Optimax
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pátek 24. července dorazily na evropský kosmodrom v Guyanském kosmickém středisku dva satelity navigačního systému Galileo s čísly 9 a 10, aby podstoupily finální přípravy na svůj start. Jelikož celému systému předcházelo několik prototypů a čtyři testovací exempláře, devítka a desítka jsou pátým a šestým plně operačním satelitem. Stavba dalších čtrnácti kusů v současnosti probíhá v OHB v Německu. Po závěrečných testech byly koncem srpna nádrže Galilea 9 a 10 naplněny hydrazinem a poté byly oba satelity připojeny k hornímu stupni Fregat. Následovalo uzavření do aerodynamického krytu, převoz na startovní rampu a připojení k raketě Sojuz ST-B. Velmi časného rána 11. září pak Sojuz úspěšně odstartoval a Fregat oba satelity správně umístil na plánovanou dráhu s apogeem ve výšce 23 500 kilometrů. Po úspěšném spuštění a otestování systémů byly oba satelity předány řídícímu centru Galilea. Nejvyšší představitelé mise označili start i uvedení na oběžnou dráhu jako učebnicové a doposud nejhladší ze všech. V našem dnešním článku Vám přinášíme časosběrné 4K video, ve kterém se můžete podívat na celou přípravu obou satelitů, jejich převoz a připojení k raketě i jejich start.
Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis „sustentantes bellatores de caelis“, což můžeme přeložit právě jako „Podporujeme nebeské bojovníky“. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).
Pokud všechno dopadne podle plánu, měl by se ve 14:49 našeho času zapálit motor rakety Atlas V. Ta vynese z rampy na Vandenbergově základně v Kalifornii na oběžnou dráhu tajný americký misi označovaný jako NROL-55 a spolu s ním i několik menších družic. Pokud byste měli zájem o bližší informace týkající se NROL-55, pak Vás asi potěším – na zítřek chystáme speciální článek věnovaný tomuto projektu. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě v okně vloženého přehrávače. Nyní jsme jej nahradili záznamem startu.
Mezinárodní vesmírná stanice plní řadu úkolů – probíhají na ní desítky experimentů, ale málokdo ví, že momentálně jediná obydlená stanice funguje také jako místo, ze kterého se do vesmíru dostávají družice. Čas od času ze své paluby vypustí náklad malých satelitů standardizovaných rozměrů, takzvaných cubesatů, které následně plní různorodé úkoly. Před pár dny se z paluby ISS na oběžnou dráhu vydala další várka cubesatů, které budou fotit naši planetu, ale také mají monitorovat námořní a leteckou dopravu. V dnešním článku si detailněji představíme jejich úkoly a zaměříme se i na samotné vypouštění těchto malých družic.
Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.
Program nové éry americké kosmonautiky se dává pomalu ale jistě do pohybu. Na mnoha stanovištích probíhají dílčí práce, které jsou nezbytné pro výrobu lodí Orion a raket SLS. Událostí je ale mnoho a tak se v nich člověk snadno ztratí. V dnešním článku Vám proto přinášíme výhled na poslední čtvrtletí roku 2015 a souhrn nejdůležitějších chystaných momentů, které jsou naplánovány na říjen, listopad a prosinec letošního roku. O všech těchto událostech Vás budeme průběžně informovat, až budou aktuální.
Jsme na konci týdne nabitého kosmickými událostmi. Pojďme si je shrnout v pravidelně vydávaném Kosmotýdeníku, který vám každých sedm dní přináší shrnutí novinek z kosmonautiky. Celkem tři starty se uskutečnily během minulého týdne. Neunikne nám ani jediný z nich. Podíváme se však i na přípravu komponent pro misi EM-1, zavítáme na nově vznikající kosmodrom Vostočnyj a čeká nás ještě několik dalších novinek. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a dobré čtení.
Je tomu už víc než rok, co nám kometa 67P naservírovala nečekané překvapení. Jak se sonda Rosetta přibližovala k jádru, a palubní kamery začínaly rozeznávat první detaily (z počátku o velikosti několika pixelů), bylo jasné, že Čurjumov-Gerasimenko není fádní víceméně sférický kosmický valoun. Čekání na další nově uveřejněné snímky agentury ESA připomínalo hysterii fanoušků nejúspěšnějších současných internetových a televizních seriálů. Čeho se dočkáme příště? Prakticky od úplného počátku, kdy nám rozlišení umožnilo pozorovat větší detaily, bylo zřejmé, že tělo komety je daleko členitější než nejdivočejší sny odborníků pro výzkum meziplanetární hmoty. Původ a vývoj jejího jádra provázely rozvášněné debaty. Je nepravidelný tvar 67P důsledkem dlouhotrvající nepravidelné eroze? Narušuje sublimace středové oblasti komety více než okrajové výčnělky? Nebo jde naopak o těleso složené ze dvou objektů?
Pozornost veřejnosti se ve vztahu k sondě New Horizons točí především kolem Pluta. Je to pochopitelné – jeho povrch přináší jedno překvapení za druhým a ani sami vědci se nestačí divit, co všechno sonda dokázala. Ale New Horizons nefotila během svého průletu jen Pluto, ale i jeho měsíce. Z nich se největší pozornosti dostalo Charonu, který je ze všech měsíců největší. A právě jeho fotky dorazily na Zemi před pár hodinami. Povrch Charonu je na první pohled jiný než na Plutu – máme tak možnost studovat dvě výrazně odlišná tělesa v malé vzdálenosti od sebe. I co se barevnosti povrchu týče, tak Charon zaostává za Plutem. Přesto si však nemůžeme říct, že by tento měsíc byl nezajímavý – ostatně podívejte se na přiložené fotky a posuďte sami.
Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
