SatRev
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
Američtí poslanci v senátu zamítli snahu Bílého domu o ukončení financování civilního systému koordinace vesmírné dopravy TraCSS.
Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA provádí jednou za pár let nábory nových kandidátů na post astronauta. Pokud zájemci uspějí ve velmi složitých přijímacích zkouškách, mohou rozšířit tým lidí, kteří létají do vesmíru s „hvězdami posetým praporem“ na hrudi. Na minulý konkurz, konaný v roce 2012, se přihlásilo zhruba 6 100 zájemců. V loňském roce NASA spustila konkurz nový. Ale zájem byl přímo nevídaný – agentuře dorazilo 18 300 přihlášek! To je třikrát více, než při minulém kole a velmi výrazně byl překonán i dosavadní rekord – při náboru v roce 1978 přijala NASA „jen“ 8 000 přihlášek.
Celých 72 dní setrvávala u ISS zásobovací loď Cygnus pojmenovaná SS Deke Slayton II. Dnes dopoledne našeho času ji uchopí staniční robotická paže ovládaná Timem Koprou a o půl druhé odpoledne by mělo dojít k uvolnění lodi. Ta se následně vzdálí od ISS a v sobotu shoří v atmosféře nad Tichým oceánem, kde nikoho neohrozí. Na stanici v prosince doručila 3 350 kilogramů zásob a vědeckých experimentů, nyní je naplněna odpadky a nepotřebným materiálem. V tomto článku budete mít možnost celý manévr sledovat v živém vysílání.
Společnost Viasat se rozhodla přesunout start svého nového satelitu Viasat-2 z rakety Falcon Heavy na prověřenou Ariane 5. Hlavním důvodem byly obavy okolo zpoždění vývoje Falconu Heavy, které jsou v současné době celkem opodstatněné. Tato raketa by podle slov Elona Muska měla letět už letos na podzim, ale podobných slibů jsme již od SpaceX slyšeli v nedávné době několik. Původně měl Falcon Heavy startovat dokonce už v roce 2013, kdy se ještě používala první verze Falconu 9. Tím, že se Viasat rozhodl pro jistější start na Ariane 5 ale neupouští od spolupráce se Spacex, jen vyměnil start Viasatu-2 za pozdější start Viasatu-3, který by měl letět na Falconu Heavy někdy na přelomu let 2019/20.
Mezinárodní vesmírná stanice provedla v minulých dnech sérii tří zážehů, která zvýšily její oběžnou dráhu. K těmto zážehům se použily motory automatické zásobovací lodi Progress M-29M, která je připojena na zadní části modulu Zvezda, což je pro tento účel ideální umístění. Poslední zážeh přišel na řadu včera, tedy ve středu 17. února v 11:44 našeho času a celkem trval 10 minut a 52 sekund. Jeho hlavním úkolem bylo zvýšit perigeum (nejnižší bod) oběžné dráhy ISS a také ji zakulatit.
NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.
Původně měla japonská raketa H-2A s rentgenovým teleskopem Astro-H startovat v pátek 12. února, ale kvůli počasí byl start odložen. Dnes snad nebude cestě k obloze stát nic v cestě. Můžeme se tak těšit na start teleskopu, který bude zkoumat okolní vesmír v doslova extrémních spektrech. Jeho oborem bude rentgenové záření a Astro-H tak bude moci prozkoumat třeba černé díry, explodující supernovy, nebo svazky galaxií s mimořádně horkým plasmatem. Jelikož jde o velmi zajímavý náklad, připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos.
Včerejší start ruské raket Rokot z kosmodromu Plesetsk s evropským průzkumným satelitem Sentinel-3A se podařil. Tato družice bude mít za úkol z téměř kruhové polární dráhy zkoumat dění v oceánech a zjišťovat tak vliv na globální klima. Mezi čtenáři jsou v poslední době navíc velmi oblíbené články, ve kterých detailně rozbíráme technické řešení nově vypouštěných družic. Dnes se proto detailně podíváme na zoubek nového satelitu, který od včerejšího večera obíhá kolem naší Země.
Evropská kosmická agentura se kromě průzkumu vzdáleného vesmíru zaměřuje také na výzkum naší planety země. K tomuto účelu je navržena série družic Sentinel, což je součást programu Copernicus. Zatímco družice z první řady disponují radarovou anténou, druhá série je zaměřena na snímkování pevniny, třetí bude mít na starosti oceány. Každá série bude jednou disponovat dvojicí družic a právě první exemplář třetí řady právě nyní stojí na startovní rampě ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Ke startu by mělo dojít dnes v 18:57 a v tomto článku najdete česky komentovaný přenos ze startu.
Je tomu už vyše týždeň, čo Severná Kórea úspešne vypustila na zemskú orbitu svoj v poradí druhý satelit. Podobne ako pri predchádzajúcom pokuse z roku 2012 vyvolal aj súčasný štart ostré medzinárodné reakcie prameniace hlavne z obáv o zneužitie raketovej technológie na vojenské účely. Do akej miery sa ale naozaj treba obávať severokórejských kozmický pokusov, aká je minulosť, súčasné možnosti a prípadné plány tejto totalitnej krajiny na poli kozmonautiky? Tieto odpovede sa pokúsime nájsť v nasledujúcom článku. Aj bez zbytočného zachádzania do politiky môžeme hneď na začiatku otvorene povedať, že história severokórejskej kozmonautiky je tak ako aj štát samotný plná kontroverzii, zahmlievania a dokonca otvorených klamstiev. Začalo sa to už v 60. rokoch minulého storočia, keď Severná Kórea prostredníctvom vojenskej pomoci Sovietskeho zväzu a Číny získala prvé kontakty s modernou raketovou technológiou, hoci podľa všetkého spočiatku len prostredníctvom taktických striel krátkeho doletu. Z politických dôvodov už vtedy nebolo Severokórejčanom umožnené dostať sa k výkonnejším balistickým raketám. K výraznejšiemu posunu na poli raketových technológii sa tak Severná Kórea dostala prekvapivo vďaka Egyptu, od ktorého na konci 70. rokov získala kompletné sovietske balistické systémy typu R-17 (známejšie
Je za námi další týden, který formoval hlavně objev gravitačních vln. Ten dozajista změní náš pohled na vesmír a jeho výzkum. My jsme však na kosmonautickém portálu a proto se budeme věnovat událostem patřícím do tohoto oboru. Podíváme se na zajímavou zprávu o začátku výroby speciálního testovacího kusu prvního stupně SLS a co jej bude čekat za testy. Zamíříme tentokrát i do Čech, konkrétně do Olomouce, kde se tamějším školám podařilo domluvit velmi prestižní kosmickou záležitost. Tentokrát jsme pro vás připravili i galerii ze startu rakety Delta IV. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
