Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Nezbytné předstartovní ceremoniály

Do startu kosmické lodi Sojuz TMA-17M, která na ISS dopraví ruského kosmonauta Olega Kononěnka, amerického kolegu Kjella Lindgrena a Japonce Kimiju Jui, sice zbývají ještě dva týdny, ale posádka má nabitý program. Je totiž nezbytné provést tradiční úkony, které dělají kosmonauti před startem. Hlavní posádka společně s posádkou záložní (Jurij Malenčenko, Tim Kopra a Timothy Peake) navštívili Gagarinovo muzeum, kdesi prohlédli exponáty z úsvitu kosmonautiky a následně položili květiny k soše Jurije Gagarina. V tomto článku najdete video, které tyto momenty zachycuje.

Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

logo k 4000 solům Opportunity na Marsu. Autor: Glen Nagle

Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.

Luca Parmitano jako velitel podvodních astronautů

Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.

Samantha Cristoforetti o životě ve vesmíru

úvodní obrázek

„Letět do vesmíru je obrovské dobrodružství, ale návrat zpět je také výzvou.“ říká Samantha Cristoforetti. Samanthu před několika dny vyzpovídala moderátorka britské rozhlasové stanice BBC. Rozhovor o návratu astronautů z vesmíru, přivykání si gravitaci, jejich práci na oběžné dráze nebo třeba o cestě na Mars, je bezpochyby zajímavý a proto jsme se rozhodli Vám jej v rámci Deníku astronautky zprostředkovat. Následující článek je tedy volným přepisem rozhlasového vysílání. Samantha nám k němu nechala vzkaz s příslibem dalších zápisků v deníku: „Stále pracuji na sepsání mých dojmů z posledních třech týdnů. Mezitím si můžete užít tento rozhovor!“

AKTUALIZOVÁNO: New Horizons se přepnula do nouzového režimu

New Horizons kresba k anomálii 4. 7. 2015. Kresba: Martin Gembec

Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli. Událost nebude mít žádný vliv na trajektorii, po které sonda proletí kolem Pluta. Nyní se dá očekávat, že návrat k normálním operacím můžeme očekávat v průběhu jednoho nebo maximálně několika dnů a nebude to zřejmě znamenat téměř žádný dopad ani na vědecká data, která je třeba získat ještě před nejtěsnějším průletem 14. července.

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Den ode dne lepší Pluto

Zažíváme fantastické dny. Americká sonda New Horizons se blíží k trpasličí planetě Pluto a fotky, které nám přichází na Zemi jsou stále podrobnější. Je fascinující sledovat, jak se na povrchu Pluta objevuje stále více detailů, jak se z temnoty začínají vynořovat i malé měsíce. Dnes jsme pro Vás připravili další článek s fotkami ze sondy New Horizons. Fotky, které zde uvidíte jsou složené z originálních fotek NASA. Samotné složené fotky ale nejsou produktem státní agentury, nýbrž šikovných internetových uživatelů, kteří dokáží z několika nekvalitních snímků udělat jeden dechberoucí. Autorem náhledové fotky je uživatel portálu unmannedspaceflight.com s nickem ZL Doyle.

Progress, který nesmí selhat

Za poslední rok selhaly tři zásobovací mise k ISS – mezi nimi i Progress M-27M, který ke stanici nedoletěl vinou problémů horního stupně rakety Sojuz 2-1A. Od té doby uplynuly dva měsíce a pár dní a na nás čeká start Progressu M-28M. O jeho vynesení se má postarat osvědčená raketa Sojuz-U, na které absolvoval desítky bezproblémových startů. Doufejme, že tomu tak bude i tentokrát. Progress při této misi bude usilovat nejen o vylepšení svého jména, které je po nehodě pošramocené, ale také o bezpečný stav zásob na ISS. Posádka má sice dostatek všeho až do října, ale doplnění zásob z ruské lodi bude jistě vítané.

FAQ: Ztráta lodi Dragon

Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.

Na ISS se přepisují historické tabulky

Gennadij Padalka

V kosmonautice je možné sledovat mnoho statistik. Od těch málo vypovídajících, až po ty, které o rekordmanech leccos prozradí. Třeba statistika souhrnné délky pobytů ve stavu beztíže ukazuje, jak jsou kosmonauti dobří. Samozřejmě, všichni jsou profesionálové, ale na vrchol se mohou dostat jen nejlepší z nejlepších. Od roku 2005 držel rekord v této královské disciplíně ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (viz jeho životopis na našem webu) s úctyhodným „skóre“ 803 dní pobytu ve stavu beztíže. Když právě Krikaljov vybral do 43. a 44. dlouhodobé expedice na ISS svého krajana Gennadije Padalku, bylo jasné, že se bude pořadí na prvním místě měnit. Padalka měl v době startu 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže. 28. června přišla historická chvíle, kdy se právě Gennadij Padalka stal světovým rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve vesmíru. S každým dnem se hodnota jeho rekordu zvyšuje.