GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V pátek 14.července v 8:36 našeho času vyrazí z kosmodromu Bajkonur vstříc obloze ruská raketa Sojuz 2-1A s horním stupněm Fregat-M. Jejím úkolem je dopravit na heliosynchronní dráhu 600 kilogramů těžkou snímkovací družici Kanopus-V-IK. Společně s ní poletí i 5 mikrosatelitů, které váží 18 – 120 kilogramů a také 67 cubesatů. Mediálně nejznámějším cubesatem na palubě je Majak – 3U cubesat, který má na obloze rozložit silně odrazivou plachtu. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.

V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.

Na odpalovací rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur byla před několika hodinami vyvezena raketa Sojuz-2.1A s horním stupněm Fregat-M. Její start je naplánován na 14. července v 8:36 našeho času, kdy vynese na oběžnou dráhu především snímkovací družici Kanopus-V-IK o hmotnosti 550 kilogramů. Společnost jí bude dělat více než 70 cubesatů, čímž se tento start stane druhým nejplodnějším v historii. Celkem 48 cubesatů patří do systému Flock, ale největší pozornost poutá jiný cubesat. Říká se mu Majak (v anglické literatuře Mayak) a i když ještě ani neodstartoval, stačil už na internetu způsobit značné pozdvižení.

Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátké zprávy, první slovenskou družici SkCUBE potkaly první komplikace. Slovenská organizace pro kosmické aktivity SOSA pilně shromažďuje veškerá data o anomálii a hledá důvody problému. Nyní se zdá, že se jejich snažení blíží k úspěšnému cíli. Ještě než se začneme věnovat detailům, je potřeba zdůraznit, že SkCUBE stále funguje. Rozhodně tedy není pravda, že by přestala komunikovat, nebo by se nedala ovládat. Celé je to trochu složitější.

Falcon, Falcon, Falcon, tak by se ve zkratce dala pojmenovat první tři témata červnových Vesmírných výzev. Tak jednoduché to ve skutečnosti nebylo, každý ze startů se nějakým prvenstvím zapsal do interních statistik SpaceX a jeden z nich dokonce do statistik světové kosmonautiky. Další dvě témata by se dala charakterizovat klíčovými slovy ISS, ruská kosmonautika a pilotované lety, neboť se jedná o návrat Sojuzu MS-03 a start zásobovací lodi Progress MS-06. Poslední téma se týká Čechů a Slováků. Na oběžnou dráhu se totiž vydala česká družice VZLUSat-1 a slovenská SkCube.

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

V týdnu jsme už informovali v krátké zprávě, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a půl. Od objevu pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu jsme moc nových informací nemohli získat, ale právě letos v červnu a červenci nastávají postupně tři výjimečné příležitosti, jak se dozvědět něco o velikosti nebo tvaru planetky, protože přechází před vzdálenými hvězdami. A právě výsledky prvního pozorování přinesly poznatek, že planetka je dost možná pod hranicí spodního limitu předchozího odhadu velikosti nebo že jde o dvojplanetku a ve hře jsou i bláznivější varianty. V článku si přiblížíme, jak se velikost objektů odhaduje, postup, kterým byl poslední výsledek získán i to, že nejde o nic neobvyklého, když se nějaký objekt za Neptunem ukáže úplně jinak velký.

Sonda Cassini momentálně absolvovala již 12 z 22 průletů mezi Saturnem a vnitřním okrajem jeho prstenců, ale to neznamená, že se nemůžeme těšit z nových fotek měsíců. Od nich je nyní sonda moc daleko, ale zpracování snímků chvíli trvá a proto jsme se nyní dočkali doposud nejpodrobnějšího snímku povrchu měsíce Epimetheus, který je vzorným příkladem toho, jak divokým prostředím dříve sluneční soustava bývala. Epimetheus má v průměru 113 kilometrů a jeho povrch je pokryt bezpočtem kráterů, které připomínají dávné srážky s kosmickými objekty. Samotnou detailní fotku najdete v našem článku – pro srovnání jsme jako náhledový snímek použili fotku tohoto měsíce z roku 2007, která zatím patřila k nejpodrobnějším.

Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.

Evropsko-japonský projekt BepiColombo tvoří dvě sondy, které se k Merkuru vydají společně, aby se od sebe následně oddělily. I když budou obíhat po odlišných drahách, budou jejich výsledky dohromady rozšiřovat naše povědomí o první planetě naší sluneční soustavy. Do startu sice zbývá ještě rok a několik měsíců, ale to je ideální období pro nejrůznější zkoušky. Jednou z nich jsou i zkoušky vibrační, při kterých je sestava vystavena chvění, které zažije i při startu rakety. Cílem je ověřit, že konstrukce sond neobsahuje žádné výrobní vady a je připravena pro let do vesmíru. Na videu můžete vidět kompletní sestavu tak, jak se vydá do vesmíru – ve spodní části vidíme přeletový modul, uprostřed se nachází sonda Mercury Planetary Orbiter, jejíž anténa míří ke kameře) a nahoře bychom našli sondu Mercury Magnetospheric Orbiter. Tu ale nevidíme – je schovaná za sluneční clonou, která ji bude ukrývat během přeletu k Merkuru. Na náhledové fotce článku ale sluneční clona chybí a tak máte přímý výhled i na sondu MMO.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.