování. Výsledkem je podrobné monitorování evropských oblastí, kde se objevují zemětřesení. Satelity z programu Copernicus hledají na zemském terénu posuvy v řádu milimetrů. Používají k tomu radar – technologii, která vznikla v minulém století pro sledování letadel, která letí rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Dnešní radary jsou mnohem pokročilejší a dokáží na vzdálenost několika set kilometrů zaznamenat i běžným okem neviditelné posuny, které se dějí rychlostí srovnatelnou s tím, jak rychle nám rostou nehty.
Říjen přál pilotované kosmonautice. Dlouho odkládaný start druhého exempláře nového typu lodě Sojuz MS se konečně uskutečnil a posádka ISS tak byla nějakou chvíli kompletní. Sice jen na krátkou dobu, protože Sojuz MS-1 byl nachystán dopravit svou posádku zpět do náruče matky Země. Ale protože i Čína vypustila v daném období pilotovanou loď, ocitlo se najednou na orbitě osm osob ve dvou různých kosmických stanicích. To robotická mise ExoMars 2016 se zachovala jako chytrá horákyně a u Marsu nám udělala a zároveň neudělala radost.
Zítřejší ráno bude v oblasti kosmonautiky patřit Japoncům. Z kosmodromu Tanegašima by měla v 7:20 našeho času startovat raketa H-IIA, která má za úkol vynést na oběžnou dráhu meteorologickou družici Himawari-9. Tanegašima patří mezi nejkrásnější kosmodromy, protože startovní rampa stojí přímo na pobřeží mezi skalami, o které se často tříští vlny. Zkrátka a dobře bývají přenosy z tohoto kosmodromu vždy divácky velmi atraktivní – start Vám proto rádi zprostředkujeme formou dnešního článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
