sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění
Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Praskající led pohledem evropských Ochránců

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Umělý mrak pro výzkum polárních září

Na našem webu se snažíme věnovat především kosmickým plánům, které míří alespoň na oběžnou dráhu Země. Suborbitální mise se tu objeví jen když jde o neobvyklý počin. A dnes takový projekt přichází. NASA totiž před pár dny oznámila, že mezi 13. únorem a 3. březnem letošního roku vypustí z aljašské základny Poker Flat Research Range suborbitální raketu, která při svém desetiminutovém letu vytvoří umělý bílý oblak.

Smrtící bakterie vyrazí na ISS

Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.

Zvažovaná podoba lodi PTK-NP - její realizace se po aktuálních škrtech odsouvá do fáze ještě větší nejistoty.

Únorová kosmoschůzka

Únorová Kosmoschůzka nás svými tématy přenese na obě strany oceánu. Jiří Myška se podívá řádně na zoubek nové ruské kosmické lodi FEDERACE, zasadí ji do historického kontextu a chybět nebudou ani plány do budoucna, spojené s využitím tohoto potenciálního dopravního prostředku pro další generaci ruských kosmonautů.

V druhé části kosmoschůzky Petr Desort rozebere současnou situaci okolo raket Falcon, americké společnosti SpaceX a zhodnotí nakolik reálné jsou plány projektu ITS, který by měl lidstvu otevřít dveře prakticky k celé sluneční soustavě.

Astronauti na palubě při premiéře SLS?

V posledních měsících jsme ve všech článcích, které se věnovaly misi EM-1, psali, že tato mise bude nepilotovaná. Let lodi Orion měl mířit na protáhlou retrográdní dráhu Měsíce, odkud by se pak loď bez posádky vrátila na Zemi. První pilotovaný let měl přijít nejdříve roku 2021 a při misi EM-2 se měli k Měsíci vydat lidé. Plány na obě mise detailně ve svém článku před pár týdny popsal Jiří Hošek. Včera se ale po internetu objevila informace, že NASA nyní zvažuje možnost, zda by astronauti mohli usednout do křesel lodi Orion už při misi EM-1.

ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety

Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.

Statický zážeh na rampě 39A úspěšný

Včera jsme se konečně dočkali tolik očekávaného statického zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, kterou čeká premiérový start z historické rampy 39A. Statický zážeh je takové kompletní prověření stroje i rampy, jejich spolupráce a připravenosti k nastávajícímu startu. Vzhledem k tomu, že rampa samotná prošla urychlenou přestavbou, byl proces, který směřoval k tomuto zážehu velmi napínavý. Podívejte se na fotografie a video ze zážehu.

Chystá se přistání tajného miniraketoplánu?

Je možné, že se čtvrtá orbitální mise polotajného amerického miniraketoplánu X-37, která se také označuje jako OTV-4, pomalu chýlí ke konci. Ke startu došlo 20. května 2015 a šlo vůbec o první misi, na kterou letěl již jednou použitý X-37B. Jako obvykle bylo k dispozici jen velmi málo informací, ale vědělo se, že mise bude trvat minimálně 200 dní. Šest dní po startu nový objekt objevili hledači družic, kteří určili dráhu jako 312 × 325 km se sklonem 38° vůči rovníku. To je trochu neobvyklé, protože zatímco u minulých misí se výška vždy hodně měnila, sklon dráhy býval vždy 40 – 43°.

Kosmotýdeník 230 (6.2. – 11.2.)

Stejně tak jako se v neděli ve dvanáct hodin pravidelně obědvá, tak na Kosmonautixu v ten stejný čas přinášíme pravidelnou kosmickou potravu vaší duše. Jinými slovy, právě vychází další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát vás zavedeme na výpravu na hodně speciální místo, ve kterém proběhla úspěšná výroba takzvané pevné baterie – malého zázraku pro budoucnost skladování energie. Dále zamíříme na Mars ke kráteru, který vypadá jako motýl, navštívíme i poničené středisko NASA v New Orleans a čekají nás klasické rubriky jako snímek, či video týdne. Přeji vám dobré čtení a příjemnou neděli.

Falcon na historické rampě

U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.