sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Eutelsat-172B vypadá jako normální telekomunikační družice jen na první pohled. Ve skutečnosti jde o první evropský komunikační satelit vybavený pouze elektrickým (iontovým) pohonem. Tato družice vyrobená firmou Airbus vstoupila v minulých dnech na svou operační oběžnou dráhu nad Tichým oceánem. Na své palubě nese nové technologie, které poskytla Evropská kosmická agentura. Iontové motory tak mohou být ještě přesnější a účinnější.
Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.
Dnes ve 14:05 by měli do volného prostoru vystoupit američtí astronauti Randolph Bresnik a Joseph Acaba na šest a půl hodiny dlouhý kosmický výstup. Půjde o zakončení trojice kosmických vycházek, které byly plánovány na říjen. Dvojice bude mít dnes za úkol pestrou škálu úkolů – vymění pojistku na náhradním dílu manipulátoru Dextre, připojí HD kameru na příhradovou konstrukci S1, odstraní tepelnou izolaci na dvou náhradních dílech pro budoucí robotické vyjmutí. Čeká na ně i instalace světla na nově instalovanou koncovku ramene Canadarm 2, kterou pak ještě promažou. V dnešním článku můžete výstup sledovat živě.
Start rakety Atlas V se musel několikrát odložit, ale lovci družic naopak neměli zpoždění vůbec žádné. Družici vypuštěnou 15. října v rámci mise NROL-52 se jim podařilo objevit téměř hned. Je však potřeba říct, že šli téměř najisto – věděli, kde mají hledat a jejich předstartovní odhady se potvrdily. Všimli si totiž, že verze použité rakety i výběr startovního místa velmi připomínají tajnou misi z loňského roku. A ukázalo se, že se nemýlili. Po objevení družice na oběžné dráze tak bylo možné odhadnout její roli v systému Národního průzkumného úřadu, který provozuje tyto tajné družice. V dnešním článku se tedy pokusíme podívat na účel této nové družice, která se usadila na dráze přechodové ke geostacionární.
Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva o anomálii, která se udála v dubnu letošního roku, když se na Zemi vracela kosmická loď Sojuz MS-02 (Shane Kimbrough, Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko). Při vystřelení padáku ve výšce zhruba osmi kilometrů totiž některá z jeho částí nedopatřením narazila do svaru přetlakové kabiny Sojuzu. Výsledkem byla lokální prasklina, ze které začal unikat vzduch. Došlo sice jen k částečné ztrátě vnitřní atmosféry a životy astronautů nebyly v ohrožení, přesto jde o vážný incident.
Minulý týden jsme Vás v krátké zprávě informovali o tom, že již příští měsíc bychom se měli dočkat neplánované mise, o které zatím nejsou k dispozici téměř žádné informace. Veřejnost se o startu Falconu 9 dozvěděla prakticky jen mimochodem při analýze dokumentu, ve kterém Federální komunikační úřad schvaluje použití vysílačů telemetrie na Falconu 9 a jeho přistání na pevnině. Když se však takový profil mise srovnal s plánovanými starty, neodpovídal žádné ohlášené misi. K misi se nehlásí žádný komerční ani vládní subjekt, což je velmi neobvyklé na to, že se má startovat skoro za měsíc. Na internetu se okamžitě rozjely divoké spekulace, mezi kterými jsou však i některé neoficiální informace, ale od důvěryhodných zdrojů. V dnešním článku se tedy pokusíme shrnout všechny dostupné teorie a vyhodnotit, co je na nich pravdy.
Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.
Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.
Na Vandenbergově základně v Kalifornii probíhá sestavování rakety Pegasus XL od firmy orbital ATK, která již v prosinci vynese vědeckou družici ICON (Ionospheric Connection Explorer). Na začátku října dorazily do montážní haly druhý a třetí stupeň (viz náhledový obrázek tohoto článku) i motor stupně prvního a stabilizační křídla. Pegasus XL bude 8. prosince vypuštěn zpod letounu, který odstartuje z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Pacifiku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
